PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Hlasová kondice Dickinsona je sama o sobě záhadou. Jeho hlas, jakkoli je často exponován v epických výškách, nejevil známky sebemenšího opotřebení.“

„Takto vypadá setkání se skutečnou legendou, která je živou definicí nejen heavy metalu, ale každé odvážné, přímočaré a emocemi nabité hudby.“

„Město Olomouc, organizátoři akce a Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín si mohou připsat jeden z producentských počinů desetiletí.“

Město Olomouc zažilo ojedinělou koncertní událost, která se zapsala do historie. Legendární zpěvák Bruce Dickinson z Iron Maiden vystoupil v projektu Concerto for Group and Orchestra s doprovodnou kapelou a Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín. Unikátní spojení klasické a rockové hudby v podobě multižánrového symfonického alba složil zakládající člen Deep Purple Jon Lord v roce 1969. Koncert se konal 2. dubna v hale Univerzity Palackého v Olomouci a byl již několik měsíců předem beznadějně vyprodán.

„Je zajímavé, jak emeritní předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg prostřednictvím odborných textů akcentuje humanistickou linii.“

„Přínosné jsou jeho eseje s ohlédnutím do rakouské hudební historie.“ 

„Jeho retrospektivy jsou analytické s historickým kontextem a výrazně také ovlivněné osobními, kolegiálními či institucionálními vztahy.“

Emeritní předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg, který je členem umělecké rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, připravuje v současnosti třetí díl ze série knih Philharmonische Begegnungen / Die Welt der Wiener Philharmoniker als Mosaik / Filharmonická setkání. Svět Vídeňských filharmoniků jako mozaika. Publikace vyjde na podzim. Předchozí dva díly Hellsbergových knih jsou přínosné, i když zahrnují četné jeho veřejné proslovy, přednášky a již otištěné odborné statě.

„Naplánované matiné významné rakouské varhanice Elisabeth Ullmann ve Smetanově síni bylo kvůli covidu odloženo a uskutečnilo se až nyní.“

„Převážně drobné skladby autorů 19. století doplnila interpretka uvedením Toccaty francese soudobého rakouského skladatele Augustina Franze Kropfreitera.“

„Pozoruhodné romantické varhany ve Smetanově síni využila Elisabeth Ullmann jen v tišší dynamice a málokdy použila znělejší fortissimo. Matiné mělo proto spíše intimnější charakter.“

Původně plánované varhanní matiné Elisabeth Ullmann ve Smetanově síni se uskutečnilo kvůli covidové epidemii až nyní. Významná rakouská varhanice studovala na hudebních akademiích v Salcburku, Vídni a Londýně. Její mezinárodní kariéru otevřelo vítězství na Mezinárodní bachovské soutěži v Lipsku 1976 a na soutěži Antona Brucknera v Linci 1978. Od roku 1979 se začala uplatňovat pedagogicky. Koncertovala po celé Evropě, USA, Kanadě i Číně. Také počet jejích CD nahrávek je impozantní. Koncert uspořádal první dubnovou sobotu Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

„Sám neskládal ani nehrál na žádný hudební nástroj.“

„ K hudbě měl ovšem silný vztah. Ve florentském divadle Maggio Musicale způsobil první rozruch, když dalece předběhl dobu pokusem o jevištní aktualizaci klasického operního díla.“

„Tvůrčí dráha Georga Wilhelma Pabsta se stala předlohou k seriózním studiím několika generací filmových kritiků, sociologů a kulturních publicistů.“

Roudnice nad Labem. Nevelké, ovšem významné město kousek od Prahy, ale zároveň na prahu někdejších Sudet. Památné třetím nejstarším kamenným mostem v Čechách, ale i volnou souvislosti s klasickou hudbou. Na roudnickém zámku, který sám předtím navštívil, nechal totiž Karel IV. v polovině 14. století internovat římského politika, „tribuna lidu“ Colu di Rienza. Zprvu spíše na oko, aby jej ukryl před pronásledováním inkvizicí…

„Mimořádně přesvědčivá byla její výstavba gradací v sekvenčních pasážích, dramatická byla taktéž její práce s pauzami.“

„Již nyní mají vskutku co nabídnout a u každého je jisté, že se posune dál. Užijme si tedy jejich představení ve chvíli, kdy je ještě takto snadno přístupné.“

