RozhovorPlus


2

„Nahrávání je vždycky současně i badatelská činnost. Objevujeme kvalitní prameny a materiály.“

„Kompaktních disků, které jsem již natočil, je dnes kolem třiceti, ale koncertní činnost nezanedbávám.“

„Přijal jsem v této sezóně nabídku Českého chlapeckého sboru Boni Pueri a stal jsem se jeho hlavním hostujícím sbormistrem.“

Velké projekty, krásná hudba. Dirigent Marek Štilec má rád rozsáhlé náročné projekty. Nejlépe takové, které na hudební scéně představí objevné dílo. Vokálně instrumentální skladbu pozapomenutého autora, novodobou premiéru po dvou staletích, cyklus hudebních nosičů s dosud nenahranými opusy. Vymyslí, připraví, s kvalitními ansámbly nastuduje. K aktuálním projektům patří i dvě nová CD. Symfonie č. 3 Zdeňka Fibicha v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava doplněná předehrami k operám Šárka a Bouře a pochodem z Nevěsty messinské právě vyšla. Nedávno se na pultech objevilo i další CD, na němž je Marek Štilec podepsán: Symfonie Leopolda Koželuha s Komorní filharmonií Pardubice. Obě alba jsou součástí rozsáhlých cyklů: Fibichova symfonie patří ke kompletu nahrávek symfonického díla Zdeňka Fibicha, Koželuhovo dílo vyšlo v řadě Češi ve Vídni.

 

2

„Do konce roku budeme mít nové varhany pro výuku od špičkové německé firmy Mühleisen. A po téměř deseti letech získá varhany i Koncertní sálu Pražské konzervatoře za cca 35 miliónů.“

„Na jednu stranu si říkám, že ta doba přinesla podstatně horší ztráty, ale studentů, kteří nemohli tento školní rok řádně absolvovat, je mi velmi líto. Je to podivné ukončení šestiletého studia, dřiny a obětí s ním spojených.“

„I já jsem šel v době svých studií za pedagogickou osobností na vysokou hudební školu do německého Stuttgartu. Je jasné, že školu vytváří kvalitní pedagogický sbor. Od září k nám nastupují Ivan Ženatý, Kateřina Englichová nebo Kristina Nouzovská Fialová…“

Aktivní varhaník, kterému teď opět nastává čas koncertů, absolvent pražské HAMU u profesora Jana Hory a předtím Pražské konzervatoře, na které začal záhy vyučovat a od července 2019 se stal jejím ředitelem - to je Petr Čech. V RozhovoruPlus odhalil mimo jiné to, jak jeho škola prožívala letošní jaro ve znamení koronaviru a jak se rýsuje další školní rok. A netajil se tím, že jeho prioritou je přivádění nových uměleckých i pedagogických osobností na Pražskou konzervatoř a pořizování těch nejlepších hudebních nástrojů. Pedagogický sbor tak obohatí třeba Kateřina Englichová, Kristina Nouzovská Fialová nebo Ivan Ženatý, nástrojový depozitář pak mimo jiné nový Steinway nebo dvoje varhany.

 

10001

„Stal jsem se každodenním manželem a tatínkem. To je prostě úžasné.“

„Jedná se o hudbu intimní, nabitou nejzazšími skladatelskými finesami, skládanou pro potěchu ´toho nahoře´.“

„Upínám se k projektům na Dvořákově Praze, protože jsou vidinou návratu ke kvalitě a hloubce velkých symfonických projektů, kterými odjakživa žiji.“

