PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Charismatického basbarytonistu Lukáše Bařáka není třeba dlouze představovat. Pražské Národní divadlo je jeho domovskou scénou řadu let, pravidelně však hostuje také v Brně a spolupracuje s předními českými orchestry. Kromě pozoruhodně barevného hlasu je nepřehlédnutelným i díky přirozeně výraznému hereckému projevu. O svých uměleckých výzvách, inspiracích i nejnovější roli v Purcellově opeře Dido a Aeneas, která zažije premiéru ve Stavovském divadle 15. ledna 2026 v hudebním nastudování Michaela Hofstettera a v režii Alice Nellis, mluví v následujícím rozhovoru.

Německý dirigent Michael Hofstetter zasvětil svou už více než třicetiletou kariéru interpretaci hudby od baroka po vídeňský klasicismus a dnes je vnímám jeho jeden z předních specialistů na toto období. Vedle spolupráce s prestižními operními scénami, jako jsou Bavorská státní opera, Staatsoper Hamburg či Royal Opera Copenhagen, se prosadil také na festivalových pódiích od Salcburku po Halle. V rozhovoru se dělí o vášeň pro historicky poučenou interpretaci i o to, jak se mu daří vdechovat život novému nastudování mistrovské opery Henryho Purcella Dido a Aeneas, která bude uvedena 15. ledna ve Stavovském divadle s Markétou Cukrovou v roli Dido a Lukášem Bařákem jako Aeneasem.

„Problém Ostrčilovy opery začíná již u volby libreta.“

„Je nepochybné, že Robert Jindra je v Národním divadle člověk na svém místě a jeho hudební nastudování mělo vysokou úroveň.“

„Režie Jiřího Heřmana nesla typické znaky rukopisu tohoto tvůrce, včetně postupů, které se v jeho inscenacích často opakují – pomalu se z nich stává klišé.“

Národní divadlo uvedlo po 102 letech od premiéry operu Otakara Ostrčila Legenda z Erinu. Hudebního nastudování se chopil Robert Jindra, režie Jiří Heřman. Uvedení vyvolalo řadu polemických otázek.

„Večer byl plný kontrastů jak v repertoáru, tak mezi jednotlivými hlasy.“

„Koncert byl inspirativní přehlídkou mladých pěvců, kteří ve své rozdílnosti vytvořili zajímavou mozaiku začínající generace operních zpěváků.“

„Diváci snahu všech pěvců odměnili zaslouženým potleskem a z koncertu odcházeli zjevně pozitivně naladění, se sympatiemi ke všem vystupujícím.“

Novoměstská radnice se díky Spolku přátel hudebních talentů rozezněla hlasy mladých nadějných pěvců z Česka i zahraničí. Prostor dostali tři zpěváci a dvě zpěvačky a každý z nich vnesl do sálu jinou hudební kvalitu, jinou barvu, jinou uměleckou osobnost. Každopádně šlo však o večer velmi inspirativní, v němž se snoubilo mládí s nadšením i sympatiemi ze strany publika.

„Zásluhu na úspěchu premiéry má především dirigent.“

„Svým úkolům dostáli po pěvecké stránce i sólisté.“

„Vyjádřil-li se Puccini, že jeho Manon bude – na rozdíl od francouzské operní verze tohoto příběhu z dílny Julese Masseneta – vášnivá, je třeba konstatovat, že tato vášeň se na jevišti neodehrávala.“

Pražská Státní opera 27. března uvedla nové nastudování Pucciniho opery Manon Lescaut. Dirigentský výkon Simoneho Di Felice nepostrádá takřka nic, ale inscenaci po instrumentální i pěvecké stránce vysoce kvalitní sráží nepřesvědčivá režie Slávy Daubnerové.

„Dirigent Dennis Russell Davies vedl orchestr k lehkému zvuku, který byl vycizelovaný, ve vypjatých částech dramatický, ale vždy mozartovský, soustředěný a kompaktní.“

„Ke spolupráci byl přizván Slovenský filharmonický sbor.“

„Christoph Prégardien byl prezentován jako hlavní hvězda večera. Bohužel se svému renomé zdaleka nepřiblížil.“

V adventním čase uvedení oratoria Georga Friedricha Händela Mesiáš nepřekvapí. Překvapit může uvedení podoby, kterou dílu dal Wolfgang Amadeus Mozart. V době, která spíš preferuje autentickou poučenou interpretaci, je návrat ke znění z roku 1789 ojedinělý. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese hrál orchestr Filharmonie Brno, zpíval Slovenský filharmonický sbor a sólisté.

„Někteří kolegové zpívají i daleko více než dvanáct rolí v jedné sezoně.“

„Verdi, Puccini, Wagner, Strauss, potažmo Mahler v symfoniích – to jsou vrcholní skladatelé pro pěvecký nástroj. Kam jít dál?“

„Ve výsledku si vždycky musíme uvědomit, co od života chceme.“

Basbarytonista Lukáš Bařák je od sezony 2020/21 sólistou pražského Národního divadla. Hlavním tématem rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz tak je přirozeně pěvcův podíl na ještě horké novince a poslední premiéře (19. ledna) operního souboru, kterou je inscenace opery Ariadna na Naxu Richarda Strausse. Sólista, dnes čerstvě dvaatřicetiletý, však přibližuje i své zaujetí pro žánr písně či plány k rozsáhlejší nahrávací a koncertní činnosti.