KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Brno jako kytarová velmoc. Týden na Mezinárodním kytarovém festivalu potvrdil, že je proč se vracet english

„Kytarový svátek opět učinil z Brna a České republiky mezinárodní kytarovou velmoc.“

„Rutina, stagnace a absence invence jsou věci, které se Mezinárodnímu kytarovému festivalu zdaleka vyhýbají.“

„Pikantností koncertu Vladislava Bláhy a Jaroslava Svěceného bylo, že se na něj stála fronta skoro přes celé náměstí.“

Mezinárodní kytarový festival a kurzy Brno 2022 v letošním roce opět potvrdily, že jsou místem, kam má smysl se vracet. Jedenatřicátý ročník plynul ve znamení mnohotvárné hudby různých stylů. Festival prezentoval klasickou kytaru nejen jako sólový nástroj hudby historických slohových epoch, ale také jako tradiční nástroj španělského flamenca, současné hudby, jazzu i populárního žánru. Na koncertech se představili mezinárodně respektovaní umělci Edin Karamazov, Paulo Bellinati, Jorge Caballero, Vladislav Bláha a podobně. Součástí festivalu je také mezinárodní interpretační soutěž Guitartalent, jejíž úroveň rok od roku stoupá. Masterclass pod vedením zkušených mistrů si nenechali ujít studenti kytary z různých zemí Evropy.

Z kterého konce začít? Prožít celý týden v společenství lidí, pro které je hudba a kytara vším, je opravdu povznášející, milé a příjemné. Radost z nových setkání, společné prožívání koncertů, soutěžních výkonů, inspirativní debaty o hudbě… To všechno dohromady tvoří nezaměnitelnou auru brněnského kytarového festivalu, odkud se odjíždí opravdu s těžkým srdcem, že to celé bude zase až za rok.

Pestrou dramaturgii nabídly festivalové koncerty, které přivedly do Brna opět znamenité umělce z celého světa. Vedle Edina KaramazovaJorgeho Caballera, kterým jsme na stránkách KlasikaPlus věnovali samostatné reflexe (zdezde), se sluší zmínit i koncert Kytarového souboru Konzervatoře České Budějovice. Vzniknul teprve před pěti lety, ale na svém kontě má už pěkné úspěchy, například v letošním roce získal první cenu v soutěži Giovani in Crescendo v Itálii. Orchestr vede Vilma Manová a na festivalu zahrál pod taktovkou dirigenta Františka Lukáše.

Zajímavé vyznění mělo vystoupení amerického kytarového dua Laura Oltman & Michael Newman. Program byl z jedné poloviny věnován hudbě kubánského kytarového génia Lea Brouwera, který duu dokonce jednu skladbu věnoval. Nejvíc zaujala souhra, za níž stojí léta zkušeností z pedagogické praxe. Po stránce brilantní interpretace bychom našli kytarová dua pozoruhodnějších kvalit, nicméně koncert dua Oltman & Newman měl srdečnou atmosféru, kterou podpořilo kultivované a vtipné průvodní slovo obou kytaristů.

Populárně laděný, leč i virtuózní program byl k slyšení na koncertě Vladislava BláhyJaroslavem Svěceným. Další duo, ovšem tentokrát v oblíbeném spojení kytary a houslí. Skladby Vivaldiho, PaganinihoPiazzolly pánové proložili neotřelým repertoárem, z něhož nejvíc upoutala kompozice brněnského muzikologa a skladatele Miloše Štědroně s názvem Pět hajduckých. Bez zajímavosti nebyla ani Svěceného autorská kompozice Strings for New York II, která ukázala, že tento houslista je technicky stále výborně disponovaný a temperamentní hráč. Ředitel festivalu Vladislav Bláha zase potvrdil, že vedle náročných manažerských povinností zvládl i cvičit na kytaru. Skladby Milana Tesaře provedl se zvláštním citem a přesností, která svědčí o jejich letitém přátelství. Pikantností koncertu bylo, že se na něj stála fronta skoro přes celé náměstí. Kdo by to byl po covidovém zoufalství čekal? Ukázalo se, že lidé chodí rádi za známými jmény a programem, který nabízí nějakou formu zážitku.

