PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Je to náš národní poklad. Ale stejně tak se snažím vstřebávat německý repertoár i italské belcanto a francouzské lyrické opery…“

„Pan Kusnjer mi s árii Voka pomáhal. Nikdo lepší už mi poradit nemohl…!“

„Přirozenost zvuková i přirozenost emocí, přirozenost frází, muzikalita… přirozená barva hlasu… Jde mu o krásné vedení volného hlasu.“

Pražské Národní divadlo pořádá v neděli večer koncert k letošním sedmdesátinám svého dlouholetého sólisty Ivana Kusnjera. Vedle jubilanta zazpívají Dana Burešová, Alžběta Poláčková, Eva Urbanová, Martin Šrejma, Luděk Vele, František Zahradníček a další pěvci. S nimi vystoupí i dva mladí barytonisté – Lukáš Bařák a Daniel Kfelíř, kteří se počítají mezi Kusnjerovy pěvecké žáky na Hudební a taneční fakultě AMU. Druhý z nich tam ukončil na konci léta magisterské studium a před týdnem získal jako vítěz v kategorii Junior laureátský titul na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje svůj pohled na soutěžení a na český repertoár a zamýšlí se nad tím, co všechno mu dalo studium u Ivana Kusnjera.

„Suverénní, plnokrevné a opulentní, ale i jemněji emotivní provedení Rachmaninovovy známé skladby bylo ve spolupráci sólisty a dirigenta a skvěle hrající filharmonie mimořádným hudebním okamžikem.“

„V takovém kontextu se klidně mohou na jednom pódiu i 17. listopadu sejít Sergej Rachmaninov a Witold Lutosławski.“

„Janáčkova Suita v programu nakonec zafungovala především jako intermezzo před druhou závažnou a velkou partiturou.“

Česká filharmonie koncertem pro svobodu a demokracii ve středu 17. listopadu několikanásobně překvapila. Nejprve oznámením, že k tomuto výročí zahraje s orchestrem čínská pianistka Yuja Wang. Pak dva dny před koncertem zprávou, že globální hvězda nepřijede a že ji zastoupí Lukáš Vondráček. Filharmonie překvapila i sestavou programu, kterou musel posluchač sofistikovaně promyslet, aby se mu ozřejmilo, jak ji vztáhnout k odporu proti totalitě. Nakonec však koncert, řízený Jakubem Hrůšou, zafungoval, jak měl.

„Já jsem tenhle typ informací nabíral až postupem času jako výkonný umělec, který se o spoustu věcí ve svém životě staral sám.“

„Radek Baborák tomu, co budou zažívat budoucí generace hudebníků, říká patchwork – skládačka.“

„Snažíme se vítězům dávat nejen finanční ohodnocení a věcné ceny, ale snažíme se jim dát i možnost honorovaných koncertů. Protože to je to nejdůležitější.“

Violoncellista Petr Nouzovský v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje, jak prožil dosavadní měsíce koronakrize, vrací se ke své kompletní nahrávce díla Bohuslava Martinů, zmiňuje pedagogické a manažerské aktivity, jimiž se vedle hraní zabývá, a shrnuje svůj pohled na očekávaný vývoj na hudebním trhu práce…

„Extrovertní mladík si užíval jak znělost a pohyblivost hlasu a otevřené nejvyšší tóny, tak postavu Figara.“

„Její soprán má ve spodní poloze velmi zajímavý témbr, však si také z Karlových Varů odvezla mimo jiné i Cenu za barvu hlasu.“

„Šel do zpěvu naplno, evidentně ví, jak na to.“

Karlovarská pěvecká soutěž Antonína Dvořáka vyvrcholila v pátek koncertem laureátů. Zúčastnil se jí v 55. ročníku obvyklý počet téměř stovky mladých pěvců, letos z patnácti zemí. Závěrečné vystoupení dvanácti nejlepších z nich potvrdilo, že se stále rodí a z uměleckých škol nadále vycházejí talenty. A to i v tuzemsku. Operní a koncertní provoz může pořád počítat s neoposlouchanými hlasy a zajímavými uměleckými podněty.

