Únorové abonentní koncerty Komorní filharmonie Pardubice budou věnované nejvýznamnějším českým skladatelům Antonínu Dvořákovi, Bedřichu Smetanovi a Leoši Janáčkovi. Na koncertech 12. a 14. února 2024 ale nezazní jejich nejznámější díla, nýbrž ta, která zůstala ve stínu slavnějších „sourozenců“. Spolu s Komorní filharmonií Pardubice se jako sólista představí pianista Jan Jiraský, dirigovat bude Marko Ivanović.

V první polovině večerů zazní Janáčkovo Capriccio pro klavír levou rukou a dechový soubor a Concertino pro klavír a komorní soubor. Tyto dva malé klavírní koncerty psal Leoš Janáček v modernistickém duchu tehdejší první republiky. Za vznikem Capriccia stojí navíc velmi osobní příběh, kdy Janáčka oslovil válečný veterán Otakar Hollmann, který se nechtěl vzdát klavírní dráhy ani po ztrátě pravé ruky. Janáček jeho žádost sice nejprve odmítl, nakonec ale v roce 1926 složil skladbu, o které sám prohlásil: „Je to rozmarné, samé naschvály a vtipy.“ Sám autor prý s potěšením sledoval, jak trombonisté České filharmonie musí doma cvičit neskutečně obtížné party. Řadu nástrojů žene do extrémních poloh nebo neobvykle spojuje v těsných harmoniích.

Po přestávce se na program dostane Smetanovo Scherzo z Triumfální symfonie, tedy třetí věta díla, které Bedřich Smetana napsal v letech 1853–1854 k oslavě sňatku Františka Josefa I. A na závěr zazní Dvořákova Suita A dur op. 98b. Te je ukázkou Dvořákova vnímání nových podnětů, které slavnému nelahozeveskému přinášela Amerika. Za „americké“ je například považováno úvodní pentatonické téma první věty či opakování jednoduchých rytmických modelů.

Jan Jiraský studoval klavírní hru na pardubické konzervatoři a brněnské JAMU. Kromě toho má osobní vztah k Leoši Janáčkovi. Celé jeho klavírní dílo natočil, a to přímo na nástroj, který patřil právě samotnému Leoši Janáčkovi. Jana Jiraského i Komorní filharmonii Pardubice povede oba večery dirigent Marko Ivanović.

Foto: ilustrační - archiv Klasiky+, František Renza

Facebook X E-mail WhatsApp