Festival vygradoval koncertem světoznámého brazilského skladatele a kytaristy Paula Bellinatiho, který se představil v duu společně s kytaristkou Cristinou Azumou. Jejich vystoupení se odehrálo ve vyprodaném Červeném kostele ve spolupráci s festivalem Brazil Fest Brno. Program koncertu vyplnily převážně brazilské skladby Bellinatiho, Antonia Carlose Jobima a dalších autorů. Byla to neobyčejně sladká tečka na závěr kytarového festivalu. Brazilská hudba vyniká harmonickou odvahou, obrovskou barevností a melodickou fantazií, kterou mají oba interpreti takříkajíc ve svém genofondu. Vrcholem koncertu se stalo Bellinatiho Jongo v úpravě pro dvě kytary. Tato nejslavnější kompozice autora byla podle jeho slov nahrána už na více než sto alb. Po fenomenálním Jorgem Caballerovi byl koncert Cristiny Azumy a Paula Bellinatiho dalším koncertem, který posluchači ocenili v podobě bouřlivého standing ovation.

Kytara je jedním z nejoblíbenějších nástrojů, o čemž svědčí také vysoká účast v soutěži a pestré národnostní složení. Odbornou porotu mezinárodní soutěže Guitartalent tvořili dva Italové, Španěl, Mexičan, Američan a dva Češi. Účastníci soutěže přijeli nejčastěji z Polska a Itálie, nechyběli ani soutěžící z České republiky, Chorvatska či Nizozemí. Kategorii Brno – Tokyo nakonec ovládla polská kytaristka Natalia Dańczura, jejíž provedení Capriccia italského skladatele Maria Castelnuovo-Tedesca ocenili především italští členové poroty Giuseppe ChiaramonteLuciano Tortorelli.

Rok od roku vyšší úroveň má i mezinárodní interpretační soutěž Guitartalent Junior. Letošní výkony nejlepších soutěžících se nijak nelišily od hry renomovaných světových interpretů. Nakonec zvítězil český kytarista Tobiáš Krpec, jehož Passacaglia Joaquína Rodriga upoutala symfonickým zvukem a čistě vedenými hlasy. Vítězové získali mistrovské koncertní kytary z dílny Masaki Sakurai a dalších luthierů.

Interpretační kurzy probíhaly v Divadle na Orlí, které nabízí solidní technické zázemí. Mezi lektory nebyli jen sólisté večerních koncertů, ale také vynikající pedagogové a kytaristé Luciano Tortorelli, Paco Seco, Milan Kašuba a podobně. Kurzy jsou veřejné a zájemci se mohou účastnit nejen aktivně, ale i pasivně, což přináší neocenitelné možnosti nahlédnout pod pokličku interpretace.

Vladislav Bláha vybudoval v Brně něco jako nedobytnou kytarovou pevnost, která je neprůstřelná, má vysokou odolnost, moderní technické vybavení a skvělou posádku na palubě. Vše je záležitostí komunikace a organizace, která na kytarovém festivalu šlape jako švýcarské hodinky. Týden strávený na tomto festivalu bych doporučil nejen studentům konzervatoří, ale všem učitelům kytary a vlastně všem kytaristům, kteří nepověsili osobní seberozvoj na hřebíček. Rutina, stagnace a absence invence jsou věci, které se Mezinárodnímu kytarovému festivalu zdaleka vyhýbají. Nebojme se napsat, že jde o kytarový svátek roku, který opět učinil z Brna a České republiky mezinárodní kytarovou velmoc.

*******

Jorge Caballero během masterclass

Edin Karamazov během masterclass

Paolo Bellinati během masterclass

Vítězka soutěže kategorie Brno-Tokyo Natalia Dancura

Vízěz soutěže Guitartalent Junior  Tobiáš Krpec

Foto: Zbyněk Maděryč, Milan Bátor 

Milan Bátor

Milan Bátor

Hudební publicista, pedagog, kytarista

Rodák z Opavy, pochází z umělecké rodiny, bratr David je básník, teta Božena Klímová patřila k výrazným polistopadovým básnířkám. Vystudoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě a Filozofickou fakultu Ostravské univerzity, kde završil studia doktorským titulem v oboru Hudební teorie a pedagogika. Dlouhá léta působí jako hudební pedagog, na kytaru a etnické strunné nástroje hrál v kapelách Pearl Jam Revival, Nekuř toho tygra, Nisos, aj. Jako korepetitor a kytarista získal v ústředních kolech soutěží řadu diplomů za vynikající umělecký doprovod. Rád píše a přemýšlí o hudbě a interpretaci, spolupracuje s Českým rozhlasem a tištěnými časopisy a internetovými portály. Na hudbě miluje svobodu, mnohotvárnost a dar spojovat. 
 



Příspěvky od Milan Bátor



Více z této rubriky