„Nejúspěšnějšími Čechy jsou Dominika Škrabalová, David Malát, Magdaléna Heboussová, Daniel Kfelíř, Karolína Levková, Magdalena Rovenská, Pavla Hubáčková a Patrik Hradecký.“

„Operní scény České a Slovenské republiky udělují na soutěži své ceny definované jako hostování nebo nastudování operní role v následujících dvou sezónách.“

„Předsedou poroty byl letos už posedmnácté slovenský tenorista Peter Dvorský.“

Absolutním vítězem Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka se stal v Karlových Varech čínský barytonista Hongyu Chen, nositel první ceny v operním oboru. Mezi ženami je nejlepší v kategorii opera ruská sopranistka Diana Orlanova. Spolu s dalšími oceněnými vystoupí dnes večer v Městském divadle za doprovodu Karlovarského symfonického orchestru a Jiřího Štrunce na koncertě laureátů. Do letošního 55. ročníku soutěže přišla stovka přihlášek.

„Nemáme v úmyslu používat klavír jako bicí nástroj. Častý způsob hraní Bacha skutečně je mechanický. Ale to není úplně přesně to, co se mi líbí.“

„Bachova hudba je mnohem, mnohem větší než kterýkoliv z instrumentů, které užil. Jde o hudbu, která existuje sama o sobě, v jakési dokonalé podobě.“

„Smetanova Vltava pro nás doma byla téměř národní hymnou. V nahrávce České filharmonie a Karla Ančerla. Nejen proto, že to byli skvělí muzikanti, ale i proto, že Československo je zemí mé babičky.“

David Fray je francouzský pianista, který přijel do Prahy na Festival Rudolfa Firkušného. Spolu se členy Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a se třemi dalšími kolegy, jimiž jsou Jacques Rouvier, Emmanuel Christien a Audrey Vigoureux, zahrají v sobotu v Rudolfinu pět skladeb Johanna Sebastiana Bacha, pětici koncertů pro dva, tři a čtyři klavíry…

„Byl jsem rád, že jsem mohl na koncertě zažít tak početné obecenstvo. Vždycky je příjemné, když můžeme hrát pro hodně lidí.“

„Olivier Latry je jeden z největších světových varhaníků. Profesionál. A také moc milý člověk.“

„Jsem opravdu šťastný, že mám v Nancy přístup k jednomu z největších nástrojů Cavaillé-Coll.“

Johann Vexo je titulárním varhaníkem katedrály v Nancy, vyučuje ve Štrasburku, koncertuje po světě. Na začátku podzimu byl posledním účinkujícím v programu 26. mezinárodního varhanního festivalu, který pořádá Audite Organum v Praze v bazilice sv. Jakuba. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vzpomíná na pražský koncert, přibližuje jednoho ze svých učitelů Oliviera Latryho, popisuje situaci varhan v Notre-Dame v Paříži…

„Japonsko pro nás bylo vždycky prioritou.“

„Jako nestátní nezisková organizace hledíme na to, aby naše zájezdy měly ekonomickou logiku.“

„To byla úplná živá voda, takže jsme si i přes všechna omezení zájezd užili…“

Cesta do Japonska, od druhé poloviny dvacátého století častého cíle českých hudebníků, vypadá v době covidu podstatně jinak. Dva týdny s nepřetržitým monitorováním polohy a pod dohledem vládní aplikace, s opakovanými testy a denním měřením teploty, bez možnosti vyjít na ulici, s jídlem v hotelovém pokoji…

„Slunovrat není podle autorových slov folklorní kompozicí, ale spíše folklorním kaleidoskopem věku globalizace.“

„Skladatel vstřebával nejrůznější podněty, které mi Morava nabízela – od modernistické architektury přes lidové písně až po rodinné kořeny; jeho prababička byla malérečka.“

„Věkový průměr tohoto tělesa je nízký, což je mně, mladému dirigentovi, velice příjemné, řekl šéfdirigent Robert Kružík.“

Ve Zlíně měla ve čtvrtek premiéru symfonická skladba Slunovrat současného českého autora Jana Ryanta Dřízala. Uvedla ji s novým šéfdirigentem Robertem Kružíkem tamní Filharmonie Bohuslava Martinů, která dílo objednala. Skladatele inspirovaly obrazy Joži Úprky, jehož dílo se stalo národopisným dokumentem folklóru jižní Moravy. Zhruba desetiminutové, posluchačsky vstřícné dílo volné formy, po převážně energickém vyznění uzavřené klidnějším dovětkem, zaujalo výraznými ohlasy na lidovou hudbu a na hudební jazyk Leoše Janáčka. Během večera zazněl také Dvořákův Klavírní koncert a Sukova Praga.

