PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Rachmaninovova hudba přináší překvapivé konotace.“

„Epilog z baletu Peer Gynt Alfreda Schnittkeho nastoupil po Mahlerovu Adagiettu attacca; dřív než publikum stačilo vůbec nadechnout, natož tleskat.“

„Děsivé ticho začaly z dáli plnit lehounké vokály, třepetající se nějakou dobu v prostoru, aby zase odpluly někam do nebeských výšin, kde je klid a mír.“

Abonentní řada Filharmonie v divadle se uzavřela čtvrtým abonentním koncertem 9. a 10. května. Koncert nazvaný krátce Epilogy nabídl skladby, které skutečně plní účel završení díla; v principu nemají nic společného, ale nakonec vytvořily překvapivě dobře fungující celek. Nejprve Symfonické tance Sergeje Rachmaninova, po přestávce Adagietto z Páté symfonie Gustava Mahlera a jako poslední Epilog z baletu Peer Gynt Alfreda Schnittkeho. To vše se v podání orchestru Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila „vylouplo“ v kouzelný a pohádkový večer.

„Koncert dirigoval japonský dirigent Takeshi Moriuchi, jehož mentorem je Dennis Russell Davies.“

„Pěvkyně dokázala navázat intimní kontakt s obecenstvem a písně naplnit vroucnou opravdovostí.“

„Z Mozartovy hudby se stal malý hudební klenot.“

Filharmonie Brno realizovala další projekt, jímž potěšila své abonenty. 25. a 26. dubna se v domácím Besedním domě odehrál koncert, který přímo přetékal výborně interpretovanou hudbou. Dirigoval Takeshi Moriuchi, jenž se ujal i interpretace klavírního koncertu Johna Adamse, ale přednesem písňového cyklu Láska a život ženy Roberta Schumanna večeru dominovala mezzosopranistka Markéta Cukrová. Závěrečná Mozartova Symfonie č. 29 byla sladkou tečkou.

„S programním obsahem máme všichni tuto hudbu pod kůží nejen akusticky, ale i vizuálně.“

„Zvuky transformuje počítač do grafických bodů a vytváří samotnou vizualizaci.“

„U obou protagonistů je třeba především ocenit odvahu, s jakou do projektu šli, a související entusiasmus.“

Třetí abonentní koncert Filharmonie Brno v Besedním domě se konal ve čtvrtek 18. a v pátek 19. dubna, a nesl se ve znamení oslav. Smetana se svými dvěma sty let je sice úctyhodným oslavencem, ale Dennis Russell Davies je šéfdirigentem brněnské filharmonie již šestým rokem, a tedy jeho osmdesáté narozeniny orchestr slavil mnohem spontánněji. Komorní koncert klavírního dua, které tvoří dirigent se svojí manželkou Maki Namekawou, se nabízel jako ideální řešení…

„Přijeli jsme k vám koncertovat proto, že váš koncertní sál je pro nás nejblíže.“

„Rapsodie v modrém George Gershwina zazněla v původní verzi z roku 1924 pro sólový klavír a jazz band.“

„Erich Wolfgang Korngold jako desetiletý přesídlil s rodiči z Brna do Vídně. “Byli jsme Vídeňané, ale Hitler z nás udělal Židy”, postěžoval si po válce.“

Fiharmonie Brno se po celou dobu svého trvání (založena v roce 1956) potýká s problémem, kde vlastně hrát. Vystřídala již všechny existující prostory v Brně a žádný z nich není to, čemu by se dalo říkat Koncertní sál. Nejbližší takový je ve Vídni, kam orchestr filharmonie občas zajíždí. Konzerthaus se zlatým sálem, kde se konají ty nejkrásnější akce…

„Skladba Raduj se III vznikla na objednávku České filharmonie a v roce 2021 ji premiéroval Jakub Hrůša.“

„Stěžejní skladbou večera byla Glagolská mše Leoše Janáčka.“

„Dirigent Tomáš Netopil se chopil interpretace s energií a jistotou a dal dílu švih.“

Velikonoční festival v Brně se v neděli 7. dubna uzavřel posledním koncertem. Filharmonie Brno s dirigentem Tomášem Netopilem uzavřeli cyklus devíti koncertů, které zněly brněnskými chrámy.

„Jádrem a emotivním vyvrcholením festivalu je Svatý týden od středy do Velikonoční neděle.“

„V  lamentacích byl příběh i děj, napětí mělo svou dynamiku.“

„Tentokrát nebyly uhašeny všechny svíce. Jedna zůstala hořet, snad jako naděje ve Vzkříšení a v nový den.“

Do nejtemnější noci se již tradičně noří v pokání za své hříchy způsobené sobě i světu, celému lidstvu. V Brně uchovávají tradici nočního bdění v soucitu s nejtěžším lidským utrpením před očekávaným příchodem Spasitele v toužebné víře v Jeho vzkříšení. Pro svůj jednatřicátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, zaměřený v rámci Roku české hudby na české a moravské autory, připravila Filharmonie Brno s dvojicí dramaturgů Vladimírem Maňasem a Ondřejem Múčkou celkem devět světových premiér.

