PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Irvin Venyš zaujal introvertnou hĺbkou prežitku bez náznaku akejkoľvek maniery. Nádherne budoval frázy a tóny viedol v príkladnej kultivovanosti.“

„Čajkovskij rozpracoval part každého nástroja tak bohato a premyslene, že trio znie ako celý orchester a závažné dielo má obsahom i rozsahom priam symfonické rozmery.“

„Smetanovo trio sa predstavilo ako súbor, ktorý suverénne zvláda absolútne odlišné hudobné svety.“

Jubilejný tridsiaty ročník festivalu Janáček a Luhačovice sa po úvodnom koncerte na Lázeňskom námestí presunul do obľúbeného priestoru Lázeňského divadla, v ktorom sa koná väčšina podujatí hlavného programu. Táto pôvabná divadelná budova, postavená podľa projektu architekta Františka Skopalíka, v tomto roku oslavuje 115. výročie svojho otvorenia. Komorná scéna s výbornou akustikou je neodmysliteľnou súčasťou festivalu i ďalších kultúrnych podujatí Luhačovíc.

„Mnohdy musíme vyčlenit místo, aby první řada nebyla zraněna smyčcem vášnivého hudebníka. Až takovéto extrémy v rámci festivalu máme.“

„Tam, kde komorní cykly přirozeným vývojem zanikají, to je vždy smutný pohled. Co kdyby v Poličce nebylo nic k připomenutí Bohuslava Martinů?“

„Koncert Joyce DiDonato je pro nás všechny velkou odměnou a oceněním, kam Lípa Musica došla.“

Jako o košatém stromu mluví Martin Prokeš, ředitel festivalu Lípa Musica a rovněž aktivní zpěvák, o akci, jejíž dvaadvacátý ročník začíná ihned po letních prázdninách 1. září vystoupením klavíristy Lukáše Vondráčka. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se věnuje mimojiné svému vystoupení na festivalu, prý se od něj do značné míry umělecký příspěvek očekává. Přibližuje též dramatugircké úvahy i to, jak je festival velmi úzce partnersky provázaný, v této souvislosti používá slovo ‚rodina‘. Na závěr prozrazuje, čím je festival v českém prostředí unikátní.

„Skladby interpretoval tak prostě, jako by na světě nebylo nic jednoduššího, v přesném vybalancování mezi přehledností hudebních myšlenek, využitím výrazových a technických prostředků a prožitkem.“

„Věřím, že jsem nebyla sama, koho v sále Lisztova hudba v podání Matyáše Nováka okouzlila způsobem, že si ji ještě nějakou chvíli po doznění první poloviny sám v sobě vychutnával.“

„Po tolika výrazových polohách, které Matyáš Novák použil v Lisztových skladbách, bych byla bývala čekala využití těchto prostředků i pro Chopinovu skladbu, ale že mladý pianista dokáže Chopinův hudební rukopis zřetelně odlišit, to jsem si ani ve svých nejodvážnějších sluchových fantaziích nedokázala představit.“

Prostory Anežského kláštera, které hostí cyklus klavírních recitálů Hybatelé rezonance, svou atmosférou účinek jednotlivých vystoupení ještě umocňují. Posledním koncertem sezóny 2022/2023 byl v pondělí 29. května 2023 recitál čtyřiadvacetiletého českého klavíristy Matyáše Nováka. Posluchači měli možnost v jeho podání slyšet jak původní Lisztovy skladby, tak Lisztovy transkripce písní Franze Schuberta.

„Nabízí podněty k zamyšlení nad obtížnými cestami k uplatnění, nad tvůrčí svobodou a kompromisy, jež (ne)musíme podstupovat.“

„V této souvislosti stojí za připomenutí, že tento kreativní muž, mimo jiné zdatný pianista, stojí také za pozoruhodným filmem Piano na křižovatce.“

„Mohly by probouzet i smutek, jenže ten se nějak nedostavuje. Z filmu spíš vyzařuje zřetelná, i když nesnadno definovatelná naděje, že pandemické ticho brzy skončí.“

Dva mladí pouliční muzikanti fidlají na kontrabas klasickou melodii; neruší je hluk vídeňského bulváru, nevadí jim ani déšť, před kapkami se schovávají pod igelitovou plachtou. Menší mladík, který má růstovou vadu, obstarává smyčec, velký brnká na struny. Plastic Symphony… Nejen z titulu slovenského filmu, ale také z úvodních scén je zřejmé, že půjde o hudbu. A o tu samozřejmě jde i v českém dokumentu Piano na křižovatce, který je skutečnou poctou klavíru.

