Symfonické koncerty Slovenské filharmonie pokračují ve čtvrtek a v pátek 12. a 13. prosince pod taktovkou Daniela Raiskina. Sólistou večerů bude první koncertní mistr Jarolím Emanuel Ružička. Na programu budou díla Jeana Sibelia, Pēterise Vaskse a Johannesa Brahmse. Slovenský komorní orchestr následně uvede mimo jiné Rybovu Českou mši vánoční. Všechny koncerty se uskuteční v Koncertní síni bratislavské hudební instituce.

Daniel Raiskin, šéfdirigent Slovenské filharmonie, ve svých programech pravidelně uvádí díla současného lotyšského skladatele Pēterise Vaskse. „Jeho hudba se pro mě vždy vyznačovala zvláštním napětím, emocionalitou, duchovní silou a především neuvěřitelnou pravdivostí a čistotou. Zdá se mi, že tato vnitřní duchovní čistota, kterou hudba Pēterise Vaskse vyzařuje, je odrazem jeho spojení s přírodou: je to barva oblohy, šumění mořských vln, šumění listí v lese, zpěv ptáků,“ řekl dirigent. Na dvojici prosincových koncertů zazní Vasksův Osamělý anděl. Sólový part přednese koncertní mistr Slovenské filharmonie Jarolím Emmanuel Ružička. Program doplní dvě symfonie – nejprve Symfonie č. 7 C dur, op. 105 finského skladatele Jeana Sibelia. Jeho bohatý hudební odkaz zahrnuje kromě sedmi symfonií také symfonické básně, písňové cykly, suity, sbory, četné písňové cykly, komorní díla a jednu operu. Koncert zakončí Symfonie č. 4 e moll, op. 98 Johannesa Brahmse. Skladatel komponoval své symfonie v letech 1876 až 1885. Svůj první symfonický opus složil až ve třiačtyřiceti letech. Předcházelo mu sedmdesát opusů. Poslední autorova symfonie vznikala v letech 1884 a 1885. Premiéru měla 25. října 1885 pod Brahmsovou taktovkou. Následně byla provedena na koncertních turné orchestru v Nizozemí i Německu a o rok později zazněla ve Vídni.

Slovenský komorní orchestr se i letos představí se svým vánočním repertoárem a dramaturgie jeho koncertu 15. prosince je koncipována tak, aby co nejvěrněji zachytila adventní atmosféru. Tu navodí už předehra Josefa Leopolda Zvonaře, poselství biblického příběhu pak přinese Magnificat Vladimíra Godára. Ten pracuje s textem nejstaršího kompletního slovenského překladu Bible, tzv. Kamaldulské bible, kterou kolem roku 1760 sepsali kamaldulští mniši v Červeném klášteře u Dunajce. „Tři části skladby jsou oslavou tří největších vynálezů hudby – melodie, harmonie a polyfonie,“ přiznává skladatel. Dílo přináší meditaci a snahu zdůraznit kontinuitu času, v němž by nadcházející nebylo bez předchozího. Večer po interpretaci Bellova Te Deum in Es vyvrcholí skladbou Jakuba Jana Ryby, která se těší velké oblibě napříč českým i slovenským publikem. „(…) kdy jako řečník z celého srdce cítí přesně to, co říká. V tom je magnetismus a skrytá sympatie srdcí, podivuhodná síla, která okamžitě pohne celé shromáždění k těm nejušlechtilejším činům…“ Slova ze skladatelova deníku charakterizují myšlenku, kterou Česká mše vánoční skutečně nese. Namísto „klasického“ obřadního textu se do popředí dostává událost Kristova narození, která je zpracována jako pastorale s epickými prvky. Zpívají Pěvecký sbor Lúčnica a sólisté Tatiana Hajzušová, Alena Grach, Matúš Šimko a Jiří Rajniš. Diriguje Ewald Danel, umělecký vedoucí komorního tělesa.

Foto: Ján Lukáš, Roderik Kučavík

Facebook X E-mail WhatsApp