PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dirigentova interpretace dala průchod všem nuancím. Skladba je velkou příležitostí pro orchestr a hudebníci ji nepromarnili.“

„Zofia Neugebauer se vypracovala ve špičkovou koncertní umělkyni, její flétna zněla s krásně klenutou kantilénou a především s perlivými běhy a intonačně neomylnými koloraturami.“

„Humor lidového divadla, okořeněný španělskými rytmy a obohacený o instrumentální barevnost, je základem pro chytlavou a efektní skladbu.“

V rámci abonentní řady Symfonický cyklus dramaturgyně se v pátek 12. ledna v sále Reduty uskutečnil koncert Moravské filharmonie Olomouc. Pod názvem Šarmantní klasika zazněla díla skladatelů, kteří tvořili v první polovině 20. století. Don Juan, symfonická báseň Richarda Strausse, Koncert pro flétnu a orchestr Jacquese Iberta v provedení špičkové polské flétnistky Zofie Neugebauer, skladba Vůl na střeše Dariuse Milhauda a na závěr Suita z baletu Třírohý klobouk č.1 a č.2 Manuela de Fally. Orchestr řídil švýcarský dirigent Christian Knüsel, který je hlavním hostujícím dirigentem Moravské filharmonie Olomouc.

„Jako dynamický mladík dirigentské taktovky vstoupil raketově na česká hudební pódia, ale pak se dočkal doma takřka třicet let totálního zapomnění.“

„Poprvé v Americe vystoupil v roce 1982 a hned s proslulým Chicago Symphony Orchestra. Úspěch měl neuvěřitelný, do programu mj. zařadil První symfonii Bohuslava Martinů!“

„Imponoval mu hektický život, partitury studoval v letadle a nesčíslněkrát se spolu s manželkou stěhoval; v Kalifornii mu vyhořel dům, když byl na jakémsi turné.“

Není tomu ještě ani čtvrt roku, co se 25. října 2023 v Praze uzavřela životní dráha Zdeňka Mácala, někdejšího šéfdirigenta České filharmonie. A letos 8. ledna by tento sugestivní, charismatický umělec, který bohužel příliš krátce a přitom neobyčejně výrazně poznamenal český hudební život, oslavil 88. narozeniny. Vzhledem ke své pestré a extrémně bohaté umělecké dráze odešel zcela netypicky, bez oficiálních smutečních poct, provázen v tisku spíše jen drobnými vzpomínkovými články. Světská sláva, polní tráva, jak říká často používané přísloví; v Mácalově případě to platí dvojnásob.

„Magnetem dramaturgie večera byla premiéra speciální kompozice – Suity Templum Honoris, kterou zkomponovali čtyři autoři.“

„Na pódiích zřídka uváděné dílo Vranického vyznělo v podání Hany Kotkové noblesně.“

„Výborné provedení Šostakovičovy symfonie díky nastudování Tomáše Braunera publikum nadchlo.“

Druhá nejstarší univerzita u nás. Druhý nejstarší symfonický orchestr u nás. Do posledního místa zaplněný sál Reduty v Olomouci. Mnoho významných hostů a vynikající výkon Moravské filharmonie pod taktovkou Tomáše Braunera. Také přizvání výborné sólistky a realizace premiéry společného díla čtyř renomovaných českých tvůrců. Existuje mnoho důvodů pro opětovný návrat k oslavnému koncertu a reflexi v alternativním pojetí. Státní svátek olomouckému publiku přinesl mimořádný večer.

„Moderátorka připomněla, že se jedná o oslavu druhé nejstarší české univerzity v druhé nejstarší české filharmonii.“

„Materiál původní skladby je originálně modifikován, fluidně dobarvován, vetkán do vzdušných mlhovin.“

„Sólistka Hana Kotková byla již s úvodními tóny plně soustředěna, pokyvujíc do rytmu s jemnou mimikou ve tváři reflektující aktuální náladu kompozice.“

Koncertem ve výjimečný den, v pátek 17. listopadu, oslavila Univerzita Palackého 450. výročí od svého založení společně s Moravskou filharmonií Olomouc. Program tvořený převážně skladateli a interprety spojenými s hanáckou metropolí nabídl premiéru společné skladby Jana Vičara, Tomáše Hanzlíka, Marka Keprta a Víta Zouhara, houslový koncert absolventa olomoucké univerzity Antonína Vranického v interpretaci olomoucké rodačky Hany Kotkové a první symfonii Dmitrije Šostakoviče.

