Osmdesáté Pražské jaro, jehož soukolí roztočila již mezinárodní soutěž a předfestivalový doprovodný program, zahájí tradičně dvojí uvedení Smetanovy Mé vlasti ve výročním roce svěřené České filharmonii a jejímu šéfdirigentovi Semjonovi Byčkovovi. První týden prestižní přehlídky přivítá i první renomované zahraniční hosty: Bostonské symfoniky s Andrisem Nelsonsem, symfoniky tokijské vysílací společnosti NHK s Fabiem Luisim, ale také rezidenční houslistku Patricii Kopatchinskou nebo Ensemble Sollazzo. Prvními českými účastníky budou pianista Jan Čmejla či sopranistka Lucie Kaňková s jubilujícími Wihanovci. 

Výroční ročník Pražského jara, jehož úspěšnosti pořadateli avizované před samotným zahájením se portál KlasikaPlus.cz věnoval ZDE, bude zahájen v tradičním termínu 12. května provedením Smetanovy Mé vlasti v podání České filharmonie v čele s jejím šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Dílo, za jehož nahrávku první český orchestr nedávno získal BBC Music Magazine Award, filharmonici na úvod festivalu zahrají posedmasedmdesáté. Zhostili se i historicky prvního uvedení 12. května v roce 1946. V sále Obecního domu Má vlast zazní 12. a 13. května vždy od osmi hodin večer. Kromě tradičního rozhlasového a televizního přenosu se zájemci, pro které nezbylo místo v sále, mohou zúčastnit i projekce před Rudolfinem. Ta bude součástí dvoudenního programu, který pořadatelé nabídnou v open air zóně před Rudolfinem. V rámci něj vystoupí soubory: Skety, Clarinet Factory, Wihanovo kvarteto, Kalabis Quintet, a především soubory mladých hudebníků z celé republiky zapojených do projektu ZUŠ Open Nadačního fondu Magdaleny Kožené. Pro dětské návštěvníky bude připraven rovněž interaktivní koncert s názvem Vlnohraní Českého rozhlasu. Kromě přímého přenosu zahajovacího koncertu budou moci návštěvníci open air festivalové zóny zhlédnout také záznam koncertu Bostonského symfonického orchestru v Praze z roku 1993, na kterém zazněla pod taktovkou Seijiho Ozawy díla Antonína Dvořáka v podání umělců Rudolfa Firkušného, Yo-Yo My, Itzhaka Perlmana a Frederiky von Stade.

První festivalový týden nabídne také vyvrcholení mezinárodní interpretační soutěže. Finále hobojové kategorie je na programu 13. května, kdy se od šesti hodin večer na podiu Dvořákovy síně Rudolfina utkají tři nejlepší adepti za doprovodu Robertem Kružíkem vedeného orchestru Prague Philharmonia v dílech Martinů, Gemrota a Zimmermanna. O den později se rozhodne o violoncellovém vítězi, kdy Rudolfinem zazní Dvořákův Violoncellový koncert a Bachova violoncellová suita třikrát jinak. Partnerem mladých violoncellistů budou Pražští symfonikové s dirigentem Markem Prášilem. 

Středa 14. května bude dnem, kdy se na Pražském jaru představí letošní první zahraniční host. Jím bude na pražském festivalu debutující Boston Symphony Orchestra, jeden z pěti velkých amerických orchestrů, který se těší mimořádnému mezinárodnímu renomé. Pod vedením lotyšského šéfdirigenta Andrise Nelsonse těleso uvede ryze šostakovičovský program zařazený v upomínku padesátého výročí úmrtí skladatele. Bostonští symfonikové nejprve doprovodí vítězku Soutěže královny Alžběty v Bruselu a držitelku Ceny Echo Klassik, Nelsonsovu krajanku Baibu Skride v sólovém partu Koncertu pro housle a orchestr č. 1 a moll, v druhé polovině večera zazní Šostakovičova Symfonie č. 11 g moll nazývaná Rok 1905. Nelsons se na festival vrací, před třemi lety se představil v čele Vídeňských filharmoniků, jak portál KlasikaPlus.cz zaznamenal ZDE. Totéž platí i o houslistce, která se v Praze na festivalu uvedla už v roce 2016, a to komorně se svojí sestrou, pianistkou Laumou. 