„Jsme asi jediným orchestrem, který v podstatě funguje na privátních zdrojích.“

„Z každého koncertu jim stát bral pětapadesát procent. Byli zaměstnanci, dostávali plat jako všichni ostatní, ale navíc dostávali diety a ty byly násobně vyšší než jejich plat.“

„Ideální počet mezi dvaatřiceti a pětatřiceti hráči dává PKO jeho kompaktní a nádherný zvuk.“

Nedělní koncert na Žofíně, kterým Pražský komorní orchestr bez dirigenta zahajuje další abonentní sezonu, se koná přesně v den, na který připadá sedmdesát let od vzniku tělesa. Vytvořili ho na podzim roku 1951 hráči Symfonického orchestru Československého rozhlasu, kteří se chtěli věnovat stylovější interpretaci starší české hudby. V šedesátých letech se PKO osamostatnil. Získal v české hudební kultuře 20. století naprosto jedinečné, nezastupitelné místo…

„Zemlinsky vedl šestnáct let operní soubor Nového německého divadla, ve dvojjazyčném městě významný protějšek českého Národního divadla.“

„Ve Wagnerově odkazu zdůrazňoval jeho jedinečnost a novátorství, nikoli manifestaci velkoněmeckých idejí.“

„Patřil svého času, podobně jako Gustav Klimt nebo Max Burckhard, mezi ctitele vídeňské krásky Almy Schindlerové, která se však provdala za Gustava Mahlera.“

Na domě s číslem popisným 1043 v Havlíčkově ulici, naproti Masarykovu nádraží, nenápadná pamětní deska oznamuje, že tam v letech 1911 až 1927, tedy po celých šestnáct let svého pražského působení, bydlel skladatel a dirigent Alexander Zemlinsky. Byl šéfem operního souboru Nového německého divadla, což je dnes budova Státní opery. Jeho život se pak uzavřel za války v americkém exilu, když mu bylo jedenasedmdesát. Narodil se před 150 lety, 14. října 1871 ve Vídni.

„Britten se narodil u moře, vyrůstal za zvuku moře a žil u moře. Patřilo k jeho stálé inspiraci.“

„V 50. letech stála homosexualita v Británii ještě mimo zákon. Však také Britten s Pearsem asi budili občas pozornost.“

„Většina hudby vznikala v jeho představě, zejména při dlouhých odpoledních procházkách se psem, které pravidelně podnikal v okolí domu nebo po pobřeží.“

Místo, kde tvořil a s Peterem Pearsem žil Benjamin Britten, se jmenuje Aldeburgh. Leží na východním pobřeží Anglie. A dějiště Brittenovy opery Peter Grimes, jejíž nová inscenace má v sobotu premiéru v Janáčkově divadle v Brně? Jako by mu z oka vypadlo. Není divu. George Crabbe, autor básnické knihy The Borough, předlohy k tomuto hudebnímu dramatu, tam žil také.

„Široký intelektuální záběr, láska k životu, svobodomyslná povaha a úžasný umělecký odkaz Jana Nováka je pro mě velkou inspirací!“

„Sbírka latinských básní je napsána humornou, mírně vulgární a ´pobrněnštěnou´ latinou.“

„Po sovětské okupaci odmítl zůstat v Československu. Žil v Dánsku, Itálii a v Německu.“

V rámci víkendového maratonu věnovaného v Brně na festivalu Moravský podzim hudebnímu odkazu Jana Nováka, od jehož narození letos uplynulo sto let, uvede violoncellista Štěpán Filípek spolu se souborem Brno Contemporary Orchestra pět světových premiér z pera pěti autorů…

„Název Akademický jubilejní orchestr 2021 dostal, aby bylo jasné, že se příště už zase nikdy v takovém složení nesejdeme. Bude to zázrak.“

„Školu jsem ukončil jako poslední žák Václava Neumanna. A měl jsem štěstí, že i mimo školu jsem narazil na výborné osobnosti. Hlavně mám na mysli dirigenta Zdeňka Košlera.“

„Na naší škole se teď pod vedením děkana Ivana Klánského vytvořila moc pěkná atmosféra.“

Pětasedmdesáté výročí založení Akademie múzických umění připomene v pátek v pražském Rudolfinu symfonický koncert Akademického jubilejního orchestru 2021, tělesa sestaveného především z bývalých i současných studentů školy. V přímém přenosu na ČT art zazní Dvořákův Houslový koncert a tři básně ze Smetanova cyklu Má vlast. Nastudováním programu a jeho řízením pověřila Hudební a taneční fakulta Leoše Svárovského, svého pedagoga a zároveň někdejšího absolventa…