PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Náladovou, lyricky vstřícnou introdukci, do které se vmísil orchestr, odvál Garrick Ohlsson vzrušivou virtuózní kadencí, kterou z úvodního vášnivého nasazení zmírnil do kontrastně poklidnějšího dění.“

„Finále pomalé věty, které mělo i bouřlivější okamžiky orchestrálních vstupů, patřilo opět violoncellovému extempore, které Villaume spojil s finální hybnou allegrovou větou.“

„Villaumeho pojetí Skotské symfonie ozvláštnilo partituru vitalitou v proměnách tempa a dynamiky.“

Výsostné umění amerického klavírního virtuosa Garricka Ohlssona se stalo magnetem koncertu PKF – Prague Philharmonia, který se konal 11. dubna ve Dvořákově síni Rudolfina, jako sedmý abonentní koncert 29. sezony orchestru. Dramaturgické předznamenání sezóny, kterým je hudba Johannesa Brahmse, naplnil Koncert pro klavír a orchestr č. 2 B dur op. 83. Orchestr řídil jeho šéfdirigent a hudební ředitel Emmanuel Villaume.

„Po krátkém akordickém varhanním Introduzione následovalo deset částí na liturgický text.“

„Obsahově je oratorium zasazeno mezi dva velikonoční hymny. Nejprve je to sborové Exultet, který je na český text o velikonočním bdění a celek uzavírá hymnus Buoh všemohúci, který je na motivy středověké písně.“

„František Fiala se tu představil jako skladatel se smyslem pro niternou výpověď i pro efektní barevné hudební plochy.“

Dramaturgie brněnského Velikonočního festivalu objednala u skladatele Františka Fialy oratorium s názvem Mysterium paschale, které premiérově zaznělo v českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského, hned po pondělí velikonočním. V úterý 11. dubna nastoupil koncertní sbor Kantiléna se sbormistrem a dirigentem Michalem Jančíkem, sólisty Lucií Laubovou (soprán), Petrou Vondrovou (mezzosoprán), Stanislavem Předotou (tenor) a Josefem Kovačičem (bas). Spolu s nimi zasedli před oltář instrumentalisté na housle, violu, violoncello, kontrabas, trubku i trombon. Vibrafon a veškeré ostatní perkuse měl na starosti Martin Opršál a k varhanám na kůr zasedl Marek Paľa.

„Občas se tu vyloupne několik hospodských stolů s židlemi a dvě futuristické sedačky, vybavené komunikačním zařízením, což jsou zřejmě cestovní prostředky bohů.“

„Z menších rolí ještě patří zmínit postavu ošetřovatelky Ericlei v podání americké pěvkyně Heleny Schneidermann.“

„Příběh Odyssea ve zpracování Claudia Monteverdiho je i dnes strhující.“

Opera jako hudební žánr se vyvíjela počátkem 17. století velmi razantně. Claudio Monteverdi napsal pro benátskou karnevalovou sezónu operu Il Ritorno D´Ulisse in Patria – Návrat Odyssea do vlasti, která byla uvedena roku 1640. Její první uvedení ve Vídni bylo dílem Johanna Nikolause Harnoncourta v roce 1971. Od té doby začal Odysseus svou další vítěznou pouť světem. Ve Vídeňské státní opeře měl premiéru 2. dubna 2023. Hudební nastudování s orchestrem Concentus musicus Wien provedl Pablo Heras Casado a režisérem byl Jossi Wieler. Sergio Morabito vystoupil na scéně v kostýmech Anny Viebrock. Realizaci videa provedl Tobias Dusche, světelný design byl dílem Reinharda Trauba a Chorakademii der Wiener Staatsoper řídil Martin Schebesta. V roli Odyssea vystoupil Georg Nigl, Penelopu zpívala Kate Lindsey, Telemachem byl Josh Lovell, Minervou Isabel Signoret. Recenze je psána ze třetí reprízy, z neděle 8. dubna 2023.

