PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Martinů Quartet je z kategorie interpretů, kteří mají jasný interpretační názor.“

„Není to jen o líbezném zvuku, který patří mezi českými smyčcovými kvartety k nejlahodnějším. Martinů Quartet našel v Benešových dílech řešení, které je dokonale promyšlené, překvapivé a kreativní.”

„Letmé srovnání obou děl naznačuje, že Benešova hudba zakotvila v období dozrávání klasicismu s příměsí romantizujících tendencí.”

Nová nahrávka jednoho z předních českých komorních souborů Martinů Quartet přináší hudbu jednoho jediného skladatele. Dám ruku do ohně za to, že ho téměř nikdo nezná. Josef Beneš je dokonale zapomenutou postavou české hudby 19. století. Časy se však mění. Poslech jeho smyčcových kvartetů ve vytříbené interpretaci Martinů Quartet svědčí o tom, že světová úroveň české hudby nebyla nikdy výhradní záležitostí několika nejznámějších tváří.

„Dívat se na věci jednoduše, nekompromisně a hravě: Robert Jindra zazářil s Janáčkovou filharmonií Ostrava a výtečnými sólisty.“

„Schittlerovi se podařilo od prvních not hrát s výstižnou charakteristikou, v níž dominovaly vlastnosti jako hravost, perlivost a nonšalantní koketnost.“

„Zejména v části, v níž hrál Hudeček sólovou pasáž pouze za tremolového doprovodu harfy, evokovalo jeho podání líbezné milostné námluvy a svádění.“

Janáčkova filharmonie zahrála pod taktovkou dirigenta Roberta Jindry. Sólisty koncertu konaného 2. března v Kinu Vesmír byli německý klarinetista Johannes Schittler a český fagotista Jan Hudeček. Na programu byla převážně díla hudebních romantiků, dramaturgie tentokrát svedla dohromady skladby, které nezaznívají často.

„Snad by náš koncert udělal radost i jemu.“

„Jeho tvorba je zaujímavá jak v rannom, tak v neskoršom období. Proste bol dobrý.“

„Zkrátka mě to baví, je to osvěžující skladba!“

Přišel čas přepsat historii, protože začal rok Viktora Kalabise. Jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů 2. poloviny 20. století by 27. února oslavil sté narozeniny. Kalabis Quintet je jedním z prestižních českých souborů, který jeho hudbu rozeznívá také v přítomnosti. U příležitosti koncertu, na kterém zazní mimo jiné legendární Nonet č. 2, jsme proto členky význačného souboru přizvali k rozhovoru…

„Nahrávka splňuje nejvyšší posluchačské nároky.”

„Jeden z vrcholů Tůmovy tvorby a přímo esence dobré vůle a radosti!”

„Všichni na této nahrávce nechali hluboký osobní otisk.”

Czech Ensemble Baroque přidal do svého bohatého nahrávacího portfolia další zajímavý titul. Kompozice Františka Ignáce Antonína Tůmy rozezněla tento znamenitý ansámbl a sbor spolu s předními českými sólisty Romanou Kružíkovou, Monikou Jägerovou, Jakubem Kubínem a Jiřím Miroslavem Procházkou. Nahrávka přináší Tůmovy skladby v unikátní světové premiéře.

„Album je ukázkou skutečných citů, které jsou líčeny něžně, ale také s patřičným leskem a velkoplošnou sazbou.“

„Syntézou různých vlivů dospěl Vičar k autorskému projevu přístupnému a srozumitelnému, bez větších kompromisů k vnějškovému efektu či trivializaci využitých prostředků.“

„Vičar svým poutavým vánočním albem přispěl k obohacení nevýrazné produkce hudby s vánoční symbolikou.“

Komerčního hudebního balastu je během Vánoc kolem nás přehršel. Najít v této hromadě omšelých tónů něco osvěžujícího a inspirativního je někdy svízel, ale jde to. Album Vysoko hvězda skladatele Jana Vičara předkládá tři nové kantáty, které se týkají křesťanské spirituality. Na nahrávce zpívá karvinský sbor Permoník…

