11

„Naštěstí jsme se oba, já i Rostropovič, znali s Nabokovovým synem.“

„Kdyby se mu tehdy premiéra nelíbila, tak kdo ví, jaký by opera Lolita měla další osud.“

„Od roku 1994, kdy měla Lolita premiéru, si Nabokovovy knihy vážím čím dál víc.“

Moskevskou konzervatoř absolvoval v roce 1955 klavírním koncertem, ale jako skladatel je spojován hlavně s operou a s baletem. Je autorem slavné adaptace Bizetovy Carmen pro primabalerínu Maju Pliseckou, která byla jeho ženou. Ovlivnil ho folklór i avantgardní kompoziční směry, je mistrem dramaticky cítěné hudební tektoniky i barvité instrumentace. Rodion Ščedrin, letos sedmaosmdesátiletý, přijel do Prahy v souvislosti s českou premiérou své opery Lolita. Dílo vzniklo před čtvrtstoletím na motivy stejnojmenného knižního bestselleru rusko-amerického autora Vladimira Nabokova o vášnivém vztahu vzdělaného čtyřicátníka k nezletilé dívce. Inscenaci uvidí publikum poprvé 3. a 5. října ve Stavovském divadle a do 10. ledna se uskuteční ještě sedm dalších představení. V rozhovoru pro KlasikuPlus skladatel přibližuje okolnosti stockholmské premiéry Lolity a uvažuje o zrání ženské krásy i o svém vztahu k žánrům hudebního divadla.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 08 srpen 2019 13:51

Josef Suk hraje Antonína Dvořáka

1

„Dvořákův Houslový koncert upozornil na mimořádnou osobnost mladého umělce i ty, kteří nebyli pravidelnými posluchači vážné hudby.“

„Byl přijímán jako umělec, který nebyl nikdy okázalý, ale vždy plně ve službách interpretovaného díla, jež dokázal právě svou osobitostí, názorem, hledáním ideálního tvaru obdařit jak málokdo.“

„Není tedy divu, že pokud jsme byli jeho hrou a interpretační koncepcí zaujati - a to bylo, pokud si vzpomínám, takřka pokaždé - upřednostňujeme z jakýchsi citových důvodů právě nastudování jeho.“

Na podzim roku 1960 Supraphon poprvé ve své historii natočil Dvořákův Houslový koncert. Nabídl jej exkluzivně členům Gramofonového klubu a o něco později zcela volně jako jednu z prvních desek ve stereofonní verzi. Právě díky tomuto dílu a pak díky této nahrávce na sebe s definitivní platností upozornil tehdy jedenatřicetiletý houslista Josef Suk. Začal být hvězdou, v roce 1961 se stal statutárním sólistou České filharmonie a otevřela se jeho budoucí světová kariéra! Dnes uplynulo devadesát let od Sukova narození.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
3

„Vasilij Petrenko, který orchestr vede od roku 2015, je viditelně oblíbeným, ne-li milovaným dirigentem.“

„Sólista interpretaci promyšleně budoval na kontrastech.“

„O interpretaci Mahlera lze mluvit v superlativech. Málokdy se vidí taková symbióza tělesa a dirigenta!“

Je pokaždé svátek slyšet jeden z nejlepších mládežnických orchestrů světa – Orchestr mladých Evropské unie –, jehož historie sahá až do roku 1976, kdy u jeho zrodu stál Claudio Abbado. Jeho následovníky se stali Bernard Haitink, Vladimir Ashkenazy a pak Vasilij Petrenko. A právě s ním, svým současným šéfdirigentem, orchestr zahrál v pražském Rudolfinu ve středu 31. července Dvořákův Koncert h moll a Mahlerovu Pátou. Jako sólista se představil německo-francouzský violoncellista Nicolas Altstaedt.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
190327CFBernonMorkBockovawebres14cPetraHajska

„Cellista, velký obdivovatel Rostropoviče, se vyznačuje velice intenzivním vibratem a širokým zvukem. Jeho idol by byl pravděpodobně spokojen.“

„Salonenův epický opus byl technickým oříškem pro sólistu, zvukového technika, dirigenta a všechny členy České filharmonie.“

„Čas na zkouškách pravděpodobně patřil zejména Salonenovi a není se čemu divit. Práce dirigenta, sólisty i orchestru na tomto díle přinesla své ovoce.“

Mozart a Prokofjev a mezi nimi pouhé tři roky stará kompozice. To je abonentní program, který Česká filharmonie s mladým britským dirigentem Benem Gernonem prezentuje po středeční premiéře ještě dnes a v pátek. Esa-Pekka Salonen a jeho Violoncellový koncert hraný Trulsem Mørkem je před přestávkou velkým zážitkem: zvukově nesmírně bohatou skladbou využívající orchestr jako jeden velký ansámbl sólistů - skladbou mnoha impulsů, skladbou fascinující.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Ongin-Rostropovi-R-9902599-1488232380-1541

„Tím hlavním je vysoká umělecká úroveň, podtržená osobitým pojetím dirigenta; ale vedle toho má nahrávka ještě zvláštní osud.“

„Ruská edice po emigraci manželů Rostropovičových v roce 1974 bryskně zmizela.“

„Asi nejtypičtějším rysem Rostropovičova pojetí jsou výrazně pomalejší tempa lyrických částí.“

Málokterá opera slovanského repertoáru se může pochlubit co do počtu i umělecké různorodosti tolika nahrávkami jako Čajkovského Eugen Oněgin. Tím obtížnější je zvolit zodpovědně a s čistým svědomím takzvanou referenční nahrávku – a to i v situaci, chceme-li vybírat z nahrávek pouze ruské provenience.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus