Janáčkova Sinfonietta slaví sto let. ProART ji proměňuje v taneční obraz současnosti
Sto let od vzniku Janáčkovy Sinfonietty připomíná ProART Company současnou taneční adaptací. Choreograf Martin Dvořák v ní propojuje původní Janáčkovu hudbu s novou hudební vrstvou Patrika Keeho a prostřednictvím pohybu otevírá téma společnosti poznamenané chaosem, konflikty a ztrátou vzájemné citlivosti. Projekt Sinfonietta100 se po jarních uvedeních v brněnských Vodojemech na Žlutém kopci vrací v září do Prahy a následně zamíří také na Moravu.

Janáčkova Sinfonietta patří k dílům, která jsou s Brnem spojena mimořádně pevně. Skladatel ji dokončil v roce 1926 v době příprav na Všesokolský slet a původně ji zamýšlel jako oslavu nově vzniklého Československa. Do partitury zároveň promítl vztah ke svému městu a v neposlední řadě i fascinaci vojenskými fanfárami. Právě jejich charakteristický zvukový svět se stal jedním z poznávacích znaků skladby, která si i po sto letech uchovává výraznou energii a moderní působivost.
ProART Company se k Sinfoniettě nevrací jako k muzeálnímu artefaktu, ale jako k živému dílu, které může promlouvat k dnešku. V choreografii Martina Dvořáka se pět Janáčkových vět stává základem tanečního obrazu současné společnosti. Tanečníci Jan Březina, Martin Dvořák, Daniela Hanelová, Amálie Malinová, Kristýna Vébr a Lukáš Zahy prostřednictvím pohybu pracují s tématy napětí, nejistoty i hledání cesty z prostředí, v němž podle tvůrců narůstá manipulace, hrubost a bezohlednost. Významnou součástí projektu je hudební linka Patrika Keeho, vedle původní Janáčkovy partitury vytváří vlastní hudební materiál, který k pěti skladatelovým větám přidává další čtyři části. Nová vrstva tak funguje jako hudební most mezi rokem 1926 a současností a současně rozšiřuje prostor, v němž se může choreografie pohybovat.

Výraznou roli v inscenaci hraje také samotné místo uvedení. ProART Company ji koncipovala mimo jiné pro industriální prostor brněnských Vodojemů na Žlutém kopci, jejichž architektura dodává tanečnímu dílu specifickou atmosféru. Právě tam Sinfonietta100 na jaře zahájila své uvádění a na Žlutý kopec se projekt vrátí také 30. listopadu. V Praze se představí 12. září v prostoru Gabriel Loci a 20. září v divadle Ponec. Záříjový program doplní 26. září uvedení v zámecké kapli v Moravském Krumlově v rámci ProART Festivalu 2026.

Foto: archiv proART Company
Příspěvky redakce
- Liberecká komorní sezona v obnovených Lidových sadech
- Gymnázium a Hudební škola hl. města Prahy oslaví třicet let společného působení
- Od státní podpory po umělou inteligenci. Výroční setkání Asociace sborů a orchestrů otevřelo aktuální témata
- Magdalena Kožená vyráží na evropské turné jako Händelova Agrippina
- Vyšehradský Koncert pro hrdiny s premiérou Pocty Miladě Horákové
Více z této rubriky
- Liberecká komorní sezona v obnovených Lidových sadech
- Gymnázium a Hudební škola hl. města Prahy oslaví třicet let společného působení
- Magdalena Kožená vyráží na evropské turné jako Händelova Agrippina
- Vyšehradský Koncert pro hrdiny s premiérou Pocty Miladě Horákové
- NeoKlasik orchestr představí Mozartovy melodramy z nedokončené opery Zaide
- Lidová hudba v mezioborových souvislostech. Brno hostí muzikologické kolokvium
- Pražský komorní orchestr uvede Mendelssohnův raný houslový koncert
- Orchestr Berg představí v Anežském klášteře hudbu Agaty Zubel
- Basilejské Martinů Festtage vyvrcholí s Pražákovým kvartetem a berlínským hostem
- Soutěž Pražské jaro bude pro cembalo a klarinet