Obecní dům umístil v době koronakrize do liduprázdného hlediště Smetanovy síně alespoň figuríny několika dirigentů: především těch, kteří tam v poslední době dirigovali při Pražském jaru Mou vlast. Je mezi nimi i Jakub Hrůša. V posledních týdnech byl ovšem šéfdirigent Bamberských symfoniků v Praze k potkání i naživo. Mnohem častěji než jindy... V rozhovoru pro portál KlasikaPlus podrobně rekapituluje, jak zahýbala pandemie a opatření proti ní s jeho kalendářem, a to letos na jaře i v dlouhodobém výhledu. Řada úkolů nebude. Doufá nicméně, že příští sezóna se postupně, i přes očekávané ztráty, nějak rozběhne. Ostatně čeká ho v ní na jaře debut v Metropolitní opeře… Hovoří ale také o tom, co doba pandemie přinesla dobrého: víc času na rodinný život i na cvičení „všeho druhu“ a pak rovněž příležitost setkat se zcela výjimečně s hudbou Ludwiga van Beethovena. Jeho dvěma pozdním smyčcovým kvartetům, jimiž počátkem června uzavřel se smyčci České filharmonie alternativní program Pražského jara, věnoval týdny času. Umožnily mu pohroužit se – jak říká – do celého kosmu krásy, citu a řádu.

 

DSC01639-a

„Do Canticora jsem přišel dva roky po jeho založení, zpěvem zcela nepolíbený.“

„Trubka je moje srdeční záležitost a velmi mě mrzelo, že jsem musel přestat hrát.“

„O tom, abych se hudbě věnoval profesionálně, jsem neuvažoval. Mě chytla chemie!“

Profesor chemického inženýrství, dlouholetý předseda Akademie věd ČR, držitel Medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy I. stupně, spoluautor řady patentů, mimo jiné na recyklaci PET lahví nebo vysoušení papírového materiálu, kandidát na prezidenta ČR, nyní senátor… to vše je Jiří Drahoš. V jeho životě ale současně zaujímá významnou pozici hudba. Původně hráč na trubku našel celoživotní zálibu ve sborovém zpěvu, kterému se věnuje už bez mála půl století v komorním sboru Canticorum Iubilo. Zároveň se snaží nevynechat příležitosti plynoucí z jeho pracovních cest a navštěvuje při nich rád koncerty i divadla a také architektonicky zajímavá místa. Zejména o hudební stránce svého života se rozpovídal v RozhovoruPlus.

 

5

„Orchestr je ve výborné formě. Za jeho vysokou úrovní stojí roky cílevědomé práce.“

„V Pardubicích jsem studovala na konzervatoři, město i Dům hudby, ve kterém filharmonie sídlí, tak důvěrně znám.“

„Když něco dobře funguje, není třeba za každou cenu inovovat. Přicházíme ale s konceptem Klubu přátel filharmonie.“

Koronavirová pandemie výrazně zasáhla do činnosti orchestrů, sborů i uměleckých škol v celé České republice. Komorní filharmonie Pardubice zrovna zkoušela na zahajovací koncert Pardubického hudebního jara, když nařízení Bezpečnostní rady státu vydané v březnu letošního roku zakázalo konání všech akcí, včetně koncertů, pro více než 100 lidí, což spolu s dalšími nařízeními vedlo k jejich zrušení. Od 10. března uplynuly již téměř tři měsíce a v současné době je možné opět veřejné koncerty při dodržení epidemiologických opatření konat. Ptali jsme se tedy nové manažerky koncertní činnosti zdejšího orchestru Vladislavy Kopecké, jak orchestr trávil „koronavirové volno“, co ho čeká v blízké budoucnosti a co ji samotnou přivedlo do Pardubic k filharmonii.

 

5

„Nejsme jen montážní závod, ale 80 % prvovýroby si děláme sami.“

„Tyto odborníky musíme chránit, než nám vymřou a výroba hudebních nástrojů v Čechách, která má ve světě obrovské jméno, jednoho dne prostě zanikne.“

„Na podzim chystáme například koncert Laco Décziho nebo Ondry Brzobohatého či vánoční koncert Matyáše Nováka.“

Rodinná firma Petrof je největší manufakturou specializující se na výrobu klavírů a pianin v Evropě. Kromě výroby v Hradci Králové vyrábí pod supervizí odborníků nástroje jiných značek PETROF Brand family v Číně. Ve vedení společnosti stojí od roku 2004 Zuzana Ceralová Petrofová, představitelka páté generace rodiny Petrofů.

