Pořadatelé festivalu Věčná naděje zvou na dnešní recitál houslisty Josefa Špačka a klavíristy Miroslava Sekery do pražského kláštera svaté Anežky České. Dvojice uvede Sonátu pro housle a klavír Leoše Janáčka, Sonátu pro housle a klavír č. 2 D dur, op. 94bis Sergeje Prokofjeva, Ukolébavku pro housle a klavír Gideona Kleina a Mnoho povyku pro nic Ericha Wolfganga Korngolda. Koncert začne v 19:30 hodin.

„Sonáta pro housle a klavír Leoše Janáčka vznikla podle skladatelových údajů roku 1914, na počátku světové války,“ informuje festival. Třetí větu s prvky scherza dokončil skladatel během práce na opeře Káťa Kabanová kolem roku 1920, zřetelným ohlasem práce na opeře je téma na začátku této věty. Tři akordy v jejím závěru odpovídají výbušným charakterem hlavnímu tématu houslí ve finální větě, celková nálada závěru však zůstává potemnělá.

V červnu 1941 napadla vojska německého wehrmachtu Sovětský svaz a sovětská vláda rozhodla o evakuaci uměleckých institucí do bezpečnějších oblastí. Sergej Prokofjev přesídlil roku 1942 do Alma-Aty, kam byla přeložena filmová studia z Leningradu a Moskvy. Film byl ve válce důležitým prostředkem propagandy a Prokofjev byl pokládán za nepostradatelného autora doprovodné hudby. Právě v Alma-Atě začal komponovat Sonátu D dur op. 94, určenou původně pro flétnu a klavír, podle vlastních slov proto, že pociťoval nedostatek soudobé literatury pro tento nástroj. Dokončil ji roku 1943 v Permu na Urale, dalším útočišti umělců evakuovaných z ohrožených území.

„Základem Ukolébavky pro housle a klavír Gideona Kleina byly verše, které vytvořil básník Emanuel Harusi během bojů o Tel Aviv roku 1929 pod dojmem zprávy, že se mu narodil syn. Gideon Klein využil Harusiho text a podložil jej vlastní hudbou. Ukolébavka je datovaná 6. únorem 1943 v Terezíně,“ představuje předposlední dílo programu dramaturgie.

Erich Wolfgang Korngold se narodil v Brně do židovské rodiny a kvůli svému původu emigroval roku 1943 do Spojených států. Stal se průkopníkem filmové hudby, za hudební doprovod snímku Dobrodružství Robina Hooda získal cenu Oscar a na významné ocenění byl později ještě dvakrát nominován. Jeho scénická hudba byla také využita k velmi úspěšné inscenaci hry Mnoho povyku pro nic, uvedené roku 1920 ve vídeňském Schönbrunnu, pro niž Korngold – vzhledem k menšímu prostoru místa uvedení – adaptoval hudbu pro housle a klavír; z této úpravy pak vznikla suita o čtyřech větách.

Festival Věčná naděje zakončí svůj pátý ročník Pressburger Klezmer Bandem 25. března v pražském klubu Jazz Dock, 31. března Krása Quartetem v kostele svatého Vavřince a Hudbou Hradní stráže a Policie České republiky 3. dubna v kostele U Salvátora.

Foto: Radovan Šubín, Ivan Malý