„Dirigent Chuhei Iwasaki vedl orchestr nejen přesně čitelnými a elegantními gesty, ale především zdůraznil barevnost instrumentace.“

„Martina Venc Matušínská se představila jako výsostná koncertní umělkyně, která brilantně ovládá svůj nástroj a plně souzní s orchestrem.“

„Reflektovaný koncert měl obrovský ohlas a obecenstvo se netajilo nadšením.“

Filharmonie Brno ve čtvrtek 14. března svým fanouškům v Besedním domě nabídla čtvrtý domácí abonentní koncert. Na programu byl jak soudobý estonský skladatel Lepo Sumera, tak klasicistní autoři. Zazněl flétnový koncert Josefa Myslivečka v podání soloflétnistky Filharmonie Brno Martiny Venc Matušínské, a po přestávce předehra k opeře Don Giovanni. Ta byla i předehrou ke skladbě Petra Iljiče Čajkovského s názvem Mozartiana, která dala název celému programu. Orchestr řídil dirigent Chuhei Iwasaki.

„Patnáctiminutová skladba, ne příliš typická pro oslavence, proběhla velmi rychle; i tak dokázala zaujmout příběhem, barvitostí i nasazením hudebníků.“

„Klavírista Marek Kozák nezklamal. Akordické pasáže byly úderné a opulentní, rychlé části běžely brilantně.“

„Tvrzení v programu, že Smetana byl český Wagner, si lze vysvětlovat různě.“

Abonentní koncert řady Oslavná ve Filharmonii Brno na termíny 29. února a 1. března avizoval oslavu dvoustých narozenin Bedřicha Smetany. Nicméně program tomu nenasvědčoval, přestože byl lákavý. Valdštýnův tábor Bedřicha Smetany následoval Klavírní koncert č. 2 Franze Liszta, který jako sólista přednesl Marek Kozák, a na závěr koncertu zazněl Parsifal, orchestrální suita Richarda Wagnera. Koncert dirigoval švýcarský dirigent Michel Tabachnik.

„Večer měl nejen zajímavou náplň, ale také gradaci.“

„Esfahani hrál lehce, s nadhledem, dobře komunikoval s ostatními nástroji.“

„Byl to koncert, který se charakterem vymykal z řady běžných orchestrálních koncertů.“

Filharmonie doma je název abonentní řady, která se odehrává v sídle brněnské filharmonie, v Besedním domě. Tentokrát hostoval cembalista Mahan Esfahani, aby spolupracoval na skladbách, které vznikly ve 20. století; Hans Krása, Francis Poulenc a Mieczysław Weinberg nástroj cembala hudebně rehabilitovali. Filharmonii Brno dirigoval německý dirigent Alexander Liebreich a reflektovaný druhý koncert, který se uskutečnil v pátek 23. února, Český rozhlas Vltava poskytl v přímém přenosu.

„Hravá melodie písničky zvolna přechází do martinůovské harmonie i rytmiky.“

„Orchestrální začátek skladby připomínal něžnou českou krajinu.“

„Sbor ji podbarvoval jarním světlem s vírou v novou sílu přírody.“

V rámci 68. koncertní sezóny uvedla Filharmonie Brno 16. února v Janáčkově divadle druhý abonentní koncert V očekávání jara a míru. Zazněla česká premiéra Vernalis temporis symphonia (Jarní symfonie) od Jana Nováka a Der Neue Psalm (Nový žalm) Antonína Rejchy. S Českým filharmonickým sborem Brno hrál orchestr Filharmonie Brno…

„Repertoár přijalo publikum s nadšením; nevadilo, že se hrály méně známé skladby.“

„Sólista prokázal pěveckou inteligenci i muzikalitu a dal do výkonu silný niterný výraz, kterým posluchače vtáhl do příběhu písně.“

„Poslední skladbou byla Symfonie D dur Vojtěcha Matyáše Jírovce, pocházejícího z Českých Budějovic a tvořícího v první polovině 19. století.“

V rámci cyklu Filharmonie doma, tedy v Besedním domě, se 25. a 26. ledna konal abonentní koncert, který nalákal publikum na vídeňský klasicismus i romantiku. A hlavně na písňový recitál z písní Franze Schuberta v podání Christopha Prégardiena spolu s Filharmonií Brno…