„Gymnázium je postavené jako osmileté i jako čtyřleté, mohou se tedy hlásit děti již z páté třídy základní školy. Po maturitě se mohou studenti hlásit na vysoké školy a mají velmi dobrou úspěšnost.“

„Tedy ne každý student umělecké školy je studentem gymnázia, ale každý student gymnázia je studentem Základní umělecké školy.“

„Na duben připravujeme výstavu a koncert v Botanické zahradě, v květnu nás čeká vernisáž a aukce výtvarných děl žáků v Palace Hlinky a výtěžek půjde na Dům pro Julii. Závěrem bude 25. června Zahradní slavnost a den otevřených dveří.“

Gymnázium Pavla Křížkovského s.r.o. je soukromou střední školou a existuje v Brně již třicet let. Má unikátní profilaci, zaměřuje se na umělecké obory, v nichž pro své studenty zajišťuje výuku. Pro tuhle činnost provozuje ještě Základní uměleckou školu, jejíž žáci nemusí být ale všichni studenty Gymnázia. Jde o vzájemnou, oboustranně výhodnou koprodukci. Ředitelem obou institucí je Martin Hroch, který je současně i vedoucím Katedry varhanní a historické interpretace na JAMU a je i výkonným hudebníkem.

Oslavy 30 let trvání školy jsou opulentní, škola o sobě dává vědět, ale jak je vlastně koncipovaná?

Gymnázium vzniklo v roce 1993 díky osvícené myšlence jeho zakladatele, Františka Pospíšila a je postavené jako osmileté i jako čtyřleté, mohou se tedy hlásit děti již z páté třídy základní školy. Jsou přijímány na základě přijímacího řízení, a to jak z předmětů všeobecných, tak uměleckých. V každém ročníku máme jednu třídu a v současné době vzděláváme 200 dětí. Po maturitě se mohou studenti hlásit na vysoké školy a mají velmi dobrou úspěšnost. Základní umělecká škola vzdělává 600 dětí ve všech uměleckých oborech. Tedy ne každý student umělecké školy je studentem gymnázia, ale každý student gymnázia je studentem Základní umělecké školy.

A jakou mají šanci se vaši studenti uplatnit dál?

Mohou jít na kteroukoli vysokou školu, mohou studovat umělecké obory, hudební či divadelní, výtvarné umění, architekturu, ale máme mezi našimi absolventy i studenty VUT, lékařské fakulty, právníky, architekty, designéry. Není tedy podmínkou, že musíme produkovat jen umělce. Ale všechny děti, které projdou naší výukou, mají otevřený pohled na svět, jsou kreativní a přemýšlivé a umí se samostatně rozhodovat. To jim zprostředkovává právě umělecké vzdělávání. Na profesionální uměleckou dráhu se dostane asi 10% našich absolventů.

Jaké máte materiální podmínky pro vzdělávání?

Máme vlastní historickou budovu v Komíně, která je zcela naplněna, a potýkáme se s prostorovými podmínkami. Proto máme učebny koncipovány jako multifunkční. Protože vzděláváme i děti mimobrněnské, máme dohodu s internátem Střední školy informatiky, poštovnictví a finančnictví v Brně a naši studenti zde mohou bydlet. Jsme soukromá škola, proto vybíráme školné, je to 4.000,- měsíčně, ale máme i systém stipendií, jak sociálních, tak především prospěchových. Takže kdo je šikovný a snaží se, může studovat za zajímavých finančních podmínek. Jako střední škola dostáváme dotace z Ministerstva školství. Ale na rekonstrukci a přestavbu budovy si musíme najít zdroje sami. Rádi bychom realizovali půdní vestavbu, kde by byly sály a ateliéry, projekt máme, ale zdroje hledáme.

Děti v páté třídě mohou mít jiné představy o svém působení, než se poté v reálu projeví, mohou změnit i umělecký obor?

Samozřejmě, že ano, ale často se to nestává. Umělecké obory začínají děti navštěvovat již jako malé a důležité jsou právě návyky, které přitom získávají. Ale možnost změny oboru mají, splní-li technické podmínky. Samozřejmě není možné změnit obor před maturitou, ale o to ještě ani nikdo nepožádal.

