„Je to zcela legitimní, ale především logický závěr.“

„Jakékoli jiné pokusy jsou jen úsměvnou aktivitou v kategorii retro.“

„Ti lidé zřejmě nebyli během výzkumu ani na jediném koncertě.“

Evropský ústav pro hudební výzkum (EIMR) zveřejnil k 1. dubnu výsledky badatelského projektu, který měl za cíl prokázat existenci hudby. Zpráva vzbudila v odborných kruzích rozporuplné reakce.

Sedmičlenný mezinárodní tým hudebních vědců, který vedl prof. Calm Rush Deaf z univerzity v Saint Hollow, zkoumal dostupné dokumenty z let 1001 až 1999 shromážděné ve sbírkách, depozitářích a archivech Světového muzea lidských činností (WMMA) v Inactivity City. Uskutečnil rovněž řadu terénních, omnibusových i dotazníkových šetření a provedl analýzu některých partitur uložených v Nadaci pro znějící dědictví (FSH) v Reverb Valley. Tým, prozatím bez sdělení bližších podrobností, dospěl k poznatku, že v druhém tisíciletí hudba neexistovala.

„Je to zcela legitimní, ale především logický závěr. Konečně někdo správně interpretoval nezpochybnitelné důkazy toho, že hudba nevzniká zapisováním vágních pokynů, jak se pokoušet rozeznívat UHSC – nespecifikované hypotetické zvukové kombinace. Respektive důkazy toho, že zapisováním vágních pokynů, jak se pokoušet rozeznívat UHSC, nevzniká hudba,“ komentoval výsledky výzkumu předseda Asociace umělých inteligencí (AAI) Iannis C. Goosy, známý v odborných kruzích jako Goosy Comp. Předem současně vyloučil dotazy, jak tedy hudba vzniká, respektive co vzniká: „Hudba neexistuje, proto nemá smysl rozvíjet debaty, co při podobných pokusech vzniká, případně jestli nějak vzniká hudba,“ uvedl doslova.

Iannise „Goosyho“ Compa podpořil Luis Napoleón van Bett, autor automatického uměleckého tvoření, oblíbené aplikace AAC. „Vytvořit to, co se kdysi nepřesně nazývalo hudbou, je možné jen pomocí počítačů. Jakékoli jiné pokusy jsou jen úsměvnou aktivitou v kategorii retro a do současného umění nepatří,“ sdělil v tiskové zprávě.

Zjištění vědců z Evropského ústavu pro hudební výzkum naopak zpochybnil prof. Theofil Adorisier z Dubingenské univerzity. Hlavně jim vytkl, že se nezabývali obdobím před rokem 1001, ale i to, že nedovedli argumentaci až do současnosti. Upozornil také na menší věrohodnost celého projektu, který se podle dostupných informací realizoval v druhé polovině března v rámci speciálního podpůrného programu HOR – Home Office Research.

K doktoru Adorisierovi se přidal nestor hudebních skladatelů, třiadevadesátiletý Arvos Pazzola, žijící v Praze-Kolodějích. Nechal se slyšet, že mu připadá, jako kdyby „ti lidé“ nebyli během svého výzkumu ani na jediném koncertě…

Nejradikálnější byl Tony Whoops, kytarista skupiny Black Friday. „Je to blbost,“ vzkázal na sociálních sítích do Saint Hollow.

Foto: Archiv KlasikyPlus, Wikipedie

Facebook X E-mail WhatsApp