Spolek přátel hudby při Filharmonii Brno zve na čtvrtý abonentní koncert 26. koncertní sezony. Označen je slovy Klavírní recitál k Roku české hudby. V brněnském Besedním domě 23. ledna vystoupí klavírista Jan Jiraský a doprovodné komorní těleso hráčů z Graffova kvarteta a dechového Parnas Quintet. Velice atraktivním momentem programu je světová premiéra skladby Legenda dávno zesnulého legendárního českého zejména dirigenta, ale i skladatele Rafaela Kubelíka. Dále zazní kompozice tří titánů české kompozice Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany a Leoše Janáčka.

„Dobrá hudba musí i na pianě znít,“ tak osvětlil Antonín Dvořák svůj pragmatický vztah ke klavíru, nejoblíbenějšímu nástroji nejen jeho doby. Dvořákova klavírní tvorba dnes oprávněně patří ke světovému repertoáru. Stranou slavných cyklů stojí Dumka a Furiant, op. 12, který zazní na koncertě. Dvořák je napsal pro londýnského vydavatele W. J. Coatese a jeho časopis The Magazine of Music v roce 1884 u příležitosti svého druhého pobytu v Anglii. Opus tedy vznikl v tzv. slovanském období, mezi první a druhou řadou slavných Slovanských tanců. Tázavý kontrapunkt Dumky prozrazuje duši skladatele, který prožil ztrátu tří svých dětí. Dílčí taneční vsuvky a celý durový střední díl se snaží vyvážit posmutnělý nokturnový ráz krajních dílů.

Jestliže se na Dvořákově úspěchu a jeho hudební řeči podepsal v tom nejlepším smyslu jeho vzor, patron a obdivovatel Johannes Brahms, pak totéž platí o vzájemném vztahu Bedřicha Smetany a Ference Liszta. Smetana s Lisztem strávil jen krátký čas, přesto jej pokládal za svého učitele, jak v oblasti kompozičního stylu, tak ve způsobu klavírního přednesu a v klavírní technice. Většina Smetanových skladeb nese lisztovskou stopu, avšak hlavní inspirací tvorby klavírního cyklu České tance byly Slovanské tance mladšího kolegy Antonína Dvořáka. Hluchý génius tvořil svůj vrcholný cyklus v samotě salonu jabkenické myslivny. Využil jak existující lidové nápěvy, tak své vlastní, těm lidovým podobné. Jiraský z Českých tanců přednese Sousedskou a Furiant. Smetanovskou linii prodlouží dílem Na břehu mořském (Vzpomínka) a před přestávkou zahraje ještě Macbeth a čarodějnice.

Syn světového houslisty a skladatele Jana Kubelíka, legendární dirigent Rafael Kubelík, vedl po své emigraci v roce 1948 prvořadé světové orchestry. Jeho umělecká dráha však začala v Brně, kde byl jako pětadvacetiletý absolvent oborů dirigování, housle a kompozice vybrán na místo šéfa brněnské opery. Z této doby pochází jeho klavírní Legenda. Vznikla spontánně jako svatební dar novomanželům Dvořákovým 27. dubna 1940. Rukopis dosud nikým nehrané skladby poskytli interpretovi koncertu Janu Jiraskému dědicové, manželé Dvořákovi, dlouholetí reprezentanti brněnského Spolku přátel hudby při Filharmonii Brno.

Klavír se stal Leoši Janáčkovi intimním společníkem zejména v jeho nešťastném období počátku 20. století. Cyklus Po zarostlém chodníčku nese pečeť vzpomínek na hukvaldské dětství i na rány osudu – úmrtí obou dětí. Jan Jiraský přednese výběr z cyklu.

Po sedmdesátce v Janáčkově tvorbě převážily hravost a mladistvý elán. Příkladem je Concertino. Zaznělo v premiéře 16. března 1926 na koncertě Klubu moravských skladatelů v Besedním domě v Brně ve spolupráci klavíristky Ilony Štěpánové-Kurzové se členy Moravského kvarteta a hráči orchestru Národního divadla v Brně. K Janu Jiraskému se připojí Štěpán Graffe, Lukáš Bednařík (housle), Ľuboš Melničák (viola), Petr Kavalír (klarinet), Antonín Kolář (lesní roh) a Petr Hlavatý (fagot).

Foto: ilustrační – Konvergencie 2023 / Jarma Uhlíková, archiv interpreta