 

Chibkov-1

„Každý varhaník touží zahrát si na velké varhany, které mu umožní prezentovat větší a závažnější díla světové varhanní tvorby.“

„Většinou to byly mé osobní kontakty, ale jak se festival stával známější, stále častěji varhaníci sami psali a přáli si na festivalu hrát.“

„Skoro v každém ročníku se dařilo, abychom vedle interpretace slyšeli i improvizaci v podání opravdových mistrů.“

V bazilice sv. Jakuba v klášteře minoritů v Praze na Starém Městě se od 6. srpna do 24. září uskuteční pětadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného Svatojakubským Audite Organum. Využívá varhany, které jsou se svými 8277 znějícími píšťalami největšími v České republice. Řadu osmi recitálů otevře francouzský umělec David Cassan a uzavře ji titulární varhanice baziliky a hlavní organizátorka a ředitelka festivalu Irena Chřibková. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus rekapituluje uplynulé čtvrtstoletí, dává nahlédnout do příprav přehlídky, uvažuje o interpretačním přístupu různých varhaníků a o osobitém využití nástroje každým z nich, ale vyjadřuje také obavy týkající se množství publika letos v létě.

 

6

„Pohled do rozhlasové fonotéky je pro mnohé pastvou pro oči.“

„I další historické nahrávky by si jistě zasloužily prezentaci.“

„V každé nabídce by se měly do určité míry objevovat skladby známé či povědomé, které pomáhají prolomit nedůvěru posluchačů.“

Muzikologa Bohuslava Vítka zná podle hlasu snad každý milovník vážné hudby, který poslouchá rozhlas. Posluchači ho vnímají jako autora a moderátora stanice D dur a dříve i pořadů na stanici Vltava. Působil také jako dramaturg orchestru FOK a Komorní filharmonie Pardubice. Aktuálně stojí za projektem Gold Edition – sérií CD s živými nahrávkami z festivalů Pražské jaro. První deska edice, která obsahuje nahrávky z prvního desetiletí festivalu, nedávno vyšla v Radioservisu. Zeptali jsme se na vznik a další pokračování.

 

veb-DSC4580

„Protože se ještě nemůže pro koncerty otevřít Smetanova síň, padla volba na menší sály po obvodu.“

„Duo střídá lyričtější a vemlouvavé polohy, ale završuje své expozé strhujícím finále.“

„Roman Patočka? Žádné příležitostné hraní, nic odbytého ani vyhroceného na efekt, ale plnohodnotný, osobitý a moc zajímavý výkon.“

Ty dvě děti, co jim nožičky ještě nedosáhly ze židlí na zem, moc neposlouchaly, trochu se pošťuchovaly a maličko, ale opravdu jen maličko rušily. Nikomu ale nevadily. Hudbu, která právě zněla, lidé kolem nich totiž skrývaně, nenápadně a skoro potají, ale o to intenzivněji hltali. S dojetím, že ji slyší zblízka a doopravdy a že ji hrají živí muzikanti. Snad to nebyla iluze: secesní Cukrárna pražského Obecního domu se zdála být naplněna tichou radostí. 

 

1

„Já jsem BCO od začátku chtěl rozkročit daleko víc – abychom sem dostávali světovou soudobou hudbu a naopak tu naši vyváželi za hranice.“

„Jelikož to bylo na Pražském jaře poprvé, chtěli jsme nějakým způsobem zaujmout i zůstat věrní svému stylu, svému přesvědčení.“

„Příští sezónu budeme mít jubilejní – desátou a budou tam věci pocházející od nás, které ale nějakým způsobem ovlivnily i světové dění.“

Po debutu Brno Comtemporary Orchestra na Pražském jaru jsme se setkali k rozhovoru s jeho zakladatelem a dirigentem Pavlem Šnajdrem. Kromě toho, že má nedostižnou zásluhu právě o interpretaci soudobých skladeb, je v současnosti dirigentem Národního divadla Brno, sbormistrem Brněnského akademického sboru a Chrámového sboru římsko-katolické farnosti v Brně-Tuřanech a – ačkoliv ani tam si sám nepřipisuje velké zásluhy – externím vyučujícím na Katedře kompozice, dirigování a operní režie JAMU, kde budoucí dirigenty seznamuje se záludnostmi dirigování soudobých skladeb. Byl tak laskav, že se se mnou k rozhovoru sešel v sobotní podvečer, a já mu za toto milé setkání srdečně děkuji.

