PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jako sólista se s jistotou a přehledem, s tónem bez kazu, představuje Stanislav Masaryk. Na podzim usedne ve filharmonii ve své sekci k prvnímu pultu.“

„Zjistili jsme, že technologie ani virtuální prostředí nemohou nahradit živou hudbu, živá setkávání.“

„Docela masivně obsazenou Osudovou symfonii vede Byčkov vášnivě k naléhavosti a k rychlým tempům.“

Prší. Česká filharmonie si vysnila krásný letní večer, během kterého v parku zámku Sychrov zahraje jako poděkování tuzemským zdravotníkům, těm, kteří byli připraveni bojovat v první linii s pandemií a v potřebné míře také bojovali. Pozvaní posluchači nakonec musí sedět v pláštěnkách, teplota spadla hodně pod dvacet stupňů, ale nejde o tragédii. Průtrž mračen to není. A hudba vše překlenuje.

„Vytvořilo to velmi soustředěnou kontaktní atmosféru, možnost sledovat každý odstín slova a až fyzicky vnímat nárazy a dramata v hudbě.“   

„Marek Eben těmi nejjemnějšími odstíny hlasu, od pobavení po rozhořčení a odpor, dokáže postihnout všechnu hrůznost, absurdnost, zbytečnost a trapnost lidského konání.“

„Dramaturgii celku i provedení detailů promyslela, připravila a zvládla Michaela Káčerková se zralým přehledem.“

Labyrint světa a rád srdce v podobě hudby Petra Ebena a textu Jana Ámose Komenského vnesl do programu Pardubického hudebního jara závažnost jejich poselství, ale také váhu odpovídající interpretace. Těžko kdo jiný dokáže dát květnatému textu tak komplexní výraz jako Marek Eben. A varhanice Michaela Káčerková přidala nesmlouvavě vyprofilované zvukové obrazy. Nedělní koncert v zaplněném evangelickém kostele měl soustředění a správný poměr mezi slovem a hudbou, mezi patosem a intimitou.

„Z české hudby by toho chtěli víc, hlavně Dvořáka, ale většinou jim nedochází, že zrovna od něj toho k dispozici příliš mnoho není…“

„V Komenského textu je hluboká zbožnost, ale i pasáže vysmívající se lidskému pachtění. I pro varhaníka je proto ve skladbě mnoho různých poloh.“

„Varhaník se v Ebenových skladbách docela vyřádí, je v nich hodně kontrastního střídání dravých a virtuózních ploch s meditativními nebo chorálovými.“ 

Koncertní činnost zavedla varhanici Michaelu Káčerkovou už do řady evropských zemí, ale i do Spojených států a Japonska. Je absolventkou pražské AMU a studovala také na Vysoké hudební škole Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v Lipsku. Jistě i proto tak ráda hraje Bacha. Jako většina českých varhaníků ovšem často s potěšením sáhne i ke skladbám Petra Ebena…

„Lidem, kteří chodí na varhanní koncerty, moderní varhanní hudba většinou nepřipadá nezajímavá či nesrozumitelná.“

 „Eben býval častým interpretem svých varhanních opusů, většinou se ovšem jednalo ještě spíše o improvizace. Ale nezaznamenal jsem, že by někdy koncertně provedl třeba Nedělní hudbu či Laudes.“

„Potkávám interpretace, jaké se zrodily zdánlivě bez kontinuity, nepřejímají vyzkoušené a zažité postupy, ale zároveň se mi zdá, že míří k podstatě věci.“

Varhanní tvorba významného českého hudebního skladatele Petra Ebena, jehož nedožitých devadesátých narozenin vzpomínáme právě dnes, 22. ledna, patří k tomu nejdůležitějšímu, čím obohatilo české umělecké prostředí ve druhé polovině dvacátého století kulturní svět. Nebo upřesněme: obohatilo tu výseč evropské a světové kultury, jež se vztahuje ke křesťanským kořenům. – Varhaník a profesor AMU Jaroslav Tůma uvažuje o tradici provádění Ebenových varhanních děl a o výchozích parametrech jejich interpretace. Ebenovy opusy se mu už stávají klasikou, něčím, co bude patřit do repertoáru varhan zřejmě už napořád.