PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Když sedím v Rudolfinu a poslouchám je, říkám si – škoda, že neučí.“

„S blížícím se večerem centrum dění pomalu přechází do kina Nadsklepí.“

„Začínají se vynořovat například otázky ohledně problémů s řadovým staccatem. Vždyť včera to ještě šlo…“

Vše pomalu končí. Už chybí doladit jen pár věcí, na vše se pokud možno co nejlépe připravit, pobrat ještě alespoň pár cenných rad… Poslední páteční výukový den kroměřížské Mezinárodní hudební akademie se totiž pomalu ale jistě uzavírá. Pak už jen zbývá předvést všechen svůj um v rámci pár posledních vystoupení. Ale i přesto je stále všude živo a veselo – jako by vše mělo teprve začít…

„V neděli se v Muzeu Antonína Dvořáka v Praze návštěvníci dotkli starého italského belcanta, a to se vším všudy.“

„Takhle přece dnes nikdo nezpívá, jak to dělá?“

„Bavila jsem se tím, že jsem zpívala obyčejné prosté tóny a poslouchala jejich ozvěnu.“

Asi před půl rokem jsem na sociální síti narazil na příspěvek spolužáka z AMU, barytonisty Andreje Beneše, který sdílel video své známé, sopranistky Astrey Amaduzzi. Přiznám se, že mi to jméno do té doby nic neříkalo. Po zhlédnutí videa, ve kterém zpívala árii Pucciniho Tosky, jsem se doslova zarazil, zda to, co slyším, je skutečné…

„Stíny repríz jsou jasné: rutina mezi členy orchestru, zpěváci bez velké ambice, režisérův záměr pozapomenut… Světla repríz jsou radostnější.“

„V Národním divadle byl hostem zvýrazněných dvou repríz Giordanovy opery Andrea Chénier brazilský tenorista Martin Muehle. Nabídl hlas pro roli ideální.“

„Repríza projektu Sternenhoch, který se stal pro určitý segment publika zřejmě kultovním, připomněla, že současné umění je opravdu široce rozkročeno.“

Operní premiéry mají svou atmosféru, své rituály, své oslavy. Řada měsíců studia a příprav a týdnů zkoušení je u konce. Přijde premiérové publikum a netuší, kolik všechno to samozřejmé a krásné nebo třeba ujeté a zvláštní stálo úsilí. Vlastně ho to ani nezajímá. Nepatří do té party, která nemá od výsledku odstup. Party, která zaujatě pracovala, určitě se prací i bavila a teď vydává počet z toho, co umí. Publikum stojí nezaujatě vně. Vidí, slyší, vnímá, prožívá, promýšlí… – a vytvoří si během večera svou představu, pocit, úsudek.

„Kdyby se tehdy pozorovatel podíval dalekohledem pod střechu jakékoliv nuzné pařížské mansardy, našel by tam jistě mnohé podobně vášnivé i tragické lásky, předčasná úmrtí a hluboká přátelství.“

„V liberecké inscenaci si opravdu uvědomíte, že jsou Vánoce.“

„Je dobře, že se daří opery i „vystavovat“ mimo jejich domovské scény. Pardubické hudební jaro je toho letitým důkazem.“

Je to právě rok a několik dní, kdy měla v libereckém Divadle F. X. Šaldy (9. března 2018) premiéru nová inscenace Bohémy Giacoma Pucciniho. Vrátila se tam po třinácti letech a byla přijata s úspěchem. Josef Krečmer, umělecký ředitel a dramaturg Mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro, zve tamní soubor opakovaně a s dobrou zkušeností, a tak se Seveřané na programu letos objevují hned dvakrát – festival uzavře Massenetova Thaïs a teď v neděli zazněla právě Bohéma. A publikum, které jinak v regionu příliš operních příležitostí nemá, ji právem ocenilo s nadšením.

„Chénier je typická romantická a tragická role. Básník, který ani smrt nevnímá jako reálnou možnost.“

„Role, kterou bych opravdu rád zpíval, je Verdiho Otello.“

„V zemi, jako je Brazílie, kde kultura nemá pro politiky v současnosti skoro žádnou váhu, je velmi obtížné něco v opeře plánovat.“

Pěveckým hostem v dnešním a v pondělním představení opery Andrea Chénier od Umberta Giordana je v titulní roli na scéně historické budovy pražského Národního divadla Martin Muehle – brazilský, v Německu usazený tenorista. Opera Andrea Chénier byla uvedena v Národním divadle jako žhavá novinka v roce 1897 – pouhý rok po světové premiéře v milánské Scale…

„Ščedrinovu Lolitu připraví Sláva Daubnerová. Očekává se osobitý výklad a provokativní vizuální přitažlivost díla.“

„Krále Rogera připraví Národní divadlo v koprodukci s divadly ve Varšavě, Stockholmu a Tokiu.“

„Národní groteska Švanda dudák připomene úspěšného skladatele Weinbergera, po válce zapomenutého a nehraného.“

Národní divadlo připravuje pro příští sezónu na svých čtyřech scénách šest operních premiér a několik koncertů. Na repertoáru zůstane pětatřicet dalších operních inscenací. Velkou událostí sezóny bude znovuotevření budovy Státní opery po několikaleté rekonstrukci. Operní gala, které v někdejším Novém německém divadle zahájí opětovný pravidelný provoz, se bude konat přesně 132 let po prvním večeru. Je ohlášeno na 5. ledna 2020.

„Mělo zde světovou premiéru postupně sedm z Verdiho téměř třiceti oper, včetně díla prvního a posledního.“

„Toscanini neměl ve Scale debut s Verdim nebo jiným Italem, ale s Mistry pěvci norimberskými.“

„Sedmý prosinec jako vstup do nové sezóny je tradice, kterou založil šéfdirigent Victor de Sabata v roce 1947.“

Novou sezónu milánského divadla La Scala, slavícího letos 240 let, otevřela Verdiho tragická opera Attila. Inaugurační představení se konalo jako každoročně 7. prosince, v den svátku sv. Ambrože, lombardského katolického patrona. Italská televize přenášela večerní program do více než dvaceti zemí světa včetně České republiky a do více než 250 kin po celém světě….

„Carmen jsme během dvou let zpívali na bezmála pětapadesáti představeních.“

„Odpočinek od oratorních titulů, které od nás vyžadují úplně něco jiného.“

„Moderní inscenace ve své temnotě doslova dechberoucí.“

„Pěvecky přívětivá hudba, která zprostředkovává příjemně děsivý pocit.“

„Rarita byla přijata s nadšením.“

Účinkování ve třech desítkách představení Bizetovy Carmen, podíl na uvedení neznámého operního díla Beatrice Cenci od Bertholda Goldschmidta a účast na koncertním provedení málo hrané opery Edgar od Giacoma Pucciniho. To je letošní prázdninová bilanace Pražského filharmonického sboru, který trávil červenec a srpen v Rakousku a ve Švýcarsku.