„Každou operní inscenaci připravujeme ve dvojím dirigentském obsazení. Je vždy výhodou mít k sobě kolegu, na kterého je člověk zvyklý. Vědět, co můžeme jeden od druhého očekávat.“

„Každá repríza opery je vždy svým způsobem novou premiérou. Takový adrenalin na symfonickém koncertě nezažijete.“

„Na léta strávená v Kantiléně se nedá zapomenout. Tyto okamžiky mi jasně nasměrovaly cestu uměleckého i osobnostního růstu.“

Jakub Klecker patří ke střední generaci dirigentů a sbormistrů, kteří se dokáží energicky prosazovat. Působí stabilně v Janáčkově opeře Národního divadla Brno, pravidelně hostuje v opeře Národního divadla moravskoslezského a diriguje tuzemské symfonické orchestry. V současné době má za sebou dvě stěžejní premiéry českých oper, v Brně nastudoval a provedl Dvořákova Jakobína, v Ostravě obnovenou premiéru Smetanova Tajemství…

„Úvodní skladbou večera bylo Adagio pro smyčce, op. 11 Samuela Barbera. Již při prvních tónech této nádherné, ale velmi melancholické skladby, běhal mráz po zádech.“

„Po poklidné zahajovací skladbě večera přišel čas na divokou, expresivní a vášnivou hru Milana Paľy v Houslovém koncertu Leoše Janáčka s názvem Putování dušičky.“

„Velmi náročný nástup tercetu po modulaci zvládli pěvci precizně a následoval ho duet výrazného a pevného barytonu a křišťálově čistého sopránu.“

Sedmý koncert Podzimního festivalu duchovní hudby se uskutečnil ve středu 11. října. Festival se po koncertech v Domu U parku a Klášterním Hradisku navrátil do chrámu sv. Mořice, kde zazněly v podání Moravské filharmonie Olomouc skladby Samuela Barbera, Leoše Janáčka a Ludwiga van Beethovena. Speciálními hosty večera byli slovenský houslista, jedna z nejvýraznějších osobností současné hudební scény s unikátním a nepřehlédnutelným stylem hry Milan Paľa, dále sopranistka Lucie Silkenová, mezzosopranistka Barbora de Nunes-Cambraia, tenorista Tomáš Černý, barytonista Tadeáš Hoza a Ars Brunensis Chorus, pod vedením dirigenta Mariána Lejavy.

„Význam kultury je pro společnost nesporný, ale přitom její pozice je velmi křehká.“

„Náš festival se snaží být místem, kde jsou předávána poselství.“

„Festival patří mezi ozdoby města Olomouc a těší se zájmu jeho obyvatel.“

Jubilejní třicátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby Olomouc byl zahájen. V letošním roce organizátoři připravili zážitkovou dramaturgii, která spojuje tradiční duchovní hudbu s mladými interprety, vyhledává zapomenuté skvosty a hledá neotřelé kompozice. O festivalu, který začal 23. září a trvá až do 21. října na různých místech Olomouce, jsme si povídali s jeho paní ředitelkou Dobromilou Hamplovou.

„S úderem sedmé hodiny večerní na pódium nastoupil méně formálně, leč stále elegantně oděný orchestr.“

„Značný prostor dostávají také kontrabasisté, kteří v složitých doprovodech excelují, a i na nich je znát, že si svůj part od srdce užívají.“

„Viklický svůj part ‚sype z rukávu‘ s naprostou lehkostí a vzbuzuje pocit, že se jedná o cosi jednoduchého.“

Mimořádné události mohli být svědky ti, co ve středu 27. září zavítali do sálu Reduta Moravské filharmonie Olomouc. Společně s filharmoniky tam oslavil pětasedmdesáté narozeniny přední český hudebník s bohatou kariérou nejen v oblasti jazzové hudby, pianista a skladatel Emil Viklický. Hosty večera byli Pavel Hrubý (basklarinet, tenorsaxofon a sopránsaxofon) a dirigentka Ema Javorová, pod jejímž vedením zazněly skladby nejen Emila Viklického, ale také Leoše Janáčka.

