PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Narozen v Rumunsku. Původem Žid. Osudem Evropan. Občanstvím Čechoslovák. Směle ho lze považovat nejen za krajana, ale také za střípek v mozaice novodobé české hudby. Protože Rafael Schächter přišel na svět sice na území vzdáleném od nás přes tisíc kilometrů, ale zvolil si život v meziválečném Československu. Vážil si všeho, co zprvu obnášel, aniž by tušil, jak krutý konec mu připraví.

„Regerův hudební styl spojuje zdánlivě nespojitelné vlivy Bacha a Wagnera do originálního hudebního jazyka, který se dívá dopředu, ale je také nerozlučně spjatý s minulostí.“

„Regerův přístup k duchovní hudbě byl zcela jistě ovlivněn tím, jak obdivoval Bacha, který byl luterán. Současně byl ovšem ovlivněn i tím, že sám pocházel z katolické rodiny a považoval se za stoprocentního katolíka.“

„Jeho renesance a znovuobjevení úplně nepřišly – a je otázkou, zda přijdou, jako přišly třeba u Mahlera a pak i u jiných autorů z přelomu století, třeba Alexandera Zemlinského…“

Napsal mnoho skladeb pro sólový nebo čtyřruční klavír, přes třicet orchestrálních děl, desítky písní a duchovních skladeb, klavírní koncert, několik houslových koncertů, baletní suitu, mnoho a mnoho komorní hudby… a bezmála čtyřicet opusů pro varhany. Max Reger, od jehož narození se připomíná 19. března 2023 rovných 150 let, se přitom v povědomí publika postupně stal maximálně tak komponujícím varhaníkem, ale ještě spíše jen pouhým jménem. Zaslouženě? Neprávem? A proč?

„Cabani zasadili příběh Rusalky do protikladů současného světa a použili snad všechny zásadní artefakty, které ho charakterizují. Nevyhýbali se přitom ani vtipným konsekvencím, které operu okořenily, ani naturalistickým scénám.“

„Opera je zarámována do stylu detektivky. V lese u jezera je v průběhu předehry nalezena mrtvola muže, kterého odváží sanitka. Na závěr je stejná scéna, jen policista zatýká Rusalku.“

„Recenzované představení 11. ledna 2023 dirigovala asistentka Marka Ivanoviče, Anna Novotná Pešková, která překvapila profesionalitou a pohotovostí a dokázala dát orchestru plasticitu, hutnost a barevnost.“

Soubor opery Moravského divadla v Olomouci uvedl pohádku Antonína Dvořáka a Jaroslava Kvapila Rusalka. Premiéra byla v pátek 16. prosince 2022 a vzbudila velké diskuse. O ty se postaralo svým režijním pojetím režisérské duo Šimona a Michala Cabanů. Oproti tomu hudební nastudování dirigenta Marka Ivanoviče konvenovalo Antonínu Dvořákovi a na repríze 11. ledna 2023, která obsazením odpovídala 1. premiéře, překvapila vedením orchestru jeho asistentka, mladá dirigentka Anna Novotná Pešková. V titulní roli Rusalky se představila Barbora Řeřichová, v roli Prince Jakub Rousek a ve dvojroli Cizí kněžna a Ježibaba Alžběta Vomáčková.

„Zatímco Kvapil žil z pozdně romantických východisek, Ištvan již cítil, že vývoj se ubírá jiným směrem. Učil se tedy víceméně sám.“

„Z celosvětového hlediska je nejhranější Ištvanovou skladbou Sonáta pro klarinet a klavír.“  

„Nechával si jedno místo přehrávat stále dokolečka. Pak přistoupil ke klavíru, škrtl asi tři noty a oznámil nám: Pánové, jsem spokojen – Bartók je pryč…“

Skladatel Miloslav Ištvan, jedna z legend české hudební avantgardy druhé poloviny dvacátého století, díky originálnímu přístupu ke kompozici a díky poctivé práci dokázal ve vývoji kvalitativně konkurovat generačním kolegům jak na západ, tak na východ od našich hranic. Letos v září jsme si připomněli jeho nedožité devadesátiny. Ištvanovu hudbu přibližuje violoncellista Štěpán Filípek.