 

1

„Arctic Philharmonic je úžasný projekt.“

„Goldene Drache je silný příběh, velice aktuální právě tím, že zasáhne lidské srdce.“

„Pro mě osobně je současná hudba jednou z nejdůležitějších součástí života.“

Petr Popelka patří k mimořádné mladé české dirigentské generaci třicátníků, která sklízí úspěchy na zahraničních pódiích. Absolvent kontrabasu na Pražské konzervatoři pokračoval studiem u prof. Božo Paradžika na Hochschule für Musik ve Freiburgu. Dirigentské zkušenosti sbíral u Vladimíra Kiradjieva i na mistrovských kurzech Pétera Eötvöse, Alana Gilberta, Jaapa van Zwedena a Johannesa Schläfliho. V roce 2017 získal Cenu Neeme Järviho pro nejlepšího mladého dirigenta Menuhinova Festivalu & Akademie ve Gstaadu. Jako skladatel se uvedl svou kompozicí Labyrinth of the Heart na Podium festivalu v Mödlingu, jehož byl rezidentním skladatelem. Od roku 2010 žije v Německu jako zástupce vedoucího skupiny kontrabasů v Sächsische Staatskapelle v Drážďanech. Od příští sezóny je jmenován šéfdirigentem Orchestru norského rozhlasu KORK a hlavním hostujícím dirigentem Janáčkovy filharmonie Ostrava.

 

6

„Mozart mě neustále láká, neustále baví.“

„Bez roušek. A v auditoriu už budou sedět nějací diváci.“

„V Essenu máme nastudovat novou operu na motivy filmu Dogville. Autorem je německý skladatel Gordon Kampe.“

Pro letošní alternativní program Pražského jara připravil Tomáš Netopil, hlavní hostující dirigent České filharmonie a hudební ředitel a šéfdirigent filharmonie a operního divadla v Essenu, mozartovské benefiční gala. Dnes večer se koncert objeví v přímém přenosu na ČT art a na stanici Vltava Českého rozhlasu, také na webu festivalu a na sociálních sítích partnerů, včetně portálu KlasikaPlus. Vystoupí Kateřina Kněžíková, Simona Šaturová, Jan Martiník a Adam Plachetka. Koncert upozorní na veřejnou sbírku SOS Česko, kterou vypsala nezisková organizace Člověk v tísni... Tomáš Netopil hovoří o Mozartovi, o týdnech s rodinou a o rodné Kroměříži a tamní letní hudební akademie i o návratu do Essenu, kde má dirigovat už zanedlouho v červnu.

 

8

„Hudební kultura existuje také v posluchačích a ztratit je může být skoro osudové.“

„Kdyby hudba zůstala pouze ve virtuální podobě, tak se snadno stane něčím jiným, pouhou kulisou.“

„Kultura sehrává nesmírně významnou roli i v těch nejmenších obcích.“

S ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem jsme se nedávno setkali v rámci živého koncertu dechového ansámblu Juventus Collegium FOK na střeše kina MAT. Bylo to v úterý 12. května, den po rozvolnění vládních opatření proti koronaviru, kdy se na veřejnosti mohlo sejít už 100 lidí. RozhovorPlus, který připravila Tereza Kramplová, pak probíhal v ministerské pracovně a točil se samozřejmě kolem klasické hudby.

 

4

„Občas se setkávám s mylným názorem, že Liszt není tak kvalitní autor jako Schumann či Chopin.”

