Neotřelý náhled na Rok české hudby na koncertě v New Yorku
Ve Velkém sále České národní budovy v New Yorku se uskuteční další kulturní akce. Uskupení zvané The Orchestra of the S.E.M. Ensemble bude dirigovat Petr Kotík a podtitul koncertu je Rok české hudby v protisměru. Pořad organizovaný newyorským Českým centrem vznáší otázky nad tím, co vlastně spadá pod pojem „česká hudba“. Diváci se dostaví na 24. dubna na devatenáctou hodinu místního času.
Rok 2024 byl vyhlášen Rokem české hudby. Přístup, na kterém se zakládá program tohoto koncertu, se liší od běžně chápaného konceptu – proto přídavek v protisměru. Národnostní identifikace umělecké tvorby totiž není samozřejmostí a je otázkou, co vše lze pod pojem „česká hudba“ zahrnout. (Na podobné téma se zamýšlel Lukáš Hurník ve své glose ZDE.) Jaký vztah má národnost umělce, skladatele vážné hudby k jeho dílu? „Když posloucháme jednotlivé skladby, nespojujeme přece automaticky národnost autora s hudbou, kterou slyšíme,“ podotýká newyorská produkce a uvádí Mozartův příklad, kdy jeho opera Don Giovanni by nikdy nevznikla bez objednávky a podpory, které se mu dostalo v Praze v roce 1787. Tím náleží Don Giovanni stejně tak kultuře české, jako rakouské nebo německé. A navíc je libreto italské a italsky se také opera zpívá. Podobné příklady lze najít u mnoha jiných skladatelů, jako byli Martinů, Stravinský nebo Bartók.„
Namísto toho, abychom určovali národnost hudby na základě skladatelova rodného listu, nahlížíme na tuto otázku jinak. Klademe stejnou důležitost na to, z jakého místa získal umělc podporu (praktickou, materiální, intelektuální), povzbuzení, očekávání, inspirace, tedy podmínky, které mu daly možnost dílo vytvořit a realizovat,“ pokračuje oficiální anotace. Program koncertu se tedy skládá z hudby současných skladatelů nečeské národnosti, pro které příležitost tvořit v České republice měla zásadní vliv, a naopak, skladatelů české národnosti, na které mělo zásadní vliv zahraničí. Bez něj by podstatná část jejich díla nikdy nevznikla. Své kompozice představí autoři Petr Kotík, Rudolf Komorous, Anna Heflin, Petr Bakla, Christian Wolff a letošního roku zesnulý Phill Niblock.
Foto: ilustrační - Martin Popelář / Ostravské centrum nové hudby
Příspěvky redakce
- Cesta pod zvukový povrch. Netradiční výchovný pořad v Rudolfinu
- Jiří Rožeň s díly Bedřicha Smetany v göteborské opeře
- Malí velcí filharmonici v Kongresovém centru Zlín
- Košické hudební jaro v novém termínu. Zajímavostí je scénický koncert
- Rok české hudby v Podkrkonoší. Se světovou premiérou