„Semerádová na albu Cachua Serranita otevřela stavidla hudbě neobyčejně vitální, čisté a smyslově opojné.“

„Ztvárnění Jany Semerádové je poutavé, nešetří výrazovými prostředky, ale zůstává stále nohama pevně na zemi, co se týče rytmické přesnosti a volby rafinovaných melodických ozdob.“

„Přidáme-li výborné muzikantské výkony a opravdu nenáročný, ovšem nikoli banální lidový zdroj většiny skladeb, je nasnadě, že jde o album pohostinné, bezprostřední a hravé.“

Renomovaný soubor Collegium Marianum letos oslavil pětadvacet let své existence. Při této příležitosti si nadělil také několik radostí v podobě nových nahrávek. Jednou z nich je i album s tajemným názvem Cachua Serranita, které přináší hudbu českého skladatele Josefa Brentnera, italského jezuity Domenica Zipoliho či švýcarského misionáře Martina Schmida…

„Blažíková dost možná víc vypráví než zaměřuje pozornost primárně na samotný akt pěveckého výkonu.“

„Příběhy písní podává nestrojeně a přímočaře, aniž by za tím byl jakýkoliv kalkul nebo pěvecká manýra.“

„Album A Lily Among Thorns působí jako hojivý balzám na duši.“

Sopranistka Hana Blažíková a Collegium Marianum. Spojení, které má novou konkrétní podobu na albu A Lily Among Thorns. Lilie je symbolem čistoty a trní je výrazem utrpení, které provází téměř každý lidský život. Možná právě z napětí mezi oběma protiklady vytryskla nádherná hudba barokních skladatelů, která zaznívá v podání předních tuzemských umělců. Nahrávka má vzácné, ojediněle slýchané kouzlo a neopakovatelnou něhu.

„Interpretace Milana Bátora byla velice muzikální, technicky brilantní a citlivá.“

„Přál bych si, abychom ho na pódiích s klasickou kytarou vídali častěji a aby bylo více příležitostí, kdy se o svůj talent může podělit i s posluchači.“

„Bátorova vlastní úprava české státní hymny ‚Kde domov můj‘ byla spontánní tečkou, která program dramaturgicky dokonale uzavřela.“

Série komorních koncertů v unikátním prostředí brněnské vily Tugendhat pokračovala v pondělí 28. listopadu kytarovým recitálem. Jeho ústřední postavou byl známý hudební publicista a výtečný kytarista Milan Bátor, který před dvěma lety vydal debutové album s názvem Mario Gangi: Works for solo guitar. Na něm představil v českém kontextu objevným způsobem dílo mistra Maria Gangiho, který je všeobecně považován za nejvlivnějšího a nejinspirativnějšího italského kytaristu 20. století. Bátor ve Vile Tugendhat zahrál téměř všechny Gangiho autorské kompozice. Nechyběly ani jeho virtuózní úpravy skladeb Beatles, které publikum podobně jako většinu dalších skladeb přijalo s nadšením a kladným ohlasem.

„Vámos spojením obou příběhů vnesl do původní infantilní pohádky hlubší význam a symboliku.“

„Po stránce baletního umění je nová ostravská inscenace Louskáček – Vánoční koleda především pestrou přehlídkou dobře zvládnutých rolí a roliček.“

„Za vším je znát tvůrčí a pohádková atmosféra, která se přetavila do sympatických výkonů a kolektivního projevu radostné pohody.“

Jeden z nejoblíbenějších titulů klasického baletu Louskáček se vrátil do Národního divadla moravskoslezského – tentokrát v novodobém ztvárnění z roku 1988. Nastudování připravil choreograf a autor úpravy Youri Vámos a vše nasvědčuje tomu, že šťastná hvězda tohoto baletního kusu jen tak neuhasne. Premiéra baletu Louskáček – Vánoční koleda na motivy povídky Charlese Dickense a pohádky E. T. A. Hoffmanna se uskutečnila ve čtvrtek 10. listopadu. V hlavních úlohách se představili Lukas Zuschlag, Shino Sakurado, Takafumi Tamagawa, Rei Masatomi, Laura Moreno Gasulla a další. Orchestr Národního divadla moravskoslezského řídil dirigent Adam Sedlický.