„My klavíristé jsme velmi závislí na kvalitě nástroje.“

„Přiznávám, že mám v českém repertoáru velké resty.“

Vlna streamů přinesla v uplynulých týdnech jedinou možnost slyšet živou hudbu. Jedním z těch, kteří si takové koncerty vyzkoušeli, byl i pianista Miroslav Sekera. V rozhovoru s předním českým pianistou jsme si povídali o úskalích, která na hudebníky online koncertů čekají, o uměleckých plánech a především o nových nahrávkách, které pořídil.

 

1

„Přivedlo ho to ke stvoření virtuální reality na jevišti v době, kdy se o této dnes samozřejmé součásti naší elektronické existence nikomu ani nesnilo.“

„Nejefektnějších kouzel dosahoval světly a zrcadly, včetně polopropustných.“

„Čím více rozumíte technologiím, tím více si můžete fantazii poslat na špacír.“

V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se Daniel Dvořák, někdejší žák profesora Josefa Svobody, scénograf a během let také postupně ředitel Státní opery Praha, Národního divadla v Praze a Národního divadla v Brně, zamýšlí doma v Jevanech v den stého výročí narození slavného scénografa nad jeho významem, názory a tvůrčím rukopisem. Jak říká, technicky byl opravdu nepřekonatelný – a co si ve své kreativitě vymyslel, to dokázal bez problémů realizovat. Ovlivnil Dvořáka především formátem své tvůrčí osobnosti, které žádný výsledek nebyl dost dobrý a pro který žádná komplikace nebyla limitující; záludnosti tvůrčího procesu ho viditelně bavily.

 

112

„Budeme hrát už od srpna, a diváci tedy uvidí téměř vše, jen v náhradním termínu.“

„Proč bychom se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá! je docela pádný argument, proč tuto operu opět nasadit do repertoáru.“

„Melodramfest je světově unikátní platforma pro interpretaci melodramu.“

Dlouholetý šéf opery plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla Tomáš Ondřej Pilař se rozhodl věnovat svým aktivitám. Na uvolněné místo vedoucího operního souboru jmenoval ředitel DJKT Martin Otava dirigenta Jiřího Petrdlíka. Jiří Petrdlík umělecky působí v plzeňském divadle od roku 2005. V minulých sezónách nastudoval 41 operních a operetních představení. V té letošní, kterou bryskně ukončil koronavirus, dirigoval Pařížský život Jacquese Offenbacha, Veselou vdovu Franze Lehára, Zkrocení zlé ženy Jana Kučery, Šelmu sedláka Antonína Dvořáka, Sweeney Todd od Stephena Sondheima, Broučky Jana Jiráska a balet Korzár od Adolpha-Charlese Adama. Na jeho plány jsme se ho ptali prostřednictvím e-mailu.

 

1

„Všichni doufáme, že od září už se pojede normálně.“

„Mnohokrát jsem sonátu provedl, a to i předtím, než pan Emmert zemřel, takže jsem nositelem autorizované zkušenosti.“

„Na Moravě žiju a asi by analytici nějaké vlivy dokázali i v tom, co píšu, najít.“

Tóny jeho nástroje tvoří jednu z osmi desítek zvukových stop ve společné písni, se kterou muzikanti z Janáčkovy opery lámou od dubna rekordy na sociálních sítích. Corona Song tvrdí, že „Hudbou se to nepřenáší“. Text napsala Jana Infeldová, hudbu Marko Ivanović, hudebníci natočili doma své party, další lidé v divadle video sestříhali. Violoncellista Štěpán Filípek vedle toho celou jednou polovinou stojí i za obdobně inspirovaným domácím videem zpěvačky Radůzy s její písní "Jednou to pomine“. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus však hovoří nejen o příležitostné tvorbě z doby karantény, ale hlavně o vlastních dlouhodobějších projektech, o komorní hudbě a svých nejbližších spolupracovnících, o natáčení děl Františka Emmerta i o tom, kdy se zase vrátí normální provoz do Národního divadla Brno, v jehož orchestru hraje.

