Letošní festival Olomoucké barokní slavnosti nabídne od 7. července do 9. září osm koncertů. Pořadatelé tentokrát pozvali soubory Barokksolistene, Solamente Naturali, Pacora Trio, Societas Incognitorum, Musica figuralis, Concerto Aventino, Trombónové kvarteto Moravské filharmonie a vystoupí také talentovaní varhaníci pod vedením Jaroslava Tůmy.

Na zahajovacím koncertě s návem One Music – hudba je jen jedna, který se koná 7. července ve Slavnostní dvoraně Arcibiskupského paláce, vystoupí norští interpreti, houslista Bjarte Eike se souborem Barokksolistene, a houslista Miloš Valent se slovenským souborem Solamente Naturali. „Vážený posluchač si zde vychutná vášeň interpretů pro hudbu starších historických epoch, náruživé improvizace plné etnických elementů, ale i skladby z pera mladých autorů inspirovaných nordickou, romskou či židovskou hudbou,“ zve festival.

Křížovou chodbu Zdíkova paláce naplní hudební fúze: Projekt s názvem Renesanční jazz je spojením dvou hudebních žánrů – staré hudby, reprezentované souborem Societas Incognitorum s uměleckým vedoucím Eduardem Tomaštíkem, a etnojazzu v podání slovenského tria Pacora. Koncert je na pořadu 22. července.

Musica figuralis s uměleckým vedoucím Markem Čermákem a hostem, violistou Martinem Stupkou, zahrají symfonie Josepha Puschmanna a také jeho Violový koncert, a to 25. července ve Slavnostním sále Klášterního Hradiska. „Joseph Puschmann působil po studiích u brněnských Augustiniánů jako houslový virtuóz, kapelník a skladatel v Rakouském Slezsku, kde získal velké zkušenosti a kontakty v rámci tehdejší hudební praxe,“ představuje skladatele dramaturgie festivalu.

Olomoucký kostel svatého Michala rozezní soubor Societas Incognitorum se sólisty 30. července. Půjde o koncert barokních mistrů, v rámci kterého zazní v novodobé premiéře mše Pavla Josefa Vejvanovského Missa Martialis a z pera rytíře Adama Michny z Otradovic čtyřhlasé české písně, reflektující slavnost Zvěstování Páně.

První srpnový den bude patřit koncertu, který představí zvláště italské autory, jejichž díla byla oblíbena v Londýně kolem roku 1720 – ať již díky jejich místnímu uměleckému působení (Mancini, Sammartini, Finger) nebo skladbám zde vydaným tiskem (flétnová transkripce Corelliho Folie). Ve Freskovém sále ZŠ Komenium zahraje soubor Concerto Aventino s uměleckým vedoucím Jakubem Kydlíčkem.

O týden později v katedrále svatého Václava zahraje Trombónové kvarteto Moravské filharmonie s varhaníkem Jiřím Stodůlkou, které povede Jan Gottwald. Dramaturgie se opírá o dílo Pavla Křížkovského, jenž patří k nejvýznamnějším hudebním osobnostem, které v Olomouci působili. Vedle Bedřicha Smetany je považován za zakladatelskou osobnost české a moravské národní hudby. Komponoval vlastenecké sbory a písně a vedle toho široký repertoár hudby duchovní. Byl zároveň vlivným zastáncem cecilianismu – reformy církevní hudby v devatenáctém století.

Frekventanti osmých kurzů Mekka varhaníků, které vede Jaroslav Tůma, zahrají na varhany Kostela svatého Vavřince ve Štěpánově u Olomouce, a to 5. září.

Soubor Societas Incognitorum se sólisty do třetice; tentokrát vystoupí se závěrečným programem festivalu 9. září v Kostele Panny Marie Sněžné. Stěžejním dílem bude Missa Nativitatis – bezpochyby největší dochovaná kompozice od olomouckého kapelníka Philippa Jakoba Rittlera. Svým obsazením se jedná o vrchol barokní sakrální hudby, která byla prováděna koncem sedmnáctého století v Olomouci. „Většina známého Rittlerova díla pochází ze sbírky biskupa Lichtenštejna v Kroměříži. Ve sbírce se nachází 39 skladeb a odhaduje se, že se jedná asi jen o třetinu jeho díla. Skladby jsou pozoruhodné bohatým obsazením. Zatímco běžné obsazení figurální hudby v tehdejší době vyžadovalo jen 16–18 hudebníků, tyto skladby počítaly s 20–27 hudebníky. Skladby mají převážně homofonní charakter. Kontrapunktu využíval jen zřídka,“ seznamuje s autorem festival.

Foto: archiv festivalu, archiv tria Pacora, archiv souboru Barokksolistene