KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě
...váš vyladěný partner
„Prostředky, které nám poskytuje moderní hudba, by se mělo šetřit; respektive by měl autor dobře vědět, proč je používá.“ „Umělci i posluchači by si mohli uvědomit, že pravidelné pořádání koncertů nemusí být samozřejmostí. Máme možnost poznat jejich skutečnou hodnotu.“ „Díky karanténě máme možnost objevovat nové technologie. Do budoucna se nám otvírá…
„Šéfdirigent vyhmátl ve Dvořákově Vodníkovi obojí, tradiční i novátorské.“ „Sibeliovy pozoruhodně exotické Oceanidy Inkinen vymodeloval a vyložil zdařile.“ „Fuchsovo cítění Mozarta bylo překvapivě neobvyklé, vlastně nestylové.“ Tři velké symfonické skladby inspirované vodním živlem – a k tomu pro kontrast Mozartův Klarinetový koncert… Sestava abonentního koncertu Pražských symfoniků v prvním březnovém týdnu byla nápaditá. Dvořákův…
Ateliér pro divadelní vzdělávání při Národním divadle moravskoslezském nabídne od konce února do konce roku atraktivní program s názvem Učíme (se) divadlem. Je určený učitelům českého jazyka a literatury. V rámci programu postupně zhlédnou ve vybraných divadlech Moravskoslezského kraje devět inscenací, osobně je zkonfrontují s jejich tvůrci a rozeberou na seminářích. Cílem projektu je hledání…
Slavnostní reprízu autorské inscenace Petra Zusky Kytice uvádí Pražský komorní balet v neděli 17. listopadu od sedmi hodin v Divadle na Vinohradech. PKB se tak připojí k oslavám třicátého výročí sametové revoluce. Taneční divadlo inspirované Erbenovou sbírkou veršovaných balad vzniklo letos na jaře (psali jsme ZDE). Zuskova jevištní podoba Kytice jednotlivé balady navzájem…
„Oproti Vodníkovi byly již pořízeny na magnetofonový pás a jsou proto technicky výrazně kvalitnější. Z hlediska uměleckého však tato výrazná zvuková nejednotnost nehraje žádnou roli.“
„Zdůraznil dramatičnost i hlubokou lyriku. Interpretace bez těchto hlavních atributů z nich vytváří standardní skladby.“
„Ještě jeden tvůrčí rys Talichova pojetí symfonických básní se mi zdá neobyčejně významný, totiž jeho smysl pro závěrečné partie těchto skladeb.“
Čtyři symfonické básně Antonína Dvořáka vznikly všechny v roce 1896, rok po návratu z USA, a jsou jedinými skladbami, které v tom roce zkomponoval. Vodník op. 107, Polednice op. 108, Zlatý kolovrat op. 109 a Holoubek op. 110 vycházejí z balad Karla Jaromíra Erbena. Skladateli se podařilo vystihnout jejich svérázný kolorit a rytmiku veršů. Dosáhl skvělé drobnokresby a vyšla mu přesná charakteristika nálad. Došel navíc ke svéráznému řešení – podstatnou část tematického materiálu vybudoval tak, že řadu pasáží v partituře by bylo možné přímo podložit textem… Jde o originální přístup, který se vymyká z kontextu tehdejší programní hudby. A navíc – někteří lidé na Dvořáka spoléhali jako na zastánce tradičních forem a jeho domněle náhlý příklon k programní hudbě byl pro ně nepřijatelný. Neskrývali údiv nad tím, jak se podle nich zpronevěřuje své dosavadní tvorbě… Na čtveřici symfonických básní v Talichově nahrávce upozorňujeme dnes 8. září, kdy se připomínají Dvořákovy narozeniny.