Slavný „evergreen“, totiž oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela, je na programu Filharmonie Brno. Ve čtvrtek a v pátek 12. a 13. prosince bude jejím hostem Slovenský filharmonický sbor sbormistra Jana Rozehnala. Diváci ovšem neuslyší autentickou Händelovu verzi, nýbrž aranžmá z pera Wolfganga Amadea Mozarta. Der Messias, oratorium pro sóla, smíšený sbor a orchestr, HWV 56, KV 572 zazní s pěvci-sólisty Janou Siberou, Václavou Krejčí Houskovou, Christophem Prégardienem a Lukášem Bařákem, sólo mají také někteří členové bratislavského sboru. V Janáčkově divadle diriguje Dennis Russell Davies, šéfdirigent brněnského orchestru.

Naprostý neúspěch opery Deidamia přesvědčil šestapadesátiletého Georga Friedricha Händela (1685–1759), že dlouhá léta, v nichž kraloval Londýnu jako operní skladatel i jako podnikatel, definitivně skončila. Finanční nouze a společenské znemožnění jej přiměly, aby Londýn opustil. Ovšem než odjel na pozvání irského místokrále do Dublinu, napsal za pouhé tři týdny (v srpnu a září 1741) oratorium Mesiáš, patrně své největší dílo. Textový podklad, který mu připravil jeho libretista Charles Jennens, není obvyklým oratorním libretem; je sestaven výlučně z nedlouhých citátů Písma – od Žalmů až po Apokalypsu. 

Dublinská premiéra Mesiáše vešla do dějin; její nadšený ohlas dolehl i do Londýna, takže když se tam Händel po čase vrátil, chodil zase se vztyčenou hlavou a dal se do kompozice dalších oratorií. Napsal jich ještě patnáct a jeho pozice se stala neotřesitelnou: byl-li před Mesiášem vlastně exponentem italské operní módy a importérem italských pěvců, po něm se stal ztělesněním anglické sborové tradice.

Wolfgang Amadeus Mozart Mesiáše poprvé slyšel v Londýně roku 1764 (nebo 1765). Na popud mecenáše Gottfrieda van Swietena v roce 1789 oratorium upravil: přizpůsobil je německé verzi libreta (jehož překlad vycházel převážně z Lutherova překladu Bible), rozšířil sekci dechových nástrojů, aby původní zvuk barokního orchestru přiblížil vkusu Vídně; Mozartův genius přitom nedopustil, aby dílo ztratilo svého původního ducha, ba naopak v něm objevil novou krásu. Mesiáš v Mozartově úpravě poprvé zazněl 6. března 1789 v paláci hraběte Esterházyho, tiskem vyšel teprve roku 1803, tedy dlouho po Mozartově smrti.

Foto: archiv sboru