PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dirigent Chuhei Iwasaki vedl orchestr nejen přesně čitelnými a elegantními gesty, ale především zdůraznil barevnost instrumentace.“

„Martina Venc Matušínská se představila jako výsostná koncertní umělkyně, která brilantně ovládá svůj nástroj a plně souzní s orchestrem.“

„Reflektovaný koncert měl obrovský ohlas a obecenstvo se netajilo nadšením.“

Filharmonie Brno ve čtvrtek 14. března svým fanouškům v Besedním domě nabídla čtvrtý domácí abonentní koncert. Na programu byl jak soudobý estonský skladatel Lepo Sumera, tak klasicistní autoři. Zazněl flétnový koncert Josefa Myslivečka v podání soloflétnistky Filharmonie Brno Martiny Venc Matušínské, a po přestávce předehra k opeře Don Giovanni. Ta byla i předehrou ke skladbě Petra Iljiče Čajkovského s názvem Mozartiana, která dala název celému programu. Orchestr řídil dirigent Chuhei Iwasaki.

„Patnáctiminutová skladba, ne příliš typická pro oslavence, proběhla velmi rychle; i tak dokázala zaujmout příběhem, barvitostí i nasazením hudebníků.“

„Klavírista Marek Kozák nezklamal. Akordické pasáže byly úderné a opulentní, rychlé části běžely brilantně.“

„Tvrzení v programu, že Smetana byl český Wagner, si lze vysvětlovat různě.“

Abonentní koncert řady Oslavná ve Filharmonii Brno na termíny 29. února a 1. března avizoval oslavu dvoustých narozenin Bedřicha Smetany. Nicméně program tomu nenasvědčoval, přestože byl lákavý. Valdštýnův tábor Bedřicha Smetany následoval Klavírní koncert č. 2 Franze Liszta, který jako sólista přednesl Marek Kozák, a na závěr koncertu zazněl Parsifal, orchestrální suita Richarda Wagnera. Koncert dirigoval švýcarský dirigent Michel Tabachnik.

„Večer měl nejen zajímavou náplň, ale také gradaci.“

„Esfahani hrál lehce, s nadhledem, dobře komunikoval s ostatními nástroji.“

„Byl to koncert, který se charakterem vymykal z řady běžných orchestrálních koncertů.“

Filharmonie doma je název abonentní řady, která se odehrává v sídle brněnské filharmonie, v Besedním domě. Tentokrát hostoval cembalista Mahan Esfahani, aby spolupracoval na skladbách, které vznikly ve 20. století; Hans Krása, Francis Poulenc a Mieczysław Weinberg nástroj cembala hudebně rehabilitovali. Filharmonii Brno dirigoval německý dirigent Alexander Liebreich a reflektovaný druhý koncert, který se uskutečnil v pátek 23. února, Český rozhlas Vltava poskytl v přímém přenosu.

„Hravá melodie písničky zvolna přechází do martinůovské harmonie i rytmiky.“

„Orchestrální začátek skladby připomínal něžnou českou krajinu.“

„Sbor ji podbarvoval jarním světlem s vírou v novou sílu přírody.“

V rámci 68. koncertní sezóny uvedla Filharmonie Brno 16. února v Janáčkově divadle druhý abonentní koncert V očekávání jara a míru. Zazněla česká premiéra Vernalis temporis symphonia (Jarní symfonie) od Jana Nováka a Der Neue Psalm (Nový žalm) Antonína Rejchy. S Českým filharmonickým sborem Brno hrál orchestr Filharmonie Brno…

„Repertoár přijalo publikum s nadšením; nevadilo, že se hrály méně známé skladby.“

„Sólista prokázal pěveckou inteligenci i muzikalitu a dal do výkonu silný niterný výraz, kterým posluchače vtáhl do příběhu písně.“

„Poslední skladbou byla Symfonie D dur Vojtěcha Matyáše Jírovce, pocházejícího z Českých Budějovic a tvořícího v první polovině 19. století.“

V rámci cyklu Filharmonie doma, tedy v Besedním domě, se 25. a 26. ledna konal abonentní koncert, který nalákal publikum na vídeňský klasicismus i romantiku. A hlavně na písňový recitál z písní Franze Schuberta v podání Christopha Prégardiena spolu s Filharmonií Brno…

„První skladbou se stal Karneval, koncertní předehra op. 92 Antonína Dvořáka, oslavující život jako nespoutaný živel v době před masopustem.“

„Technické mistrovství prokázal Jan Mráček s klidným nadhledem a samozřejmostí.“

„Dirigent Robert Kružík dal dílu plasticitu a dramatičnost a dokázal vytvořit hutné, barevné hudební plochy, naplněné emocemi a duchovním poselstvím.“

Druhý abonentní koncert Filharmonie Brno v Janáčkově divadle ve dnech 11. a 12. ledna nabídl publiku stěžejní české skladatele. Zazněla koncertní předehra Karneval od Antonína Dvořáka, Fantasie pro housle a orchestr g moll Josefa Suka v podání houslisty Jana Mráčka a Symfonie č. 1 Bohuslava Martinů – vše pod taktovkou Roberta Kružíka.

„Dvořákova hudba přinesla pohodovou atmosféru a zvědavost na další program.“

„Mix symfonické a jazzové hudby byl umocněn ozvučnou deskou, na které do rytmu hudby stepovala Martina Konečná.“

„Dirigentovi se podařilo vybičovat orchestr k vrcholnému, až živočišnému výkonu, za který se mu dostalo bouřlivých ovací.“

Filharmonie Brno pořádá koncerty na Nový rok pravidelně již od svého založení v roce 1956. Letos, v Roce české hudby, pod taktovkou amerického šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, zvolila neotřelý česko-americký program. Suitu A dur „Americkou“ Antonína Dvořáka vystřídal Koncert pro step a orchestr Mortona Goulda se stepařkou Martinou Konečnou, následovala Suita pro orchestr Porgy a Bess George Gershwina a závěr patřil Bohuslavu Martinů a jeho skladbě Le Jazz. Odlehčený, přesto precizně provedený program publikum nadchl.