O den později se v Rudolfinu uskuteční další symfonický pražskojarní večer. Tentokrát se festivalového návratu po pětatřiceti letech dočká dirigent Fabio Luisi. Do Prahy zavítá spolu s NHK Symphony Orchestra, tedy Symfonickým orchestrem Japonského rozhlasu a televize z Tokia, kterému aktuálně šéfuje. Těleso s téměř stoletou tradicí se v Praze uvede trojicí děl. Na úvod zahraje Three Film Scores japonského skladatele dvacátého století Tōrua Takemitsua, jako druhý zazní Koncert pro housle a orchestr s přízviskem Památce anděla od Albana Berga, který opus zkomponoval na památku Manon Gropius, dcery Almy Mahlerové a architekta Waltera Gropia, která v osmnácti letech zemřela na dětskou obrnu. Jako sólistka se v jímavém díle v České republice uvede japonská houslistka Akiko Suwanai, která je mimo jiné absolutní vítězkou Čajkovského soutěže v Moskvě a dnes patří k nejvyhledávanějším houslovým interpretkám. Program japonského ražení završí uvedení Brahmsovy Čtvrté symfonie. 

V pátek 16. května na Pražském jaru započne letošní třídílná rezidence moldavsko-rakousko-švýcarské houslistky a performerky Patricie Kopatchinské. Nonkonformní PatKop, jak umělkyně sama sebe přezdívá, se pražskému publiku nejprve uvede v projektu nazvaném Time & Eternity (Čas a věčnost), který vznikl ve spolupráci s orchestrem Camerata Bern, jehož je Kopatchinskaja od roku 2018 uměleckou partnerkou. Program, který se dle slov Kopatchinské zrodil „z krve a slz zmučených duší“ a „z přidušeného výkřiku, hlasů mumlajících uprostřed vyděšeného ticha, zvuků války v improvizované kadenci. Je o nás, o naší minulosti a budoucnosti,“ nabídne hudbu šesti staletí. Propojí instrumentální hudbu, lidový zpěv, středověkou mši, Bachovy chorály, projekci i světelný design. Stěžejními díly programu budou Concerto funèbre Karla Amadea Hartmanna zkomponované v roce 1939 v reakci na sílící nacistický teror v Evropě, a Polyptyque Franka Martina inspirovaný šesti obrazy italského malíře Duccia di Buoninsegna s výjevy Kristova utrpení. První setkání s PatKop v doprovodu Camerty Bern, akordeonisty Wieslawa Pipczynského a trojice zpěvaček, Beaty, Sarah a Moniky Würstenových, se uskuteční ve Dvořákově síni Rudolfina. 

První víkend Pražského jara přinese první letošní komorní projekty. V sobotu 17. května se na Pražském jaru uvede klavírista Jan Čmejla, vítěz letošní lipské Bachovy soutěže, s nímž portál KlasikaPlus.cz nedávno vydal rozhovor a reflektoval také jeho vystoupení na Hudebním festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami. Program, který do jisté míry příbramský večer evokuje, Čmejla přednese na matiné v Anežském klášteru. Bachovu Čtvrtou partitu a Rachmaninovovy Variace na Chopinovo téma Čmejla zahraje ve společnosti Skoumalova díla Berceuse a Ligetiho etud Duha a Čarodějův učeň. 

Od sedmnácti hodin se ve stejných prostorách festivalové publikum bude moci setkat s hudbou Francesca Landiniho v podání debutujícího Sollazzo Ensemble, který tvoří hudebníci věnující se středověké a raně renesanční hudbě, ale také jazzu, soudobé a lidové tvorbě. Odkaz slavného florentinského nevidomého varhaníka soubor vystupující v obsazení Roberta Diamond (soprán), Jonatan Alvarado (tenor), Roger Helou (organetto), Christoph Sommer (loutna) a Anna Danilevskaia (fidula a umělecká vedoucí) představí v dílech dochovaných v Squarcialupiho kodexu. 