„Extrémní pochopení pro plastické a dynamické vyklenutí složitých melodických linek provázelo jasné odlišování různých hudebních vrstev, které dohromady utvářely mimořádně procítěný celek.“

V sobotu 1. dubna 2023 se v Koncertním sálu Pražské konzervatoře konal koncert laureátů, v pořadí již 16. mezinárodní soutěžní přehlídky Mladý klavír Pražské konzervatoře. Pět mimořádně nadaných klavíristů (Adéla Mužíková, Leon Koval, Adam Znamirovský, Semjon Yakimov, Klára Skalková) přineslo svým posluchačům široký a rozmanitý program. Mladý klavír Pražské konzervatoře je mezinárodní soutěž, určená pro klavíristy ve věku 12 až 18 let, kteří již za sebou mají výrazné úspěchy. Jejím cílem je právě podpora velmi nadaných klavíristů v počátcích jejich umělecké dráhy. Nejlepší účastníci získají, a to bez udání pořadí, titul Laureát mladého klavíru, popřípadě se uděluje hlavní cena Talent mladého klavíru.

„Dramaturgicky byl koncert připraven tak, aby na něm zazněla díla skladatelů tří stylových období. V úvodu to byla v komorním obsazení třívětá nerozměrná Symfonie C dur, Wq 174, H. 649 Carla Philippa Emanuela Bacha, kterou dirigent večera Martin Peschík v souladu s dobovou interpretační praxí řídil od cembala.“

„Náročný part Straussova hobojového koncertu přednesl Lukáš Pavlíček plným, kultivovaným tónem, s technickou brilancí a v mnoha dynamických odstínech. Interpret se vyhýbal zbytečným pohybovým efektům, na pódiu působil naopak velmi skromným dojmem.Za svůj mimořádný výkon sklidil ve zcela zaplněném koncertním sále bouřlivé ovace.“

„Mnohem více zkušeností má tamější orchestr s hudbou Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Tento představitel raného romantismu bývá hrán v Mariánských lázních často a vždy s nemalým úspěchem. Pod Peschíkovým vedením podal orchestr v Symfonii č. 1, c moll, op. 11 velmi dobrý výkon, a to v plném soustředění na dirigenta, který dal v tempovém a dynamickém rozvržení této kompozici skladatelova mládí vše, co jí náleží.“

Abonentní cyklus Západočeského symfonického orchestru 2022/23 se pomalu chýlí ke konci. Kromě slavnostních koncertů připravilo toto těleso ve společenském domě Casino pro své posluchače celkem patnáct koncertů, z nichž na zbývající tři se v jarních měsících můžeme ještě těšit. Pohostinsky v nich dosud vystoupila a ještě vystoupí řada interpretů, jednak oněch posluchačům dobře známých, jednak těch, kteří stojí teprve na začátku své umělecké dráhy. Mezi ně patří i hobojista Lukáš Pavlíček. Jako sólista se 31. března představil v náročném Koncertě pro hoboj a malý orchestr D dur, AV 144 Richarda Strausse a po zásluze za svůj výkon sklidil bouřlivé ovace.

„Do rodné země se už nikdy nevrátil. Na rozdíl od Igora Stravinského, který po čtyřech desetiletích odloučení nakonec hostoval v roce 1962 v Moskvě, a zejména od Sergeje Prokofjeva, který se v polovině třicátých let ze Západu vrátil do vlasti dokonce natrvalo.“

„Byla to úspěšná petrohradská premiéra Druhé symfonie v roce 1908, která vrátila autorovi tvůrčí sebevědomí.“

„Jeho skladby pro klavír jsou technicky náročné a efektní, vycházejí z romantické virtuózní tradice a jsou posluchačsky působivé a sdělné. Někomu se jeví jako eklektické, není to však spravedlivý pohled.“

Když v Rusku zvítězila bolševická revoluce, Sergej Rachmaninov odcestoval i s rodinou na turné a do rodné země se už nikdy nevrátil. Ve své době byl mezinárodně uznávaným klavírním virtuosem, dirigentem a s uznáním uváděným autorem. Narodil se 1. dubna 1873, a to podle všeho nejspíš ve vesnici Semjonovo nedaleko města Staraja Russa v Novgorodské gubernii jižně od Petrohradu, zemřel 28. března 1943 v Beverly Hills v Kalifornii. Letos na jaře, v roce 2023, si tedy hudební svět připomíná 150 let od jeho narození a 80 let od úmrtí.