„Inonu Barnatanovi kreativní myšlení naopak nedělá vůbec problém.“

„Barnatan nemusel hledat lehkost, jeho hra působila hravě a neotřele, jako by tančila na vlnách radosti, důvěry a vlídného zájmu.“

„Brzy jsem se přistihl, že moje mysl odmítá řešit detaily, ale soustředí se na celkovou dramaturgii a její smysl.

Inon Barnatan se postaral o senzaci v Ostravě. Jeden z nejzásadnějších pianistů své generace vystoupil v rámci prestižního klavírního cyklu Janáčkovy filharmonie. Barnatan přivezl do Slezska svou Suitu cestovatele časem. Spektakulární výlet fascinující minulostí i současností evropské hudby v druhé půli večera americký pianista ozdobil monumentálními Variacemi a fugou na Händelovo téma Johannesa Brahmse.

„O technické výbavě violoncellisty Chena lze napsat pouze jediné slovo: neuvěřitelná.“

„Bezvýhradně potěšila Janáčkova filharmonie, která v souhře i jednotlivých individuálních výkonech okouzlila skvělými výsledky, jednotným tahem a muzikálním cítěním.“

„Vyloženě stěžejní funkci sehrála druhá věta Poco adagio, kterou dirigent správně vyhodnotil jako nejhlubší vyznání skladatele v kontextu celého díla.“

Mladý violoncellový fenomén Yibai Chen a charismatický dirigent Daniel Raiskin se spolu s Janáčkovou filharmonií Ostrava postarali o solidní zážitek. Na programu koncertu ze 3. listopadu byla Sinfonia Concertante pro violoncello a orchestr Sergeje Prokofjeva a Sedmá symfonie Antonína Dvořáka. Zadání, které bylo provedeno do důsledku.

„Trojan patří ke skladatelům s výraznou emoční inteligencí. Emoce je klíčovým zdrojem jeho hudby.“

„Album s hudbou Pavla Trojana je opravdu příjemná posluchačská záležitost.“

„Všechny skladby alba mají své poetické, křehké či nápadnější kouzlo.“

Pavel Trojan patří k respektovaným současným skladatelům. Nová nahrávka předního českého akordeonisty Ladislava Horáka představuje Trojanovu komorní tvorbu pro akordeon v pestrých nástrojových kombinacích. Nechybí zde příčná flétna, bicí nástroje, klarinet, kytara či kontrabas. Na albu s Trojanovou hudbou dále spolupracovali uznávaní čeští interpreti…

„Více než úzkostné lpění na časové chronologii protagonistům koncertu bylo koncepční řešení.“

„V mistrném ztvárnění všech protagonistů koncertu se jednalo o jedinečný, neopakovatelný zážitek, který rozhodně patří k dramaturgickým milníkům celého festivalu.“

„Hudební milénium ve znamenité interpretaci bylo takovou oslavou víry, třeba i víry ve schopnosti člověka vytvářet a vzkřísit krásné věci.“

Předposlední koncert Svatováclavského hudebního festivalu se odehrál v Opavě. Největší tuzemský svátek duchovní, staré i nové hudby se letos těší mimořádnému zájmu veřejnosti. Nejinak tomu bylo i 27. září v Kostele svatého Václava, kde v podání souborů Cappella Mariana z České republiky a Goeyvaerts String Trio z Belgie zazněla hudba v časovém rozpětí téměř jednoho tisíciletí. Tentokrát opravdu platilo okřídlené motto festivalu, které praví, že koncert v kostele je zážitek.