„Tentokrát si auditorium v drážďanské Semperoper vyslechlo hudbu, která je přece jen zvuku Staatskapelle Dresden bližší.“

„Neznamenalo to však, že by barva orchestru v méně vášnivém provedení ztrácela na lesku, naopak.“

„Hrůša nám představil skladbu nikoliv za pomoci okázalých gest, drzosti a exhibicionismu, ale elegancí, delikátností a promyšleností.“

Dirigent Jakub Hrůša se po necelých dvou letech vrátil k pultu Sächsische Staatskapelle Dresden. V rámci mimořádného koncertu o Bílé sobotě, 8. dubna 2023, vynikajícím způsobem uvedl Straussovu báseň Don Juan a Berliozovu Fantastickou symfonii.

„Hudebně jsme se rázem ocitli v atmosféře první poloviny 18. století.“

„Poslech efektní, avšak nikoli samoúčelně vyumělkované melodiky, byl skutečným požitkem.“

„Interpretačním a dramaturgickým vrcholem večera se stalo uvedení proslulého hymnu Stabat Mater.“

Collegium Marianum, jeden z našich předních souborů soustavně se věnujících stylově autentické interpretaci hudby 17. a 18. století, přichystal pro pražské milovníky hudby milé a opravdu vzácné překvapení. Uprostřed velikonočního týdne v nádherné barokní lodi kostela sv. Šimona a Judy uspořádal 4. dubna koncert z děl skladatelů přináležejících k tzv. neapolskému stylu. Hudebně jsme se rázem ocitli v atmosféře první poloviny 18. století. Neapolský styl jako další vývojový článek hlavního proudu dějin evropské hudby doplnil a posléze i vystřídal hudbu vrcholného baroka. Zároveň položil základy galantního stylu, někdy též nazývaného hudebním rokokem. Znamenal určité prosvětlení a hlavně nové pojetí melodického výraziva v charakteristickém sepětí melodické linie a jejího rytmického formování, včetně nových výrazových afektů.

„Miloslav Kabeláč nepustil nic polovičatého.“

„Neumím si dost dobře představit, že hraji něco, o čem vím, že to není úplně dobré.“

„Když se živá nahrávka povede, bývá ve všech směrech odvážnější. Je přítomno něco, čeho se ve studiu sice také dá dosáhnout, ale těžce.“

Jako své páté album vydal pianista Jan Bartoš u Supraphonu v možná překvapivé konfrontaci sólové skladby dvou českých autorů. Natočil Smetanovy Sny a dva cykly od Miloslava Kabeláče – Osm preludií, op. 30 a Cizokrajné motivy, op. 38. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad spojnicemi mezi oběma skladateli, porovnává Ivana Moravce s Rudolfem Firkušným a Josefem Páleníčkem a prozrazuje některé své další plány. Připouští zároveň, že v sólovém hraní se cítí svobodněji, a zdůrazňuje, že natáčí jen to, co má opravdu hodně zažité.

„Dokonale připravený vokálně instrumentální aparát představil již v první větě mnohé z výrazových fines, které v dalších částech oratoria splynuly do široké palety, s níž dovedl dirigent své pojetí Dvořákova díla k dokonalému ztvárnění.“

„Sopranistka Eva Hornyaková, proslulá nevšední barvou hlasu, neměla sice příležitost zpívat speciální sólo, ale v rámci kvartetu vystihla neomylně věrnou míru prožitku a význam textu.“

„Výtečně znějící Kühnův smíšený sbor byl přesvědčivý v dynamice, v lyrických pasážích a inspirativním partnerství se sólisty a orchestrem.“

Antonín Dvořák napsal v roce 1878 první řadu svých Slovanských tanců pro vydavatele Fritze Simrocka a přestoupil tak hranice své vlasti, aby se následně proslavil v Londýně i Americe. Londýnské publikum o síle dvanácti tisíc diváků aplaudovalo v Royal Albert Hall jeho oratoriu Stabat Mater roku 1884. Začal je komponovat roku 1876, kdy už měl za sebou celou řadu skladeb včetně smyčcové Serenády E dur, Páté symfonie F dur nebo opery Vanda. Stabat Mater, první velké vokálně-instrumentální dílo, začal psát v reakci na úmrtí své dvoudenní dcerky Josefy v srpnu roku 1875. Práci dokončil v roce 1977, když původní koncepci rozšířily další tragická úmrtí dětí, konkrétně dcerky Růženky a synka Otakara. Premiéru mělo oratorium 23. prosince 1880 v Praze, o dva rok později bylo uvedeno v Budapešti a poté v Londýně. Letošní provedení zařadil Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK do svého Velikonočního festivalu, který zahájil 1. dubna recitál vídeňské varhanice, profesorky salcburského Mozartea, Elisabeth Ullmannové.