„Jako ukázka z právě křtěného CD zazněla v první polovině koncertu Rachmaninovova Rapsodie na Paganiniho téma a potvrdila, že spojení Vondráček, Brauner a FOK je mimořádně šťastné.“ 

„Lukáš Vondráček předvedl u klavíru fenomenální výkon.“

„Při závěrečné děkovačce si pak Zuzana Rzounková mohla užít skutečně bouřlivý a obdivný aplaus.“

Ve středu a ve čtvrtek 29. a 30. března zazněl v Obecním domě koncert k poctě jednoho z největších hudebních velikánů Sergeje Rachmaninova. Takřka na den přesně vyšlo 80. výročí skladatelova úmrtí, proto bylo víc než příznačné využít tyto koncerty jako příležitost pro křest kompletních Rachmaninovových děl pro klavír a orchestr, která během covidové pandemie natočil Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK s dirigentem Tomášem Braunerem a sólistou světového renomé Lukášem Vondráčkem. Namísto avizovaného čtvrtého koncertu nakonec zazněla Rapsodie na Paganiniho téma op. 43, tedy jedna z Rachmaninovových nejpopulárnějších a nejhranějších skladeb. Ve druhé polovině pak posluchači mohli vyslechnout monumentální 5. symfonii Gustava Mahlera, která skvěle završila slavnostní večer.

„V okamžiku, kdy se rozklene Elgarova důvěrně známá ústřední melodie a orchestr se jí naplno velkolepě ujímá, musí být harfu slyšet.“

„Klavírista Lukáš Klánský se svého úkolu zhostil s naprostou zodpovědností, ale současně s grácií a dokonce i s jakýmsi jemným humorem.“

„Nad způsobem, jakým dirigent Nicolás Pasquet dovedl všechny nástrojové skupiny k bezchybnému uchopení jejich partů, lze zůstat pouze v tichém údivu a očarování.“

Filharmonie Hradec Králové se představila ve středu 29. března 2023 v rámci svého velkého symfonického cyklu s posluchačsky atraktivním programem. Po úvodním britském vojenském pochodu Edwarda Elgara zněla romantická hudba norská a ruská, tedy Griegův Klavírní koncert a moll, při němž se sólového partu ujal Lukáš Klánský, a Čajkovského Pátá symfonie. Návštěvníci v Sále filharmonie, zaplněném takřka do posledního místa, byli opět svědky výjimečného večera potvrzujícího ohromující kvalitativní vzestup královéhradeckého orchestru.

„A také bylo velmi důležité, že jsme jako studenti mohli být u toho, když Václav Talich natáčel Dvořákovo Stabat Mater.“

„V témže roce se také konala celostátní soutěž umělecké rozhlasové tvorby u příležitosti 50. výročí vzniku Československa, kam jsem tuto operu přihlásil, načež jsme získali hlavní cenu.“

„V prvé řadě musím zmínit Rafaela Kubelíka, Charlese Muncha, Wolfganga Sawalische, Václava Talicha, Karla Ančerla, Václava Neumanna a Jiřího Bělohlávka, ale také nemohu opomenout své pedagogy Roberta Brocka, Aloise Klímu a Václava Smetáčka. Všichni jmenovaní uměli výtečným způsobem nasát obsah hudební partitury a pak jej pomocí rukou, gest a mimiky přenést na daný ansámbl.“

Hudební skladatel Jiří Smutný se ke kompozici dostal prostřednictvím dirigování. První polovinu své profesní dráhy působil jako korepetitor v Národním divadle, druhou pak zasvětil pedagogickému poslání. V šedesátých letech se velmi úspěšně etabloval jako autor oper, z nichž mnohé získaly uznání doma i v zahraničí. I když byl ze zdravotních důvodů přinucen svoji aktivní skladatelskou činnost ukončit, stále se zajímá o aktuální hudební dění, především v rámci koncertů Umělecké besedy a Atelieru 90. Na apríla loňského roku oslavil devadesáté narozeniny.