PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Německý houslista Christian Tetzlaff, jehož věhlasné a s vrcholnou virtuozitou realizované výkony na poli orchestrální a komorní hry udivují publikum po celém světě, zavítal 23. února do Prahy, aby rudolfinským návštěvníkům naservíroval mravně a emočně apelativní kompozici Ondřeje Adámka, a stimuloval tak nejen čistě múzické, ale zčásti i občanské vědomí posluchače. Její českou premiéru, jakož i zbylý program obsazený jmény Gustava Mahlera a Alexandra Zemlinského, si vzal pod dirigentská křídla Jonathan Nott. Jím nabídnutý výslovně architektonický postoj k provedeným dílům učaroval vyváženým mixem uvážlivosti a citlivosti.

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu na přelomu roku od 23. února do 1. března?

„Německá filharmonie vznikla v roce 1940 z hráčů orchestru Nového německého divadla a přetrvala v protektorátní Praze až do posledních dnů války. Obnovila hudební provoz v Rudolfinu, které sloužilo v meziválečných letech potřebám parlamentu.“

„S příchodem Jakuba Hrůši na šéfdirigentský post na podzim roku 2016 bamberští začali zase víc hovořit o dávném pražském původu tělesa, ve kterém už ale samozřejmě nehrál nikdo z původního stavu.“

„Smetanovu hudbu považujeme za vlastní a zcela autenticky dýcháme její hudební vzduch – ostatně podobně samozřejmý byl Smetanův vztah ke staleté německé hudební kultuře.“

Poslední koncert měl německojazyčný Deutsches Philharmonisches Orchester Prag v úterý 1. května 1945. O pět dní později musel dirigent Joseph Keilberth zkoušku na další koncert rozpustit. V Praze začalo povstání, zanedlouho skončila válka a hudebníci byli s československou německou menšinou odsunuti směrem na západ…