Národní festival Smetanova Litomyšl se od příštího roku bude opět konat na nádvoří renesančního zámku, zapsaného na seznamu světového kulturního UNESCO. Zámek byl poslední dva roky v rekonstrukci. Nové řešení letního auditoria navrhl přední český architekt Josef Pleskot. Jeho projekt má citlivě spojit historický prostor s potřebami festivalu a s nároky na moderní divadelní produkce. Většího pohodlí se mají dočkat i diváci.

„SmetaNOVÝ sál je esteticky a technicky jedinečné řešení, které přináší evropský formát festivalového zázemí,“ uvedl ředitel Smetanovy Litomyšle Michal Medek. Letošní letní rozhovor s ním čtěte ZDE. Na tiskové konferenci k představení projektu 24. listopadu připomněl, že většina velkých evropských hudebních festivalů, které nemají zázemí kamenného divadla nebo koncertního sálu, se potýká s tím, jak vytvořit souborům i návštěvníkům v dočasných prostorách co nejlepší podmínky. Nový letní sál tak na zámeckém nádvoří nahradí nejen minulou, celé čtvrtstoletí vždy na přelom června a července stavěnou letní scénu s výsuvnou střechou, ale i provizorní festivalovou halu, multifunkční prostor ve sportovním areálu města, která se využívala ve dvou přechodných letech. Hala zachránila dva ročníky festivalu, ale nebyla ideální ani akusticky, ani z hlediska jevištních možností. 

Při tvorbě nového projektu tak ve hře byly nejen specifické technické parametry a kvalitní zázemí pro účinkující, které by lépe vyhovovaly dnešním nárokům, ale také možnost zastřešení v případě nepříznivého počasí, variabilita jeviště a jeho zasazení do památkově chráněného objektu či následná demontáž po festivalu. 

„Litomyšl je nejen historickým a kulturním městem, ale také městem spojeným s moderní architekturou,“ dodal starosta Daniel Brýdl. Podle něj bude mít dočasný sál parametry špičkové světové scény. 

Vedení festivalu proto oslovilo architekta Josefa Pleskota, který již ve městě realizoval řadu úspěšných projektů a s nímž portál KlasikaPlus.cz uveřejnil k tématu letos v létě rozhovor. Podle Medka bude nové řešení kombinací divadla, koncertního sálu a zastřešení kulturní památky společně s architektonickou invencí. 

„Nový koncertní sál nebude jen stavbou. Je to výraz úcty k místu, hudbě a lidem, kteří sem přicházejí za zážitky. Naším cílem bylo propojit moderní architekturu s historickým prostředím zámku, a to tak, aby vzniklo místo, kde se kultura a historie vzájemně obohacují,“ říká autor návrhu.

Nové možnosti by měl přinést zejména operním a tanečním produkcím. Výška provaziště se více než ztrojnásobí ze 4,5 metru na 15 metrů a velkého rozšíření se dočká také hloubka jeviště (až 16 metrů). Z českých divadel bude nejpodobnější hledišti Janáčkova divadla v Brně. První ročník v novém sále bude podle organizátorů spíše zkušební zátěžovou zkouškou, poté bude prostor vylepšovat akustiku a další technické parametry, například osvětlení. Zároveň by se v budoucnu festival chtěl dramaturgicky více podílet na inscenacích, které nyní téměř výhradně dováží z operních domů jako hotová představení. „Jedním z našich plánů je v budoucnu vytvářet i naše vlastní produkce nebo ještě širší zapojení se do přivezených produkcí,“ uvedli organizátoři.

„Diametrálně se promění způsob inscenování v tomto prostoru. Budeme mít možnost velmi variabilního dvoupatrového jeviště, které půjde libovolně rozebrat jako lego,“ uvedl Pleskot. Podle svých slov při návrhu čelil mnoha výzvám: například, jak zajistit rychlé zastřešení, aby nerušilo během hudební produkce. Většinu se mu ale podařilo do projektu integrovat. „Výsuv střechy by měl být tak tichý, jako když se rozjíždí elektroauto,“ popsal autor plány s tím, že v minulosti například na některé diváky na okrajích řad také pršelo, což by se nyní dít nemělo, a sedadla by rovněž měla být pohodlnější.

Plně vestavená konstrukce po dohodě s památkáři nebude, stejně jako ta minulá, nijak zasahovat do chráněného objektu zámku a po uplynutí konání festivalu bude zcela demontována tak, aby druhé nádvoří zůstalo po zbytek roku prázdné a přístupné návštěvníkům. Během festivalu ale naopak budou moci organizátoři využít jako tribuny také zámecké ochozy. 

Hlediště s elevací, která nebude tak prudká jako dosud, by mělo být rozděleno na dvě k sobě natočené poloviny, z nichž bude vidět i na unikátní renesanční sgrafitovou výzdobu zámku. Společně s novými místy vzniklými na arkádách pojme nový festivalový prostor až 1300 návštěvníků. 

Auditorium s výsuvnou střechou a pro tisícovku lidí, které se budovalo uvnitř nádvoří každé léto od druhé poloviny 90. let, dospělo ke konci životnosti. Definitivně mu odzvonilo v souvislosti s rekonstrukcí zámku započatou v roce 2023 – naposledy tedy bylo využito v roce 2022.

Celý nynější nový projekt je velmi ambiciózní nejen aspirací stát se světovou hudební scénou s nejnovějšími technologiemi, ale také rozpočtem a velmi omezeným časem, který je teď k dispozici. Cenový odhad činí šedesát až sedmdesát milionů korun, z nichž část pokryjí dotace z Ministerstva kultury, kraje, města a od generálního partnera festivalu, zbytek však budou muset organizátoři v průběhu stavby získat od soukromých investorů. Zapojit se do fundraisingové kampaně bude moci i veřejnost; festival jí nabízí výměnou za podporu projektu možnost adoptovat si sedadlo se svou jmenovkou. 

Projekt je v tuto chvíli v podstatě dokončen a schválen Památkovým ústavem, na zámku však v současné době ještě probíhá archeologická sondáž nádvoří. Měla by být dokončena do konce roku. Stavba by měla začít v únoru, až bude vysoutěžen dodavatel. To vše chtějí organizátoři stihnout do zahájení 67. ročníku v červnu příštího roku. Zda se podaří časový plán naplnit, by mělo být zřejmé na přelomu ledna a února.

Smetanova Litomyšl, v Roce české hudby 2024 trvající výjimečně celý měsíc, se napřesrok v sedmašedesátém ročníku vrátí do tradičního třítýdenního časového rozsahu. Je rozvržena na dny od 14. června do 6. července a otevře ji opět Česká filharmonie.

Foto: František Renza