„Mladý pan dirigent Rožeň s Janáčkovou filharmonií Ostrava ukázal, že Mendelssohnova předehra rozhodně nepatří do starého železa.“

„Šporclovy housle zpívaly jako o život.“

„Nebývá pravidlem, že sólista během jednoho večera zahraje víc než jeden koncert a nějaký ten přídavek. Šporcl i v tomto ukázal, že je nezaměnitelný a nezařaditelný originál.“

Jeden z nejznámějších českých houslistů Pavel Šporcl zavítal v rámci svého turné Pocta mistrům II do Ostravy. Na koncertě v kulturním domě Akord představil Šporcl své aktuální CD, které nedávno vyšlo u německého vydavatelství Hänssler Classic. Vedle ikonického koncertu Felixe Mendelssohna-Bartholdyho se na něm nachází exkluzivní světová premiéra zapomenutého Houslového koncertu č. 1, který napsal nejslavnější český houslista historie Jan Kubelík. Obě kompozice Šporcl na koncertě 23. září provedl spolu s Janáčkovou filharmonií Ostrava, kterou řídil dirigent Jiří Rožeň.

„Na varhanních koncertech se obvykle nekřičí a nejásá, ale Katta zjevně dokáže bořit anachronické konvence.“

„Katta věří své intuici, jednotlivé části své meditace spojila do úchvatného univerzálního celku, který gradoval až do poslední chvíle.“

„Tato dáma rozhodně patří na mezinárodní pódia a její koncerty jsou jednoznačným audiovizuálním zážitkem.“

Katta je v českých luzích a hájích poměrně ojedinělým příkladem varhanice, která interpretačně nežije pouze z minulosti. Koncert v opavském kostele svatého Václava rodačku z nedalekého Havířova představil nejen jako znamenitou hráčku, ale také jako pozoruhodnou skladatelku a zpěvačku. Díla Johanna Sebastiana Bacha, Philipa Glasse a vlastní kompozice Katty naznačily, že Svatováclavský hudební festival je chvályhodně otevřen i osobnostem, které hudební historii nenásilně protínají současným pohledem na svět.

„Peníze, které se ve prospěch koncertní síně shromažďují, jsou určeny právě a jen pro tento účel. A nelze je použít na cokoli jiného.“

„600 milionů korun zahrnula do rozpočtu vláda; 300 milionů poskytne Moravskoslezský kraj; další dotace a granty jsou v jednání; samotné město Ostrava naspořilo už 632 miliónů.“

„Jak dopadne koncertní síň v Ostravě, bude i pro Prahu a její Vltavskou filharmonii lakmusovým papírkem.“

Zdá se to k nevíře, ale střetům před komunálními volbami nevládne v Ostravě obava ze zdražování energií či z migrantů, ale – koncertní sál. Ano, tématem číslo jedna se tu jeví cosi tak odtažitého, jako je rekonstrukce Domu kultury města Ostravy a její moderní „nástavec“, v němž by se zhruba do čtyř let měla rozeznít klasická hudba. Těm, kteří proti stavbě brojí, na kultuře nezáleží. Pár dní před volebním víkendem zneužívají koncertní sál jako symbol zbytných investic, které by měly být použity na akutnější záležitosti. Nic proti tomu, na názor má každý právo. Jenže by neměl být podložen výmysly a často i vyloženou lží.

„Mezi lektory mikulovských klavírních kurzů jsou osobnosti všeobecně známé a respektované.“

„Když za klavír usedl šestnáctiletý Jan Schulmeister a spustil klavírní sonátu Josepha Haydna, viděl jsem na tvářích jeho vrstevníků úžas.“

„NoTimers ani v nejtěžších písních neztratili půdu pod nohama, jejich vystoupení bylo živelné, plné nespoutané energie, uvolněné atmosféry a vtipného moderování.“

Jsou místa, která by člověk nevyměnil za nic na světě. Takové jsou i Klavírní kurzy Mikulov, jejichž třiadvacátý ročník se konal i letos v důstojném prostředí mikulovské Základní umělecké školy a v Zámeckém sále. Tradiční klavírní kurzy…

