Jarní část komorní koncertní série Hudební cesty Evropou souboru Collegium 1704 vyvrcholí ve středu 14. června v pražském vršovickém Vzletu bachovským večerem s jedním z nejvyhledávanějších kontratenoristů současnosti, Bennem Schachtnerem. Na koncertě zazní výňatek repertoáru, který Collegium 1704 natočilo společně s německým vokalistou v druhé půli dubna v lipském Thomaskirche, Kostele sv. Tomáše, někdejším působišti Johanna Sebastiana Bacha. Nové CD vyjde na sklonku letošního roku.

Bachovy kantáty pro sólový alt jsou efektní díla obsahující meditativní i expresivní pasáže a kladou vysoké nároky na interpretační schopnosti a pěveckou techniku. „Vyžadují určitou uměleckou zralost, a proto jsem si jejich nastudování schoval až na teď. Pro mě jako zpěváka jsou korunovací mé kariéry, vrcholem mého dosavadního působení,“ nechal se slyšet při natáčení v Lipsku Schachtner, kterého na koncertě ve Vzletu Collegium 1704 doprovodí v komorním, dvanáctičlenném obsazení, pod vedením koncertní mistryně, houslistky Heleny Zemanové.

Program pražského koncertu s názvem In Paradiso rámují dvě Bachovy kantáty pro sólový alt. První z nich, Widerstehe doch der Sünde, BWV 54, pochází z autorova výmarského období. Složil ji pravděpodobně v roce 1714 na text hessensko-darmstadtského dvorního básníka Georga Christiana Lehma. Sestává ze dvou árií spojených rozsáhlým recitativem. Kantátu Gott soll allein mein Herze haben, BWV 169 Bach napsal na podzim roku 1726. Klíčový význam v této skladbě komponované pro osmnáctou neděli po svaté Trojici má úvodní arioso s recitativem a následující árie, jejichž vstupní verše jsou totožné a působí jako motto. „Jde o přikázání dvojí lásky, k Bohu a k bližnímu. Pro lásku k Bohu je třeba se rozhodnout a odvrhnout světská lákadla. A jedině Boží láska nás uschopňuje milovat bližního svého stejně jako věřit v konečné setkání u Něj, ‚in paradiso‘,“ uvádí dramaturgie.

Zmíněné kantáty v pražském Vzletu propojí Bachova první Orchestrální suita C dur, BWV 1066. Jedná se o krystalický typ takzvané ouverturové suity, jež začíná francouzskou ouverturou, po níž následuje řada tanců. Typické je též obsazení, v němž roli concertina hraje „francouzské trio“ složené ze dvou hobojů a fagotu.

Německý kontratenorista Benno Schachtner, charakteristický věcným vystupováním a autenticitou svého projevu, je na mezinárodní úrovni jedním ze současných vůdčích interpretů staré hudby. Typická je pro něj také emocionální hloubka a vřelá barva hlasu. Z jeho bohaté diskografie jmenujme alespoň poslední sólovou nahrávku Clear or Cloudy z roku 2017 s písněmi Johna Dowlanda, Henryho Purcella a dalších anglických skladatelů, která si vysloužila mezinárodní pozornost. Pěvec rovněž figuruje na první kompletní české nahrávce Händelova Mesiáše, kterou Collegium 1704 vydalo v roce 2019. Společně s Collegiem 1704 se také podílel na nahrávání soundtracku k filmu Petra Václava Il Boemo.

Foto: Lucian Hunziker, Petra Hajská