„Novou sezónu orchestr nemohl zahájit romantičtější skladbou, než je Siegfriedova idyla Richarda Wagnera, v jejímž úvodním něžném, lyrickém motivu vynikla souhra houslí, viol a cell. Až ohromující jemnost zhutněla s přidáním zbytku smyčců, následně i dechů a žesťů.“

„Následující celotónové běhy klavíru působí až impresionistickým dojmem.“

„Závěr večera patřil po pauze Symfonii č. 2 D dur, op. 73 Johannesa Brahmse, skladbě, která je pozoruhodná nejen svou velkolepostí, ale také svou emocionální hloubkou a komplexitou.“

Moravská filharmonie Olomouc zahájila ve čtvrtek 21. září svou již osmasedmdesátou sezónu. V do posledního místa zaplněném sále Reduta zazněl s podtitulem Idylické souznění klavíru a trubky pestrý program sestávající ze skladeb Richarda Wagnera, Dmitrije Šostakoviče a Johannesa Brahmse. Za dirigentským pultem již v druhé sezóně v roli šéfdirigenta stanul Zsolt Hamar, který kromě orchestru vedl i dva sólisty – místního sólotrumpetistu Ondřeje Moťku a italskou klavíristku Mariangelu Vacatello.

„K jednomu z vrcholů večera dozajista patřila Čajkovského Variace na rokokové téma pro violoncello a orchestr, jehož hlavní hvězdou byl violoncellista Moravské filharmonie Nikita Ruzhavinskii.“

„Oba zvolili spíše umírněnější přístup k dirigování s úspornějšími, avšak o nic méně efektivními gesty, a správně vycítili, že ačkoliv se jedná o přehlídku dirigentů, středobodem této skladby je sólista. Tím vznikla dokonalá symbióza mezi dvěma submisivnějšími dirigenty a dominantním sólistou.“

„Ač o Britech panuje představa konzervativních lidí bez větší životní energie, Hoganův výkon se řadil k těm nejvýraznějším z celého večera a rozhodně nebyl suchopárný.“

Závěrečný koncert Mezinárodních dirigentských kurzů, tentokrát pod pedagogickým vedením Tomáše Netopila, nabídl jako vždy bohatý a pestrý program. Do posledního místa obsazený sál olomoucké Reduty byl svědkem interpretací děl klasiků, jako jsou Ludwig van Beethoven, Petr Iljič Čajkovskij, Antonín Dvořák, ale také francouzského impresionisty Clauda Debussyho v rukou celkem deseti dirigentů z celého světa.

„Potemnělá zahrada se ponořila do tónů Malé noční hudby a její kouzlo nenarušila ani amplifikace, která měla zaručovat dobrý poslech.“

„‚Spolupráce s agenturou Ars koncert byla předem dohodnuta na pětadvacet let. Přesto mne trochu mrzelo, když mi ředitel agentury pan Miroslav Stehlík připomněl naši dohodu. Ale akceptuji, že všechno jednou končí,‘ svěřil se slovenský bard.“

„Co naplat, zámecká zahrada není koncertní síň a zvuková technika je zařízení velmi citlivé.“

Čtvrt století trvání Festivalu Petra Dvorského v Jaroměřicích nad Rokytnou se završilo v sobotu 19. srpna, kdy v zámecké zahradě zazněly skladby Wolfganga Amadea Mozarta. Malá noční hudba a po přestávce Requiem d moll v podání Moravské filharmonie Olomouc, Slovenského filharmonického sboru, spolu se sólisty Martou Chilou Reichelovou, Lucií Hilscherovou, Jaroslavem Březinou a Jiřím Brücklerem řídil dirigent Leoš Svárovský. Večer moderoval Jaromír Javůrek a v publiku nechyběl ani slovenský pěvec Peter Dvorský, který festivalu propůjčil své jméno.

„Lehké úvodní tóny koncertní árie ‚Alma grande e nobil core‘ ladily s příchodem půvabné Doubravky Součkové, jejíž hlas se následně ve velmi vysokých, bravurně vyzpívaných tónech s až neuvěřitelnou silou vyklenul prostorem.“

„Amálie Dobšíková v pouhopouhých dvaceti letech předvedla precizní, profesionální výkon nabitý emocemi; je u ní vidět obrovská míra talentu, ale také tvrdé práce, píle a disciplíny.“

„V díle se propojila umělecká excelence s duchovním poselstvím.“

Festival Hortus Magicus v uplynulém víkendu pokračoval bohatým hudebním i volnočasovým programem. Návštěvníci měli možnost kromě pěti výjimečných koncertů zhlédnout výstavu v místní obrazárně, navštívit profesionálně komentovanou prohlídku zámku i arcibiskupské zahrady, floristické expozice a pro nejmenší byla připravena i dětská zóna s poutavými příběhy, loutkovým divadlem a dalšími aktivitami.