„O různých interpretacích jeho oblíbených skladatelů ví Jan tolik, že by mohl psát regulérní srovnávací analýzy.“

„Také dva přídavky ukázaly, že mladý pianista není pouze dravcem lovícím rekordní tempa, ale má pochopení pro jemnou hudební poezii a fantazijní hru světla a stínu.“

Klavírní kurzy Mikulov se letos konají ve dnech 19. až 26. srpna. Na třiadvacátý ročník oblíbené akce pro děti i studenty konzervatoří přijal pozvání klavírista Jan Schulmeister. Jeden z nejslibnějších a nejúspěšnějších mladých českých umělců se představil v Zámeckém sálu klavírním recitálem, na kterém zazněla díla Josepha Haydna, Clauda Debussyho, Sergeje Rachmaninova a dalších. Samozřejmě nechyběli ani dva klavírní titáni Fryderyk Chopin a Franz Liszt.

„Akční herecké scénky daly operní inscenaci místy až cimrmanovský ráz, projekce libretisty a skladatele do děje byla rovněž trefou do černého.“

„Osobní zkušenost se Škroupovou hudbou ve vynikající režii Kateřiny Křivánkové a minuciózním hudebním nastudování Marka Čermáka je nesmírně příjemná.“

„Režisérka Kateřina Křivánková usoudila, že inscenovat Dráteníka v původním rozsahu zavání uměleckou sebevraždou.“

Na festivalu Olomoucké barokní slavnosti zazněla nová inscenace komické opery Dráteník skladatele Františka Škroupa. Režie první původní české opery psané na české libreto se ujala Kateřina Křivánková, kostýmy a scénu připravila Sylva Marková. Hudební nastudování zajistil dirigent Marek Čermák, jehož vytříbené interpretace hudby starších slohových období jsou obvykle na vysoké úrovni. Premiéra nového nastudování Dráteníka se konala ve čtvrtek 18. srpna v olomouckém Domu u parku. Hlavní role ztvárnili Matúš Šimko, Lenka Cafourková Ďuricová, Vincenc Ignác Novotný, Zuzana Badárová, Aleš Janiga, Jiří Miroslav Procházka, Martin Vodrážka a Martin Mihál. Spoluúčinkoval Orchestr Volantes pod taktovkou Marka Čermáka.

„Volantes Orchestra byl skvěle připraven a pojistkou bezpečného a energického provedení byla znamenitá dirigentka Ema Mikešková.“

„Strávit den s festivalem Hortus Magicus se ukázalo jako nejlepší možná varianta naplno prožitého víkendu.“

V široké nabídce letních hudebních festivalů má své nezastupitelné místo Hortus Magicus. Nejen proto, že je situován do nádherného prostředí Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady v Kroměříži. Hortus Magicus je koncipován především jako zážitkový den s nabitým programem, který je určen opravdu od těch nejmladších až po seniory. Barokní hudba v stylově precizní interpretaci je na tomto dvoudenním festivalu šikovně prokládána aktuálními projekty. Pozoruhodné historické hudební památky se tak snoubí s živou přítomností a to je vždy dobře.

„Kytarový svátek opět učinil z Brna a České republiky mezinárodní kytarovou velmoc.“

„Pikantností koncertu Vladislava Bláhy a Jaroslava Svěceného bylo, že se na něj stála fronta skoro přes celé náměstí.“

Mezinárodní kytarový festival a kurzy Brno 2022 v letošním roce opět potvrdily, že jsou místem, kam má smysl se vracet. Jedenatřicátý ročník plynul ve znamení mnohotvárné hudby různých stylů. Festival prezentoval klasickou kytaru nejen jako sólový nástroj hudby historických slohových epoch, ale také jako tradiční nástroj španělského flamenca, současné hudby, jazzu i populárního žánru. Na koncertech se představili mezinárodně respektovaní umělci Edin Karamazov, Paulo Bellinati, Jorge Caballero, Vladislav Bláha a podobně. Součástí festivalu je také mezinárodní interpretační soutěž Guitartalent, jejíž úroveň rok od roku stoupá. Masterclass pod vedením zkušených mistrů si nenechali ujít studenti kytary z různých zemí Evropy.