Kdo vlastně u vás učí, jací jsou pedagogové?

Jednak jsou to kmenoví učitelé všeobecných předmětů, jako na každém jiném gymnáziu. Vedle nich jsou tu pedagogové uměleckých oborů, kteří jsou pedagogy ZUŠ. V drtivé většině jsou to umělci, kteří působí na vysokých uměleckých školách, nebo jsou to i špičkoví umělci, odborníci z praxe, kteří předávají dětem zkušenosti. Máme tu i pedagoga z fakulty architektury, kunsthistorika z Masarykovy univerzity, nebo malíře z fakulty výtvarných umění VUT. Takoví pedagogové samozřejmě s námi spolupracují na dohodu. Jde-li o pedagogy vysokých škol je tu výhoda, že už současně připravují své studenty na přijímací zkoušky a usnadní jim tak cíleně vstup na akademickou půdu.

A co vy? Jaké máte umělecké či pedagogické zázemí?

Jako sólista i jako komorní hráč vystupuji s řadou symfonických orchestrů a komorních ansámblů, např. Filharmonie Brno, Janáčkova filharmonie, Moravská filharmonie Olomouc, Streicher Akademie Bozen, Filharmonie B. Martinů Zlín, Filharmonie G. Mahlera Jihlava, Janáčkův akademický orchestr, Collegium Musicum, Brno Baroque, Brno Contemporery Orchestra, Muisca Minore, Barocco sempre giovanne. Zabývám se sólovou i komorní koncertní činností, nahrávám na CD, pro rozhlas i televizi a jsem členem londýnské The British Hapsichord Society (Britská cembalová společnost). V oblasti provozovací praxe staré hudby umělecky spolupracuji s Akademií staré hudby na Masarykově univerzitě v Brně a pedagogicky působím na Hudební fakultě JAMU, kde jsem vedoucím Katedry varhanní a historické interpretace.

Takto koncipovaná škola je ojedinělým projektem, nebo máte partnerské školy?

V naší republice je na podobné bázi koncipované Gymnázium a Hudební škola hlavního města Prahy. My však spíše kooperujeme s podobnými školami v zahraničí, kdy naplno využíváme mimo jiné program Erasmus+. Jde o výměnu pedagogů i dětí, sice v nedávné minulosti nám do těchto aktivit zasáhl covid, ale už se zase všechno zajíždí do správných kolejí. Děti si rozšiřují obzory v uměleckých oborech a především se zdokonalují v jazycích.

Oslavy 30. výročí jsou letos skutečně opulentní, každý měsíc je nějaká akce, která je podle vás stěžejní?

Určitě to bylo představení divadelního a hudebního oboru, které bylo v únoru na scéně Divadla na Provázku, s názvem Vojna. Studenti tím naplno žili a opravdu se jim představení vydařilo. Teď, v neděli 26. března byl na JAMU koncert pedagogů, na kterém se představili mnozí pedagogové, kteří mají velký kredit u žáků i u publika. Namátkou to byly klavíristky Giovanna Spáčilová a Ema Michálková, Irena Kubíková a Hana Kostelecká nebo Tatiana Drobysh na dombru spolu s Vladislavem Bláhou na kytaru. Večer uzavřela árie Verdi prati z opery Alcina v podání Vladimíra Brázdy spolu s Marií Škárkovou na zobcovou flétnu, Jiřího Houfa na klarinet, Terezie Horká na violoncello a moje maličkost na cembalo. Bylo to příjemné a pohodové odpoledne s přátelským muzicírováním, které pohladí po duši.

A tím oslavy skončily?

Ale kdepak, na duben připravujeme výstavu a koncert v Botanické zahradě, v květnu bude vernisáž a aukce výtvarných děl žáků v Palace Hlinky a výtěžek půjde na Dům pro Julii. Závěrem bude 25. června Zahradní slavnost a den otevřených dveří v naší budově v Komíně a rád bych pozval všechny, koho naše škola zajímá.

Děkuji za rozhovor.

Foto: Facebook M. Hrocha, Facebook gymnázia Pavla Křížkovského