 

1

„Open air koncerty, zámky, zahrady – věřím, že lidé budou na takové akce natěšeni.“

„Pořad „Varhany v karanténě“, který vysíláme každou neděli, má pěkný ohlas. Za to jsem rád.“

„V příští sezóně se moc těším na premiéru kantáty Juraje Filase „Záhořovo lože“ podle básně Karla Jaromíra Erbena.“

V době koronavirové spustila Filharmonie Hradec Králové online cyklus Varhany v karanténě, který čítá nakonec sedm koncertů. Orchestr vymýšlí různorodé aktivity, přesouvá alespoň na chvíli svou pozornost ke komorní hudbě, zároveň ale filharmonie zveřejnila v těchto dnech program příští sezóny. Nad čím přemýšlí ředitel orchestru Václav Derner a jaké má plány nejen na nejbližší období?

 

4

„Je jiná doba, jiný čas, jiné regule.“

„Je to s publikem těžší? – Vždycky!“

„Připravovala jsem Fibichovu Hedy do Opavy. Premiéra měla být v červnu.“

Přední tuzemští operní umělci prostřednictvím televizních kamer potěší dnes večer publikum koncertem, který v přímém přenosu vysílá ČT art pod názvem Ve zpěvu hledejme úlevu… Koncert je navíc benefiční, podpoří krizovou Linku seniorů provozovanou společností Elpida. Sólisté vystoupí za klavírního doprovodu na jevišti Státní opery, z důvodů pandemie za přísných hygienických opatření a před prázdným hledištěm. Posledním číslem programu je árie „Bohové věční“ ze Smetanovy Libuše. O výjimečné roli i o současné době uvažuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus sopranistka Dana Burešová, která Libuši zpívá v aktuální inscenaci pražského Národního divadla a která pěvecké defilé uzavře.

 

0

„Na obou nahrávkách vzdávám hold hudbymilovným aristokratům.“

„Mám pro Leclairovu hudbu velkou slabost.“

„Toto zvláštní bezčasí nám zároveň dává to nejcennější – čas na rodinu, na sdílení a prožívání každého dne.“

Jana Semerádová, vedoucí souboru Collegium Marianum, právě dnes vydává nové CD s názvem CHACONNE PRO PRINCEZNU. To přichází jako na zavolanou, protože všichni potřebujeme kus krásy, hravé radosti a pohody, i když nová deska bude samozřejmě přinášet posluchačům potěšení i po „koronavirové“ době. Představuje půvabnou hudbu Händela a Leclaira, k jejíž interpretaci si Jana Semerádová přizvala předního rakouského cembalistu Ericha Traxlera. Poprosili jsme ji o odpovědi na několik aktuálních otázek o nové desce i o nejbližších (nejen) hudebních aktualitách souboru, který vede.

 

0

„Je to malý zázrak, jaký tvůrčí potenciál živený především idealismem a nadšením hudebníků na volné noze vykvetl v posledních letech v naší zemi.“

„Pokud se nenajde mechanismus, jak podpořit hudebníky, a ti se nuceně rozprchnou za jinou prací, hrozí totální destrukce nezávislé hudební scény.“

„Členy našeho souboru jsou mnozí zahraniční hudebníci, kteří se k nám zkrátka nedostanou. Pokud by tento stav trval i na podzim, byli bychom ve velmi těžké situaci.“

Natáčí nová videa a streamy, připravuje budoucí projekty Collegia 1704 a hodně pracuje ve prospěch celé nezávislé scény klasické hudby. Počítá ztráty a bije na poplach, protože vidí, že hudebníci budou ještě měsíce bez práce. Současně však pozoruje, že současná doba uvolňuje v lidech pozitivní energii, a tak kolem sebe i on šíří činorodou náladu. Jak říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus, apokalyptické vize o budoucím světě, tedy řeči o tom, že všechno bude jinak a nic nebude jako dříve, nemůže vystát, protože podle něj jenom zbytečně podporují pocit strachu… Václav Luks věří, že v září už bude zase možné normálně koncertovat a uvést tak Händelova Mesiáše v rámci mimořádného zahajovacího koncertu sezóny Collegia 1704 v pražském Rudolfinu a v Drážďanech i na několika tuzemských festivalech.