„Caballero je kytarový fenomén, který popírá všechny pravidla a fyzikální zákonitosti o tom, co je možné na jednu kytaru zahrát.“

„Před koncertem jsem se trochu obával, že provedení Novosvětské na jednu kytaru bude převážně záležitostí technické exhibice.“

Peruánský kytarista Jorge Caballero se postaral o největší senzaci Mezinárodního kytarového festivalu a kurzů Brno. Jeho provedení kompletní Dvořákovy Symfonie č. 9 e moll, op. 95 je nepochybně jedním z největších milníků v dosavadní festivalové historii. A to nejen proto, že Caballero je bez nadsázky v současnosti jediný na světě, kdo tuto kompozici dokáže na kytaru zahrát. Jeho sólový recitál byl reprezentativní ukázkou promyšlené dramaturgie, fascinující technické exkluzivity a muzikality ve vzácně vyváženém poměru.

„Bachovu suitu na kytaru rozezněl s pravou loutnovou dikcí ve velmi jemné dynamice a dechberoucích tempech.“

„Jeho přístup ke skladbě je víc kreativní než interpretační.“

Jedenatřicátý Mezinárodní kytarový festival Brno probíhá ve dnech 31. 7. až 6. 8. V pondělí na tomto prestižní kytarovém svátku vystoupil světově proslulý bosenský kytarista Edin Karamazov. Slavný hráč na kytaru a loutnu se představil s reprezentativním programem z kompozic Johanna Sebastiana Bacha, Fernanda Sora i současných skladatelů. Jeho koncert byl ukázkou vytříbené brilance, okouzlující lehkosti a fenomenální muzikality.

„Při hledání nových jmen na festival vycházím z odborných recenzí médií, jako jsou The New York Times nebo Los Angeles Times.“

„Umění Edina Karamazova například velmi oceňuje i zpěvák Sting, který u něj bral lekce hry na loutnu.“

„Každá změna poplatná současným trendům a zdánlivě více racionální nespěje k lepšímu.“

Neznám zřejmě vytíženějšího českého kytaristu, než je Vladislav Bláha. Během rozhovoru s ním jsem se virtuálně ocitnul v Severní Americe a různých zemích Evropy, kde v nedávné době hrál, případně kde se letos ještě chystá koncertovat. Jako ředitel Mezinárodního kytarového festivalu Brno, jehož součástí je už řadu let také interpretační soutěž, stojí Vladislav Bláha skálopevně za jeho vynikající pověstí a širokou oblibou…

„Zvuk orchestru upoutal sytým témbrem smyčců a ponuře majestátní barvou žesťů, která sugestivně evokovala tíživou atmosféru mše za zemřelé.“

„Vynikající úroveň měly i další sólové kreace Lenky Cafourkové Ďuricové, jejíž vroucný zpěv a spolehlivý výkon byly nekorunovanou ozdobou celého koncertu.“

Olomoucké barokní slavnosti v sobotu 23. července pokračovaly koncertem v katedrále svatého Václava. Desátý ročník hudebního a divadelního festivalu je koncipován jako série dramaturgicky impozantních počinů. Nejinak tomu bylo na tomto koncertu v podání orchestru Musica Figuralis za řízení Marka Čermáka. Requiem Josepha Puschmanna a De Profundis Antona Neumanna zazněly v novodobých premiérách a v obou případech se jednalo o skladby, které poodkryly brilantní úroveň funerálních duchovních děl moravských skladatelů 18. století.