„Všechny tyhle obory jsou nádherné, je to takové to klasické řemeslo bez počítačů… A právě tou historií já se rád obklopuju. To je můj život.“

„Muselo se začít ve velkém propouštět, což vzbudilo mylný dojem, že personálu je stále dost. Na školství se tím pádem nějak pozapomnělo. Přestalo se plánovat, kdo to bude dělat v budoucnu. Pro všechny existenční starosti těch podniků se přestala řešit otázka další generace.“ 

„Semináře organizujeme, ale zatím jen pro odborníky. Kruh klavírníků je obrácen spíš dovnitř oboru, než pro veřejnost… Musí se totiž zapracovat na zvýšení kvality samotných varhanářů, klavírníků a ladičů.“

Kruh klavírníků a varhanářů byl založen v roce 1990 s cílem sdružovat aktivní profesionály ve stavitelských a opravářských oborech klávesových nástrojů. V současné době spolek pořádá zahraniční zájezdy, semináře pro odbornou veřejnost a především se snaží udržovat povědomí a zájem o tyto obory u mladé nastupující generace. Předseda spolku Jakub Zahradník je sám velice aktivním propagátorem oborů klávesového nástrojářství, kromě jiného je sám klavíristou,…

„Za dvacet let existence se Malostranské komorní slavnosti staly neoddělitelnou součástí pražského koncertního života.“

„Rozšíření Českých kulturních slavností? Naše koncertní vytíženost a úbytek sponzorů nám to asi už definitivně znemožní.“

„Všichni dosavadní starostové v místech konání festivalů drží osvícený patronát, publika opět přibývá.“

Hlavní sál Valdštejnského paláce v Praze je 30. října místem konání dalšího koncertu Malostranských komorních slavností, dvacátého ročníku podzimního festivalu, který je Poctou velkým českým interpretačním osobnostem. V sídle Senátu bude tentokrát znít Beethovenova, Brahmsova a Glinkova hudba. Se švýcarským klarinetistou Wenzelem Grundem účinkují pianistka Jitka Čechová a violoncellista Jan Páleníček. Právě oni dva za myšlenkou této přehlídky stojí, stejně jako za dalšími festivaly sdruženými pod hlavičkou České kulturní slavnosti. Jak to vypadalo před dvaceti lety a současně i to, jaký byl minulý pražský koncert, který se konal v polovině října a jehož hvězdou se stal italský klavírista Christian Leotta, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Jan Páleníček.

Oskar Nedbal je všestranná, zajímavá a neprávem opomíjená osobnost české hudební scény.“

„Trochu mě každý rok mrzí malá účast českých violistů – letos ze sedmdesáti violistů byli Češi tři.“

„Okamžitě, co jsem vyměnila housle za violu, jsem z tohoto nástroje byla nadšená.“

Kristina Fialová, přední česká violistka, už čtvrtým rokem pořádá Mezinárodní violovou soutěž Oskara Nedbala v České republice. U nás a pravděpodobně ani v zahraničí není jiná soutěž, která se koná každoročně a je otevřena pouze violistům. Úvodní kolo ročníku 2022, při kterém porota semifinalisty vybrala ze zaslaných videonahrávek, už proběhlo a 30. září bude moci čtrnáct violistů z celého světa poměřit své síly ve druhém kole soutěže v sále Pražské konzervatoře. Druhého říjnového dne se na stejném místě odehraje finále za doprovodu Karlovarského symfonického orchestru. RozhovorPlus je o této soutěži, ale nejen o ní. 

„V Pergolesiho Stabat Mater dominoval především příjemný, takřka sametový hlas altistky Jarmily Balážové.“

„Výsledek zhmotnil skutečného Beethovena se vším všudy.“

„Své široké dynamické možnosti a nádherné fráze předvedl sbor bez zaváhání.“

Podzimní festival duchovní hudby pravidelně obohacuje kulturní kalendář města Olomouce a láká posluchače celého kraje. Šestadvacátý ročník nabízí opět bohatou přehlídku nejrůznějších hudebních stylů a žánrů, které však zastřešuje jedna hlavní myšlenka – hudbou oslavit velikost a nadčasovost Boha.

„Oskar Nedbal je všestranná, zajímavá a neprávem opomíjená osobnost české hudební scény.“

„Rozhodla jsem se první kolo zpříjemnit jak soutěžícím, tak i porotcům a namísto povinných etud jsem dala možnost výběru libovolné sólové skladby.“

„Současní majitelé, vášniví obdivovatelé umění, na vlastní náklady zrenovovali starobylou budovu, která funguje jako obrazárna a muzeum a místo konání koncertů.“

Významná česká violistka Kristina Fialová má napilno. Kromě svých klasických koncertních aktivit je také ředitelkou Jihočeského komorního festivalu. Zahajovací koncert jeho 14. ročníku se koná už tuto sobotu. A v plném proudu jsou přípravy na 1. ročník Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala, kterou mladá umělkyně založila.