PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Škoda, že Mahler jako významný operní dirigent operu kompozičně vynechal, v písních je cítit mnohdy dramatický tah a ohromný smysl pro kontrast.“

„Byl to večer, naplněný hluboce přesvědčivým výrazem, skutečný Gesamtkunstwerk na pódiu. Bravo oběma pěvcům!“

„Mahlera přispěl významnou měrou slovenský klavírista Róbert Pechanec. Byl svrchovaným partnerem obou pěvců tak, jak to u Mahlera má být. Plně souzněl s pěvci.“

Pražský hudební institut zahájil 31. července v rodném domě Gustava Mahlera v Kališti u Humpolce Mistrovské pěvecké kurzy. Jejich slavnostní zahájení se neslo v duchu interpretace písňové tvorby Gustava Mahlera v podání významného německého basbarytonisty Franze Hawlaty a sopranistky Yvonne Steiner, za klavírního doprovodu Róberta Pechance. Zazněly Písně na verše Friedricha Rückerta (Rückert-Lieder) a výběr ze sbírky Des Knaben Wunderhorn. Před koncertem byla k poctě komponisty zařazena přednáška profesora Jiřího Štilce na téma Gustav Mahler a jeho vztah k českým tvůrcům a českému prostředí. Na ni navázala druhá přednáška historičky Markéty Čejkové Alma Mahler jako múza.

„Mazalán však tému nechápe ako tragickú – „umieranie“ chápe ako postupnú premenu dieťaťa v jeho vývoji a analyzuje, čo znamená stratiť alebo prísť o nevinnosť, čistotu, bezprostrednosť a nesebeckosť.“

„Pojem detskej duše rozširuje a trocha aj zámerne znejasňuje.“

„Petrovi Mazalánovi a jeho tímu sa v projekte podarilo aj v nevďačnom asketickom a nezatemnenom priestore so značnými svetelnými limitmi dosiahnuť komornú atmosféru koncertnej piesne a obohatiť ju o podmanivý vizuálny rozmer bez prvoplánovej ilustrácie textov.“

Slovenský barytonista Peter Mazalán pokračuje v mapovaní hraníc koncertného a performatívneho formátu i v úvahách o zmysle tvorby a rôznych možnostiach vnímania umenia a reality. Vo svojom najnovšom projekte Piesne o mŕtvych deťoch prostredníctvom neobvyklého koncertno-divadelného projektu svoju pozornosť upriamil na prieniky medzi svetom detí so svetom dospelých. Projekt bude uveden i v Praze, a to v Divadle X10, v úterý 27. června v 19 h.

„Koncert byl zahájen již v osmnáct hodin a z kúru kostela zazněl začátek z první věty Symfonie č. 3 Gustava Mahlera v podání dechové sekce orchestru ZUŠ Jihlava pod vedením dirigenta Jana Noska. Mladí hudebníci do provedení dali mladistvý elán a povedlo se jim zahrát úvodní fanfáry pevně a bez zaváhání.“

„Následovalo Adagietto ze Symfonie č. 5 cis moll (1902), snad nejznámější Mahlerova melodie, půvabná a vroucí, vznášející se prostorem, s klenutými oblouky dlouhých, pomalých frází, vzpínající se v crescendech, aby se vzápětí klidnila do něžných pian.“

„Mezzosoprán ladil s anglickým rohem a postupně zjemňoval výraz až tak, že se dostal do duchovní dimenze, korespondující s okolním prostorem. Zvolené pořadí písní bylo promyšlené a pěvkyně jim dala niterný výraz s procítěným přednesem.“

Mezinárodní hudební festival v Jihlavě je připomenutím odkazu skladatele a dirigenta Gustava Mahlera. Od května do září se konají koncerty na různých místech, zahajovací byl 18. května v kostele Povýšení sv. Kříže. V podání Karlovarského symfonického orchestru zazněly zejména skladby Gustava Mahlera a jeho přítele Josefa Bohuslava Foerstera. Program řídil indický dirigent Debashish Chaudhuri, ke spolupráci si přizval mezzosopranistku Ester Pavlů. Zazpívala nejprve Foersterovy Milostné písně a poté Mahlerovy Rückert-Lieder.

„V Kalištích se naplnil dramaturgický záměr pořadatelů akcentovat v rámci letošního ročníku Mahlerovu písňovou tvorbu.“

„Dlouho neutichající aplaus po interpretačně, ale i posluchačsky náročném recitálu byl tím nejupřímnějším oceněním pro mladé umělce.“

V rodném domě v Kalištích u Humpolce vyvrcholila 7. července hlavní část jedenadvacátého ročníku festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců. Tradičně se zde konal koncert u příležitosti 162. výročí skladatelova narození. Mahlerovskému písňovému recitálu v podání barytonisty Filipa Bandžaka za zkušené spolupráce klavíristy Antona Aslamase naslouchal i vzácný host, jeho excelence James K. Nasambi, velvyslanec Ghanské republiky.

„Se svou první symfonií to neměl Mahler lehké. Nebyl si zprvu jistý, co vlastně napsal.“

„Svým novátorstvím a jedinečností ideových záměrů i svou trpitelskou rozpolceností, ironií a bolestnými grimasami směřuje jeho hudba již plně k dvacátému století.“

„Je jasné, že by byl někým jiným, kdyby se nenarodil na Vysočině…“

Někdy se o něm hovoří jako o „prázdninovém skladateli“, protože přes rok úřadoval a dirigoval a na jeho vlastní hudbu mu zbýval čas skutečně jen v létě. Nicméně vizionářské koncepce a zvukové novátorství jeho partitur nenechávají na pochybách, že na notové papíry o prázdninách své představy zaznamenával v Alpách hudebník s velkým sebevědomím, zcela výjimečný umělec, současníky proto ne zcela pochopený. Sto deset let od jeho předčasného úmrtí, připadajících na dnešek, může být důvodem k připomenutí jeho prázdninových měsíců, kdy v kombinaci s aktivním odpočinkem a s přípravou na další operní sezónu komponoval.