Orchestr Musica Florea uvede ve středu 14. února program z díla Antonína Liehmanna a Josefa Spitze, učitelů Antonína Dvořáka, doplněný Korunovační mší W. A. Mozarta. Koncert se koná v Českém muzeu hudby. Jako sólisté vystoupí Hana Holodňáková (soprán), Sylva Čmugrová (alt), Marek Žihla (tenor) a Miloš Horák (bas).

„Počátky Dvořákova osobitého stylu je nutné hledat již v jeho dětství,“ říká muzikoložka Eleonore Kinsky, která se podílí na přípravě programu. „Hudební dění v jeho rodišti na něj mělo neopominutelný vliv. Narodil se v roce 1841 v obci Nelahozeves, třicet kilometrů severně od Prahy, do rodiny řezníka a hostinského. S klasickou hudbou se patrně poprvé setkal v místním kostele sv. Ondřeje, kde byl regenschorim skladatelův učitel Josef Spitz. Ten coby kantor navazoval na starý český fenomén.“ Od 17. století bylo totiž v Čechách běžné, že učitelé na vesnických školách byli především hudebníci, ačkoliv na konci 18. století jich ubývalo. Antonín Dvořák měl štěstí, že kantorem v Nelahozevsi, kde se narodil, byl právě Spitz. Učil Antonína hrát na housle a zpívat, nadaný žák se záhy začal podílet na doprovodu větších církevních slavností, ať už ve sboru, nebo později v orchestru. Na středečním koncertě budou představena dvě díla Josefa Spitze, jež se kompozičně nacházejí v pozdně klasicistním stylu: líbezná Arie pro Festo Corpus Christi na český text a haydnovsky brilantní skladba Regina Caeli.

Na programu je také zhudebněné ordinárium Antonína Liehmanna ze Zlonic. Liehmann učil čtrnáctiletého Antonína Dvořáka hudební teorii a hře na klávesové nástroje. Seznámil ho s kompozicí a pomohl přesvědčit Dvořákovy rodiče, aby Antonína poslali na varhanickou školu do Prahy. Mezi četná Liehmannova díla patří Mše d moll navazující na tradici významných mší v této tónině, z nichž dvě, Haydnova a Cherubiniho, byly provedeny ve Zlonicích pod kantorovou taktovkou, jak se o tom zmiňuje sám Dvořák. Musica Florea nastudovala Liehmannovu Mši D dur. Ta se vyznačuje silně romantickými rysy, např. z hlediska instrumentace. „Můžeme se zde setkat s užitím třech samotných trumpet či sólového tympánu, virtuózních sólových houslí či flétny. Za zmínku stojí nesmírně překvapivé zakončení mše tichým sólovým pěveckým kvartetem,“ objasňuje charakter hudby dirigent orchestru Musica Florea Marek Štryncl.

Čechy první poloviny 19. století byly velmi ovlivněny hudbou Wolfganga Amadea Mozarta. Velký úspěch, který sklidil v Praze v roce 1787, pokračoval v hudbě, co složil, i po jeho smrti. Mozartova hudba se pravidelně hrála v divadlech i na chrámových kůrech a většina českých skladatelů (zejména kantorů) navazovala na jeho styl. A protože se samotný A. Dvořák zmínil o tom, že kromě jiných děl se ve svém dětství zúčastnil např. Mozartovy Mše C dur, celý koncert zahájí právě tato, v Dvořákově době nejhranější Mozartova mše s přízviskem Korunovační. Posluchačům připomene, že duchovním učitelem Antonína Dvořáka byl nepřímo také W. A. Mozart.

Foto: ilustrační - MLŠSH Valtice / Renata Hasilová