Prvorepublikový Laichterův dům na pražských Vinohradech se po desetiletích znovu stává místem živé hudby. Projekt Vážný zájem tam zahajuje sérii komorních koncertů, které navazují na tradici domácího muzicírování a vracejí klasickou hudbu do intimního prostředí historické architektury. Program otevře Kabeláčova pocta v podání polských interpretů ve čtvrtek 6. listopadu.

Laichterův dům, funkcionalistická stavba architekta Jana Kotěry, byl kdysi nejen sídlem respektovaného nakladatelství, ale i živým kulturním prostorem. Nyní se k tomuto odkazu vrací nová koncertní řada, která má ambici propojit publikum s hudbou jinak, než umožňují velké koncertní sály. Organizátoři sází na blízkost interpretů, akustickou přirozenost prostoru a nevšední dramaturgii. Záměrem projektu Vážný zájem je ukázat, že klasická hudba může působit nejsilněji právě tam, kde je posluchač v centru dění, takřka pár kroků od nástroje. Každý z koncertů má navíc odkazovat nejen k hudbě samotné, ale i k dalším uměleckým či historickým souvislostem místa.

Podzimní program otevře 6. listopadu večer věnovaný violoncellové tvorbě Miloslava Kabeláče opatřený titulem Nezdolnost hudbou. Jeho sonáta a tři sólové kusy zazní v interpretaci polského violoncellisty Fryderika Midora za klavírního doprovodu Anny Chruściel-Grabczyńské. Koncert doplní připomínka knihy Zajatci močálu z Laichterova nakladatelství, příběhu vzniku slavné písně Die Moorsoldaten, symbolu občanské odvahy. Součástí večera bude také komentovaná prohlídka domu. Koncert začne v šest hodin večer.

Druhé setkání, plánované organizátory na 11. prosince, propojí baroko, romantismus i současnou tvorbu. Houslista a skladatel Matteo Hager uvede vlastní novou Sonátu pro sólové housle, která vznikla pro tuto příležitost. Dílo bude zasazeno do dialogu s hudbou Johanna Sebastiana Bacha a Eugèna Ysaÿeho. Program tak ukáže, jak se proměňoval výraz houslí napříč hudebními epochami.

Rezidenční a nakladatelský dům Jana Laichtera vznikl v letech 1908 až 1910 podle návrhu Jana Kotěry jako ukázka rané moderní architektury. Původně třípatrová stavba propojovala nakladatelství v přízemí s rodinným bytem v prvním patře, k jehož reprezentativní hale dodnes patří výmalba Františka Kysely a lustr od Franty Anýže. V roce 1937 dům rozšířil Pavel Janák o čtvrté patro v duchu původní koncepce. Slavné nakladatelství fungovalo do roku 1949, kdy bylo násilně zrušeno a jeho knižní fond zničen. Po znárodnění v šedesátých letech dům rodina definitivně opustila a zpět jej získala až po roce 1989. Současný potomek zakladatele, Štěpán Laichter, dnes usiluje o citlivou obnovu domu i jeho kulturního odkazu.

foto: laichter.house, archiv

Facebook X E-mail WhatsApp