„Po první větě by dle originální Mahlerovy partitury měla následovat pětiminutová pauza, na kterou však nedošlo.“

„Dlouhá závěrečná část s chorály, pochody, bitevními scénami a vizí Posledního soudu se nesla ve znamení viscerální energie.“

„Vyvrcholení věty, které nastává ke konci, Mahler nazval výkřikem smrti.“

Na zelený čtvrtek 6. dubna připravila Moravská filharmonie Olomouc výjimečný program v podobě Symfonie č. 2 c moll, zvané příznačně „Vzkříšení“, od Gustava Mahlera, pro české země i pro Olomouc významného rakousko-českého skladatele. Možnost vyslechnout toto velkolepé dílo, které utvrdilo skladatelův celoživotní pohled na krásu posmrtného života a vzkříšení, mělo olomoucké publikum díky spolupráci Moravské filharmonie Olomouc pod vedením dirigentů Zsolta Hamara a Gregory Tóth von Vajna (za scénou), Pražského filharmonického sboru pod vedením Lukáše Vasilka a sólistek Kristýny Kůstkové (soprán) a Markéty Cukrové (alt).

„Taneční ´komentář´ byl nejen pohybovým ztvárněním hudby, ale i jejím doplněním, objasněním, nástavbou a zhutněním.“

„Varhany v Jezuitském kostele sice nedisponují úplnou francouzskou symfonickou specifikací, ale Marek Štrbák se dokázal k tomuto zvukovému ideálu přiblížit co nejvěrněji.“

„Hudba otřásla i pohladila hlubiny duše posluchačů a intenzivně je provedla dramatickými událostmi Kristova utrpení.“

V brněnském Jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie se konal 24. března nevšední varhanní koncert. V interpretaci známého slovenského varhaníka Marka Štrbáka zaznělo monumentální dílo Le Chemin de la Croix (Křížová cesta) od významného francouzského varhaníka, skladatele a improvizátora Marcela Duprého. Doplnila je choreografie Zuzany Hubinské.

 „Velikonoce 2023 s sebou přinášejí nový začátek. Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším.“

„V centru našeho hledání bude letos postava Tannhäusera. Hrdiny ztraceného a svedeného, ale také poctivě hledajícího sebe sama.“

„Svět Richarda Wagnera, nejradikálnějšího hudebního inovátora v dějinách, pro nás bude novou startovní čarou i laboratoří zároveň, a to v opeře, na koncertech, v tanečních projektech i v elektronické hudbě.“

Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším… Tolik ukázka z uvítacího textu programu salcburského Velikonočního festivalu 2023, který se uskutečnil od 1. do 10. dubna. Autorem těchto slov je festivalový intendant Nikolaus Bachler. Výroky o „novém začátku“ jsou skutečně namístě. Co však překvapí, je skutečnost, že se pan ředitel prakticky neobtěžuje s vysvětlením, proč vlastně k jakési nové éře festivalu vůbec dochází. Řekněme si to tedy ve stručnosti alespoň my.

„Sboristé zahájili zpěv stojíc vepředu po stranách hlediště, čímž velmi názorně anticipovali plastičnost, která byla po celou dobu právě díky proměnlivému rozmístění zpěváků přítomna.“

„Vizuální propojení kostýmovaných zpěváků a divadelníků za plátnem, vyústilo ve velmi subtilní a jemný sborový vstup.“

„Dílo pak uzavřel sbor s opět suverénní tónovou vyvážeností, který se symbolicky postavil na dvě skupiny, podél přední části hlediště.“

Na Velký pátek 7. dubna 2023 se u Šimona a Judy v Praze rozezněly Bachovy Janovy pašije. Jejich provedení však nebylo pouze hudební. Musica Florea pod vedením Marka Štryncla spojila síly s Divadlem bratří Formanů (režie Matěj Forman) a dala tak vzniknout unikátnímu konceptu. Neobvyklé bylo rovněž jazykové provedení skladby. Zpívalo se česky na překlad Mirka Očadlíka.