Představení na unikátní scéně barokního divadla Florea Theatrum jsou každoročně vrcholem cyklu Musica Florea Bohemia. V novodobé světové premiéře tentokrát soubor uvede romantickou zpěvohru Lékař oční od Vojtěcha Matyáše Jírovce, v českém překladu J. K. Chmelenského z roku 1833, a pak dílo z romantické doby „galantního věku“ nazvané Na dvoře Krále Slunce aneb Barokní dostaveníčko s hudbou a tancem. První titul je na programu ve čtvrtek 13. července a druhý v neděli 16. července, vždy od 21 hodin ve dvoraně Hudební fakulty AMU na Malostranském náměstí v Praze, kde bude divadélko stát. Režie se ujali Tomáš Hanzlík a Hana Slačálková, hudební nastudování Marek Štryncl.

Výherci si mohou vybrat, na které z těchto dvou představení budou chtít jít, PROSÍME, UVEĎTE TO U SVÉ ODPOVĚDI.

Soutěžní otázka: Podle role boha Apollóna získal Ludvík XIV. přízvisko „Král Slunce“. Jak se jmenuje dílo, ve kterém boha Apollóna Ludvík XIV. ztvárnil?

Odpověď je: Le Ballet de la Nuit (The Ballet of the Night) 1653

Výherci se stávají: Iveta Urbanová, Praha 4 a Jan Egerle, Brno – GRATULUJEME!

Vstupenky pošlou pořadatelé v elektronické podobě, výherci už si je nemusejí vyzvedávat na pokladně před akcí.

Zpěvohra Lékař oční představí lidské příběhy i osobní dramata se šťastným až pohádkovým rozuzlením, která na pozadí vzdávají hold nově vznikajícímu oboru očního lékařství. Scénické podoby díla, tedy režie, scény, kostýmů, se ujme skladatel, umělecký vedoucí Ensemble Damian a impresário kočovného divadla Theatrum Schrattenbach Tomáš Hanzlík. V touze po dosažení co nejvěrnější iluze nálady biedermeieru využije kopie nástěnných maleb předního českého malíře a dekoratéra té doby, Josefa Matěje Navrátila. V režijním uchopení se opře o své četné znalosti romantické gestiky a pohybových specifik i o nemalé množství poznámek v samotném libretu opery. „Zpěvohra mi svou poetikou připomíná film Tajemný hrad v Karpatech Oldřicha Lipského a to hlavně díky operně sentimentálnímu ději a roztomile archaickému jazyku Josefa Krasoslava Chmelenského. Žánrově je to tedy retrokomedie,” vysvětluje Tomáš Hanzlík.

Jírovec dílo složil už jako stálý kapelník vídeňského Divadla u Korutanské brány na libreto Emanuela Veitha, rodáka z Chodové Plané žijícího ve Vídni. Musica Florea nicméně uvede verzi, která zazněla v Praze až v roce 1833 ve Stavovském divadle v českém překladu Josefa Krasoslava Chmelenského. V hudební interpretaci ansámbl zohlední autentickou dobovou ornamentiku a výrazové prostředky tolik typické pro období mezi klasicismem a romantismem, například takzvané flexibilní tempo, tempo rubato, portamenta, glisanda a jiné ozdoby. „Dotek s Jírovcovou operní hudbou mně osobně přinesl nesmírné překvapení. Ačkoli opera vznikla na počátku 19. století, tak z hlediska harmonických postupů či „prodlévového natahování frází“ se nemohu zbavit dojmu, že už posloucháme mladého Bedřicha Smetanu,” přidává svůj dojem dirigent obou představení a umělecký vedoucí souboru Musica Florea Marek Štryncl.

Druhý z večerů na scéně Florea Theatrum nabídne krásu a lehkost barokního tance, zpěvu a hudby. Režisérka představení Hana Slačálková a její soubor Baroque Balance v autentických choreografiích a dobových kostýmech přenesou diváky do Versailles na dvůr Ludvíka XIV., Krále Slunce. Tento absolutistický avšak osvícený panovník byl sám výborný tanečník a pozdvihl Francii na baletní velmoc. „Kromě dvou tanců jsem vše autenticky zrekonstruovala dle Beauchamp-Feuilletovy taneční notace. Díky tomuto pokladu víme poměrně přesně, jak tance vypadaly. A samotný Král Slunce je v této podobě mohl jako divák sledovat„, dodává Hana Slačálková. Letní představení na scéně Florea Theatrum letos nabídnou detailní rekonstrukci a obnovenou premiéru děl, jejichž umělecký potenciál je nezpochybnitelný a svoji estetikou dovedou oslovit i posluchače dneška.

Foto: Fb souboru / Barokowe Eksploracje / Hieronim Makita