„Syrinx Liselotte Rokyty je albem, které umí překvapit.“

„Jako interpretka je Liselotte Rokyta ve všech stylových oblastech naprosto přesvědčivá.“

„Spolupráce s Eliškou Novotnou byla trefou do černého.“

Panova flétna se v klasické či vážné hudbě neobjevuje příliš často. Liselotte Rokyta svým albem Syrinx ukázala, že to nemusí být problém. Světově respektovaná hráčka na Panovu flétnu pořídila novou nahrávku ve spolupráci se znamenitou ostravskou pianistkou Eliškou Novotnou. Neotřelá dramaturgie, nevšední zvuková barevnost a citlivá souhra…

„Nadaní mladí interpreti potřebují prostor na větších festivalech.“

„Doposud všichni účinkující předvedli skvělé výkony a dokazují, že stále ještě je kam hudbu z interpretačního hlediska posouvat.“

„Skladatelům z dob klasicismu a romantismu uškodili jednak hudební historici, neboť spoustu z nich označili za hudební skladatele druhé kategorie, a jednak i interpreti.“

Olomoucké barokní slavnosti jsou festivalem plným prožitků, skvělých interpretů a špičkových umělců. Jedinečný program zahrnuje od 21. července do 3. září pestrou škálu symfonických, duchovních a komorních koncertů a operní představení. O letošním jubilejním, desátém ročníku jsme si povídali s hlavním manažerem festivalu Karlem Valentou.

„Sám Baborák zeširoka vysvětluje koncepci a dramaturgii alba brilantním a poučeným průvodním slovem v bookletu.“

„Jejich hra má prostě styl. Potěší skvělou hudební komunikací a jakousi radostí, která vysvítá z jejich báječné souhry.“

„Díky kreativnímu přístupu se povedly úpravy, které mají skvělou životnost a výsostnou uměleckou kvalitu.“

Spolupráce mezinárodně renomovaného hornisty Radka Baboráka s hudebním vydavatelstvím Animal Music pokračuje novým, v pořadí šestým počinem. Album s názvem Baborák Ensemble: Hornové kvintety vyšlo 17. června a přináší skladby tří autorů hudebního romantismu v nových úpravách pro lesní roh a smyčcové kvarteto…

„V provedení Janáčkovy filharmonie pod taktovkou dirigenta Spurného nebyl ani náznak papouškování a schematičnosti, naopak, co skladba, to odlišný a osobitý emocionální vesmír.“

„Nejde jen o to, dodržet nějaké normy a hrát s mechanickou přesností, ale naplnit hudbu skutečným životem. A to se orchestru podařilo.“

Janáčkova filharmonie Ostrava nelení ani o velkých prázdninách. Tentokrát zavítala do nedaleké Opavy. Kostel svatého Václava je dějištěm abonentní koncertní řady, která se tradičně těší velké oblibě Opavanů. Nejinak tomu bylo v neděli 10. července, kdy JFO vystoupila po boku mladičké francouzské trumpetistky Lucienne Renaudin Vary v klasicistním programu. Provedení děl Jana Křtitele Vaňhala, Josepha Haydna a Wolfganga Amadea Mozarta řídil dirigent Vojtěch Spurný.

„Divák byl v Trojhalí konfrontován s velmi nezvyklým prostředím. Realizační tým byl rozmístěn nesouměrně prostorem na různých dopravních prostředcích a vyvýšených plošinách.“

„Provedení Nonova Prométhea se nepochybně může řadit k nejvýznamnějším operním realizacím současnosti.“

Dny nové opery 2022 jsou minulostí. Velké finále se konalo v Trojhalí Karolina 30. června, kde zazněla jedna z nejoriginálnějších oper 20. století. Prométheus italského skladatele Luigiho Nona nastudovali dirigenti Jiří Rožeň a Petr Kotík ve scénické realizaci Jiřího Nekvasila a Davida Baziky. Součástí Nonovy opery je živá elektronika, sbor, sólisté a orchestr. Nad provedením jedné z nejpozoruhodnějších oper minulého století se sešli Ostravská banda, Ostrava New Orchestra, Canticum Ostrava a četní sólisté. Prométheus v české premiéře byl uveden v italském originále.