Sobotní večerní program bude opět patři rezidentce Patricii Kopatchinské, která tentokrát nabídne svůj projekt Pierrot lunaire. Za doprovodu Meesun Hong Coleman (housle, viola), Júlie Gállego (flétna), Reta Bieriho (klarinet), Thomase Kaufmanna (violoncello) a Joonase Ahonena (klavír) PatKop představí svůj pohled na díla Stravinského, Milhauda, Bartóka a Schönberga. Kromě titulního Pierrota lunaire, zazní suita z baletu Příběh vojáka, Milhaudova kompozice Jeu pro housle a klarinet a také Kontrasty pro housle, klarinet a klavír. V historii Pražského jara zazněl Pierrot lunaire zatím pouze dvakrát, a to v roce 1965 a pak v roce 2006 v provedení členů Ensemble intercontemporain a Hilary Summers. Nyní se v mluvené úloze a v kostýmu Pierrota v Rudolfinu představí PatKop. 

Nedělní program avizuje dvojici koncertů. Od sedmnácti hodin zahraje letos čtyři dekády koncertování oslavující Wihanovo kvarteto poslední smyčcové kvartety Mozarta a Beethovena a světovou premiéru písňového cyklu Jindřicha Felda v prostorách Karolina. Tři písňové cykly českého komponisty, který by se letos dožil sta let, zazpívá Feldova vnučka, sopranistka Lucie Kaňková. Čtyři písničky o štěstí navíc zazní ve světové premiéře. Jindřich Feld se proslavil zejména skladbami pro příčnou flétnu. Jeho Sonáta pro flétnu a smyčcový orchestr z roku 1965 byla v roce 2000 prohlášena na konferenci Mezinárodní flétnové společnosti za nejlepší flétnovou skladbu 20. století. Rovněž se řadí ke skladatelům, kteří otevřeně vystoupili proti invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968. Svůj protest vyjádřil Dramatickou fantazií pro symfonický orchestr Srpnové dny, jež měla v roce 1969 premiéru v australském Adelaide. Wihanovo kvarteto, jež hraje aktuálně ve složení Leoš Čepický a Jan Schulmeister (housle), Jakub Čepický (viola) a Michal Kaňka (violoncello), vstoupilo na světová koncertní pódia vítězstvím v Mezinárodní soutěži smyčcových kvartet v Londýně v roce 1991, ale už o tři roky dříve si odneslo první cenu z Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro. Od té doby slaví úspěchy slaví nejen v Česku, ale i v Evropě a zámoří. 

Posledním projektem prvního festivalového týdne bude završení rezidenční triády pod taktovkou PatKop. Ta od osmi večer v Rudolfinu složí poctu českému skladateli Luboši Fišerovi uvedením trojice jeho sonát. Za klavírní spolupráce s Finem Joonasem Ahonenem zazní Sonáta pro housle sólo In memoriam Terezín, Sonáta pro housle a klavír Ruce na námět podle symbolistní básně Otokara Březiny, Sonáta pro klavír č. 3 a na závěr Beethovenova Sonáta pro housle a klavír č. 10 G dur. „Koncert věnovaný Luboši Fišerovi je z mých vystoupení na Pražském jaru mému srdci nejbližší, neboť tento skladatel je málo známý a zaslouží si mnohem větší uznání,“ uvedla ke svém třetímu festivalovému hostování Kopatchinskaja. Fišerova tvorba se vyznačuje silnou expresivitou a jedinečným rukopisem a zaujímá proto jedno z výrazných míst v historii české klasické hudby druhé poloviny dvacátého století. Večer připomene, že Fišer nebyl jen komponistou ceněné filmové hudby, ale skládal i závažné skladby. Jeho Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy získalo cenu v soutěži Pražského jaro v roce 1965. Jedenáct skladeb pro housle náleží k páteřním dílům českého houslového repertoáru minulého století.