„Krom společného hraní s vynikajícími kolegy se moc těším hlavně na interpretaci Zjasněné noci od Schönberga.”

“Soutěž královny Alžběty byla zážitkem, který mi otevřel oči a po kterém jsem se cítil zocelený.“

„Mám velice rád zvukomalebnost a expresi v Rautavaarově hudbě, a proto jsem také nahrál jeho Houslový koncert.“

Umělecký garant mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, houslista Josef Špaček, si na koncert v kostele v nevelké německé obci Großschönau přizval na 3. října pět dalších vynikajících hudebníků. Jedinečný soubor individualit vznikl přímo pro tento koncert a podle toho se i pojmenoval – Lípa Musica Sextet. Vedle Josefa Špačka se festivalovému publiku představí kreativní multiinstrumentalista Sergej Malov, violista věhlasných Berlínských filharmoniků Máté Szücs, energický německý violoncellista Julian Steckel a českému publiku dobře známý violoncellista Tomáš Jamník. Posledním do šestice je slibný talent houslového světa – finalista prestižní Soutěže královy Alžběty z roku 2015 Tobias Feldmann.

Tobiasi, jak se těšíte na spolupráci s Josefem Špačkem a dalšími skvělými hudebníky, se kterými českému publiku představíte díla Arnolda Schönberga a Antonína Dvořáka?

V první řadě bych chtěl vyjádřit radost nad tím, že jsem zpátky v České republice! Krom společného hraní s těmito vynikajícími kolegy se moc těším hlavně na interpretaci Zjasněné noci od Schönberga. Je to podle mého názoru jedna z těch nejemocionálnějších a nejjímavějších komorních skladeb, která kdy byla vytvořena. Vždy se jedná o neuvěřitelné hudební putování – pro publikum, stejně jako pro hudebníky.

Už jste někdy v minulosti spolupracoval s některým z umělců, s kterými v Großschönau vystoupíte?

Ano, spolupracoval! Hrál jsem spousty koncertů v minulosti s Julianem, hrajeme spolu ve smyčcovém triu. Máté a já jsme se potkali v Berlíně při interpretaci Mendelssohnova Oktetu. Se Sergejem jsme studovali v Berlíně u profesorky Antje Weithaas a s Tomášem jsme „zapařili“ pár her na Playstation (smích)!

Jaký repertoár hrajete s Julianem Steckelem a Lisou Berthaud a proč jste se rozhodli pro založení smyčcového tria namísto klasického kvarteta?

Repertoár pro smyčcové trio samozřejmě není tak obsáhlý, jako ten pro smyčcové kvarteto, ale můžeme nalézt několik krásných kousků od Beethovena, Schuberta, Dohnanyiho, Francaixe… a také slavné Mozartovo Divertimento. Na příští sezónu plánujeme zahrát Bachovy Goldbergovy variace ve verzi pro smyčcové trio.

Zjasněná noc je náročný a krásný klenot komorní hudby. Dvořákův sextet je plný slovanského folklóru a melodiky. Jaký je váš vztah k Schönbergovi a jaký k Dvořákovi?

Myslím si, že kombinace těchto děl se výtečně doplňuje. Dvořákův Smyčcový sextet je, jak zmiňujete, plný slovanských názvuků. Je v něm mnoho radostných, rytmicky houpavých pasáží, stejně tak melancholické a temné momenty. Schönbergova Zjasněná noc je inspirovaná básní Richarda Dehmela a tím pádem zkomponovaná jako programní hudba, která zaujímá své postavení i mezi hudebními básněmi. Schönbergovi se daří vytvořit unikátní atmosféru, ve které představuje moderní, mocnou a podstatnou myšlenku v pitoreskním hávu.

Už jste v minulosti koncertoval v Čechách? Jaký je váš vztah k české hudbě?

Vystupoval jsem v Čechách jako účastník Kocianova Ústí, tedy v Ústí nad Orlicí. Před mnoha a mnoha lety. Mám na Čechy také skvělé vzpomínky ohledně přírody, jídla a pohostinnosti lidí.

V roce 2015 jste se v Belgii stal finalistou prestižní soutěže Queen Elizabeth Competition. Při vynikající interpretaci Bartókova druhého houslového koncertu vám v kadenci v první větě praskla struna. Jak na tuto událost zpětně vzpomínáte a co vás účast v soutěži naučila?

Být účastníkem Queen Elizabeth Competition je jedna z nejlepších a nejdůležitějších zkušeností v mém životě. Jedná se o vysilující, déle než měsíc trvající maraton, během kterého musíte nacvičit a přednést obrovské množství skladeb pod velkým tlakem. Dostanete-li se do posledního kola, čeká vás týden v Chapelle Musicale nedaleko Bruselu, při kterém se musíte naučit pro soutěž zkomponovanou skladbu a koncert s orchestrem. To vše bez kontaktu s okolním světem. Byl to zážitek, který mi otevřel oči a po kterém jsem se cítil zocelený. Když mi praskla struna, byl jsem samozřejmě v šoku. Na mysl mi vytanula vyprávění o sólistově výměně nástroje s koncertním mistrem… A to bylo přesně to, co jsem v ten moment učinil.

V minulém roce jste vydal album, na kterém s Orchestre Philharmonique Royal de Liege a dirigentem Jean-Jacques Kantorowem hrajete dva finské houslové koncerty. Slavný Sibeliův a méně hraný a odvážný Rautavaarův. Co vás vedlo k nastudování náročné partitury klasika druhé poloviny dvacátého století?

Pěstovat v sobě zvědavost pro jiný než klasický repertoár, pro jiná než všem dobře známá díla, jako jsou koncerty od Beethovena, Brahmse, Mendelssohna, Sibelia, Čajkovského a Mozarta, je – myslím si – velice důležité. Od Rautavaary mám rád spoustu krásných děl, zvláště jeho Cantus Arcticus. Jedná se o skladbu, při které orchestr doplňuje zvuky a zpěv ptáků, které Rautavaara nahrál v severním Finsku. Mám velice rád zvukomalebnost a expresi v jeho hudbě, a proto jsem také chtěl nahrát jeho Houslový koncert.

Jaké další houslové koncerty máte na svém repertoáru a které máte obzvlášť rád?

Během své kariéry jsem zatím nastudoval a zahrál kolem třiceti různých koncertů pro housle a orchestr. Je jasné, že středobodem tohoto repertoáru jsou koncerty od klasiků zmíněných výše, ale jsou v něm k nalezení také vzácně hraná díla od autorů jako Siegfried Wagner, Karl Goldmark, Sofia Gubajdulina, Isang Yun, Samuilovič Weinberg… a premiéry.

Jaké jsou vaše nadcházející plány, ať už se jedná o nahrávání, sólistické koncerty nebo koncerty komorní s vaším triem?

Budu se věnovat všem třem aktivitám! V říjnu mě čeká několik hezkých koncertů v Kataru, nahrávání CD a koncerty v Číně. Těším se také na čas strávený vyučováním svých žáků na univerzitě ve Würzburgu.

Děkujeme za váš čas a těšíme se na shledanou 3. října v Großschönau.

Nápodobně!

Foto:  tobias-feldmann.com, MHF Lípa Musica