„Komunikaci mezi tolika účinkujícími dokázal udržet a vybalancovat dirigent Jakub Klecker, který si akci viditelně užíval.“

„Hlavní protagonista Jiří Pavlica byl motorem celého koncertu. Od počátku navodil přátelskou a důvěrnou atmosféru.“

„Večer byl prodchnutý radostí, pohodou a vědomím, že šťastný je ten, kdo dělá šťastnými ty druhé.“

Brněnský projekt Jiřího Pavlici je součástí narozeninového turné po mnoha různých českých městech. V každém městě využívají pro tuto příležitost vlastní hudební zdroje, v Brně došlo logicky ke spojení symfonického orchestru a sboru dětí a mládeže Kantiléna. Vyšel z toho svěží, půvabný a emotivní večer, který byl ve středu 20. prosince zasazený do prostoru sálu Bobycentra.

„Passacaglia immaginaria je skladbou, která vychází z barokní formy a postupně vstřebává i renesanční a neoromantické prvky.“

„Anton Bruckner není dramaturgicky příliš frekventovaným skladatelem. V podvědomí publika jde o těžké skladby, náročné na pochopení i interpretaci.“

„Pohroužení do filosofie této mohutné symfonie bylo zřetelné a pomalá a rozvážná tempa dávala provedení patřičnou hloubku.“

Prvním abonentním koncertem Filharmonie Brno v Janáčkově divadle byl koncert ve čtvrtek 23. listopadu. Představil publiku náročný repertoár, Symfonii č. 6 A dur Antona Brucknera a Passacagliu immaginariu Stanisława Skrowaczewského. Orchestr Filharmonie Brno řídil jeho šéfdirigent Dennis Russell Davies.

„Pocta Leoši Janáčkovi pro varhany a orchestr je skladbou jednovětou, má formu předehry a jsou v ní použity citace z Janáčkovy Glagolské mše, které Fiala rozvádí.“

„Sólových partů dechového kvinteta se ujali členové Filharmonie Brno, všichni sólisté prokázali, že jsou mistry svého nástroje a jejich souhra byla obdivuhodná.“

„Partu houslí se chopil Roman Patočka a violoncella Václav Petr, oba výsostní umělci, dokonale se doplňující, ovládající nejen brilantně své nástroje, ale především se ideálně doplňující jako interpreti.“

Filharmonie Brno postavila pro svůj první abonentní koncert v Besedním domě vedle sebe skladby dvou jubilantů, Johannesa Brahmse a Petra Fialy. U druhého si objednala skladbu – s názvem Pocta Leoši Janáčkovi pro varhany a orchestr večer 9. listopadu 2023 zazněla s varhaníkem Petrem Kolařem pod vedením dirigenta Roberta Kružíka její světová premiéra. Poté zahráli filharmonici ještě Koncert pro dechové kvinteto a komorní orchestr, což byla česká premiéra skladby Petra Fialy. Johannes Brahms byl připomenut Koncertem pro housle, violoncello a orchestr a moll, který přednesli sólisté Roman Patočka a Václav Petr. Repríza koncertu se koná dnes od devatenácti hodin.

„Dnes je budova pro koncertní provoz velmi žádaná a přitahuje návštěvníky do města i jako architektonická rarita.“

„Jednotlivé nástroje srozumitelně artikulovaly a přitom se ve skupinách prolínaly do kompaktní materie, která se s ostatními nástroji propojovala do jednotného, barevně se lesknoucího proudu.“

„Postludium varhaník Petr Kolář zahrál s neuvěřitelným nábojem na místních nových varhanách, mohutná vlna zalila prostor a valila se na posluchače, kteří zůstávali ohromeni.“

V polské Wroclavi hostovala 3. listopadu 2023 Filharmonie Brno. V novém koncertním sále brněnští hudebníci uvedli Glagolskou mši Leoše Janáčka. Zpívali Pavla Vykopalová, Jana Hrochová, Aleš Briscein a Jozef Benci a Chór Národoweho Fóra Muzyki se sbormistrem Lionelem Sowem. Pod vedením dirigenta Dennise Russella Daviese zazněla ještě Symfonie č. 7 Antonína Dvořáka.

„Perfektně připraveným členům sboru šlo zřetelně rozumět, výrazně vynikaly koncovky i snaha o autentickou německou výslovnost a bylo od počátku evidentní, že jeden naslouchá druhému.“

„V takových momentech si totiž můžeme uvědomovat, že je absolutně jedno, skrze jaký nástroj k nám hudba promlouvá.“

„Její technika působila brilantně a obdivuhodně. Pozoruhodné však bylo, jak dokázala navazovat na konce frází své kolegyně – dynamicky plně a charakterem ještě vypjatějším.“

Koncert s názvem Sólo pro skleněnou harmoniku ve čtvrtek 12. října přilákal do brněnského Besedního domu značné množství zvědavých posluchačů. Ti mohli slyšet takřka neznámá díla Rejchy, Cimarosy nebo Hasseho pro skleněnou harmoniku, na kterou zahrála v doprovodu brněnských filharmoniků pod vedením anglického dirigenta Jonathana Cohena Christa Schönfeldingerová. Netypicky v roli vypravěčky vystoupila Barbara Maria Willi. Dvaapadesátý ročník Moravského podzimu se nachází v půli cesty a nadále představuje výstřední program.