Pocta Versailles – tak zní motto jednadvacátého ročníku Letní školy barokní hudby na zámku v moravském Holešově. Událost, kterou v roce 2003 založil dirigent Roman Válek, se svým souborem Czech Ensemble Baroque nedávno ostře sledovaný během novodobé premiéry scénického provedení oslavné serenaty Harmonie planet Antonia Caldary v rámci Hudebního festivalu Znojmo, začíná 4. srpna a pokračuje až do třináctého dne téhož měsíce. Součástí mezinárodního lektorského týmu jsou umělci z Francie, Německa či Polska a akce nabídne celkem devítku koncertů.

Letní škola barokní hudby (LŠBH) je určena především zpěvákům a instrumentalistům, kteří již mají zkušenosti s interpretací staré hudby. Je však otevřena také novým zájemcům. Typově jde o workshop zaměřený na provádění vokálně-instrumentálních děl starších slohových období, zejména baroka, ve stylu poučené interpretace staré hudby. Kromě toho, že frekventanti absolvují sólové hodiny u svých lektorů (minimálně jednu samostatnou hodinu denně – ostatních lekcí se mohou zúčastnit pasivně), je pro ně přínosem společný nácvik díla pro sóla, sbor a orchestr. Pokročilejší studenti mají svůj vlastní studijní plán. Výsledkem práce během LŠBH jsou vždy tři velké závěrečné koncerty.

Vyučují se všechny umělecké kategorie podílející se na realizaci děl (sbor, sóla, ansámbly, generálbas, housle, viola a další) pod vedením mezinárodního týmu lektorů. Mezi třiadvacítku těch letošních patří například Ján Gréner (barokní viola, smyčce pro začátečníky), Dagmar Šašková (sólový zpěv), Luise Haugk (barokní hoboj), Romana Kružíková (sólový zpěv), Monika Knoblochová (basso continuo, cembalo), Michaela Koudelková (zobcová flétna), Peter Zajíček (barokní housle), Jiří Miroslav Procházka (sólový zpěv) či Jakub Kydlíček (barokní zobcová flétna). Úplný výčet najdete ZDE. Praktická výuka je navíc rozšířena o řadu přednášek a rozhovorů o lidech a s lidmi pohybujícími se v oblasti staré hudby a její poučené interpretace.

K letošnímu mottu: Francouzské baroko patřilo za vlády Ludvíka XIV. mezi hlavní inspirační zdroje evropské hudby. André Campra a Michel Richard Delalande byli svou tvorbou úzce spjati s hudbou, jež se provozovala na královském dvoře ve Versailles, ale i v pařížském Tuilerijském paláci a Pařížské opeře. Již tradiční koncert frekventantů LŠBH a jejich lektorů uvede ve Sněmovním sále Kroměřížského zámku velké moteto Exaudiat Te Dominus a Te Deum zmíněných autorů. Delalande je známý zejména svými velkými motety, která komponoval pro královskou kapli. Dochovalo se jich sedmdesát, řada z nich i v několika verzích. Tato díla formálně připomínají německé kantáty, ve kterých se střídají sólové árie, ansámbly a polyfonní sbory. Moteta jsou zpravidla komponována pro tři „sbory“, tj. menší skupiny hlasů se stejným partem, plný sbor a orchestr. Dílo André Campry časově spadá mezi Lullyho a Rameaua. Campra se významně podílel na obrodě francouzské opery. Získal hudební a duchovní vzdělání pobytem a studiem v katedrále Saint-Sauveur v Aix-en-Provence a mezi lety 1694 a 1700 byl maître de musique (hudební ředitel) v katedrále Notre Dame v Paříži. Od roku 1697 Campra směřuje svoje dílo k divadlu. Svým opusem L’Europe galante se zařadil mezi největší šiřitele hudebního žánru zvaného comédie-ballet. Po smrti Ludvíka XIV. Campra pracoval v Královské hudební akademii a královské kapli ve Versailles. Počínaje rokem 1720 věnoval svůj čas duchovní hudbě.

Foto: Letní škola barokní hudby / Facebook