Rakousko si 5. listopadu připomnělo 70. výročí znovuotevření Vídeňské státní opery. Budova, zničená v posledních týdnech druhé světové války, se opravovala v letech 1945 až 1955. Divadlo se nyní vrací i k událostem, které k válce vedly, a k jejich důsledkům. Během ceremoniálu byla proto odhalena pamětní deska obětem nacismu, které v opeře pracovaly, otevřena výstava o její destrukci i rekonstrukci a představena doprovodná kniha. Rakouská rozhlasová a televizní společnost ORF k výročí natočila nový televizní dokument vysílaný tentýž den večer.

Prvním představením v přestavěné Vídeňské státní opeře byl v roce 1955 Beethovenův Fidelio, opera o nespravedlivé vládě a o osvobození skrze lásku. Představení se tehdy stalo symbolem nového Rakouska. Vysílalo je čtyřicet rozhlasových stanic z celého světa. Rakušané se také scházeli a tlačili u televizních přijímačů v sálech a hostincích, protože v té tobě asi málokdo měl už televizi doma…

Spolkový prezident Alexander Van der Bellen nyní uvedl, že pamětní deska symbolizuje, že Rakousko zná svou historii a čerpá z ní správná ponaučení. Bezprostředně po nacistickém uchopení moci a takzvaném anšlusu, připojení Rakouska k Německu v roce 1938, začalo totiž i v Opeře systematické vylučování a pronásledování židovských zaměstnanců a osob považovaných za politicky nežádoucí… Ředitel Státní opery Bogdan Roščić teď zdůraznil, že umění by mělo z těch, kteří se jím profesionálně zabývají, udělat lepší lidi, že historie nicméně bohužel ukázala, jak velká to může být mýlka.

Divadlo se otevřelo 25. května 1869 představením Mozartova Dona Giovanniho. Operní divadlo se stalo jednou z prvních monumentálních staveb na nové okružní třídě Ringstraße, která vznikla na místě zbořených městských hradeb. Vítězný architektonický návrh ve stylu francouzské neorenesance byl dílem Augusta Sicarda a Eduarda van der Nüll. Projekt realizovala stavební kancelář jejich žáka, významného českého architekta Josefa Hlávky.

Foto Katharina Schiffl, Wiener Staatsoper, Petr Veber