PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jako dynamický mladík dirigentské taktovky vstoupil raketově na česká hudební pódia, ale pak se dočkal doma takřka třicet let totálního zapomnění.“

„Poprvé v Americe vystoupil v roce 1982 a hned s proslulým Chicago Symphony Orchestra. Úspěch měl neuvěřitelný, do programu mj. zařadil První symfonii Bohuslava Martinů!“

„Imponoval mu hektický život, partitury studoval v letadle a nesčíslněkrát se spolu s manželkou stěhoval; v Kalifornii mu vyhořel dům, když byl na jakémsi turné.“

Není tomu ještě ani čtvrt roku, co se 25. října 2023 v Praze uzavřela životní dráha Zdeňka Mácala, někdejšího šéfdirigenta České filharmonie. A letos 8. ledna by tento sugestivní, charismatický umělec, který bohužel příliš krátce a přitom neobyčejně výrazně poznamenal český hudební život, oslavil 88. narozeniny. Vzhledem ke své pestré a extrémně bohaté umělecké dráze odešel zcela netypicky, bez oficiálních smutečních poct, provázen v tisku spíše jen drobnými vzpomínkovými články. Světská sláva, polní tráva, jak říká často používané přísloví; v Mácalově případě to platí dvojnásob.

„Nenajde se u nás nikdo jiný, kdo zkomponoval operu na libreto, které mu daroval sám velký Richard Wagner.“

„V pětatřiceti byl vybrán za ředitele Pražské konzervatoře, což pobaveně glosoval Hector Berlioz: ‚Jistě byli členové výboru posedlí chvilkovým šílenstvím.‘“

„Pražská premiéra Kittlovy nejznámější opery se roku 1848 odehrála jen tři dny před vypuknutím revoluce v Paříži.“

Zpola či zcela zapomenut může být umělec z různých důvodů. Například proto, že se z vlasti přemístí do jiných zemí, kde se sice uplatní, ale neproslaví natolik, aby se jeho pověst donesla zpátky domů. Vyskytují se ovšem i odlišné případy. Osobitý jedinec se doma ocitne ve vnitřní emigraci, protože se neumí ani nechce přizpůsobit panujícím poměrům. Anebo se z národnostních příčin ocitne na pomezí svou světů. A dříve či později se dopracuje poznání, že ani v jednom z nich nebyl přijat bezezbytku; že vlastně nepatří nikam.

„Talentovaný Ferdinand veřejně koncertoval už od šesti let a prvního samostatného vystoupení se dočkal jako devítiletý.“

„Sám Petr Iljič Čajkovskij o něm prohlásil, že je to ‚velikán houslí naší doby‘, a věnoval mu svůj Smyčcový kvartet č. 2 F dur.“

„Ferdinandovým odchodem ze života hudební rod Laubů nevyhynul; jeho syn Váša se totiž potatil.“

Patří muž, kterého nejeden z jeho významných hudebních současníků považoval za „velikána houslí“, do tohoto cyklu? Do seriálu, mapujícího naše někdejší spoluobčany německého či židovského původu, natolik zatoulané ve světě, že doma upadli do zapomnění? Ano i ne. Aneb, jak němčina umí jednoslovně vyjádřit, jein.

„Lehké úvodní tóny koncertní árie ‚Alma grande e nobil core‘ ladily s příchodem půvabné Doubravky Součkové, jejíž hlas se následně ve velmi vysokých, bravurně vyzpívaných tónech s až neuvěřitelnou silou vyklenul prostorem.“

„Amálie Dobšíková v pouhopouhých dvaceti letech předvedla precizní, profesionální výkon nabitý emocemi; je u ní vidět obrovská míra talentu, ale také tvrdé práce, píle a disciplíny.“

„V díle se propojila umělecká excelence s duchovním poselstvím.“

Festival Hortus Magicus v uplynulém víkendu pokračoval bohatým hudebním i volnočasovým programem. Návštěvníci měli možnost kromě pěti výjimečných koncertů zhlédnout výstavu v místní obrazárně, navštívit profesionálně komentovanou prohlídku zámku i arcibiskupské zahrady, floristické expozice a pro nejmenší byla připravena i dětská zóna s poutavými příběhy, loutkovým divadlem a dalšími aktivitami.

„Kušejovu inscenaci Figarovy svarby považuji za režijně značně nedotaženou a nedůslednou, což platí nejen pro vedení postav a zacházení s dějovou strukturou, ale i pro celkové tempo a způsob práce s vizuální stránkou produkce.“

„A jak obstála hudební a představitelská stránka nové ‚Figarky‘? Pokud mohu posoudit, tedy o mnoho lépe.“

„Osobně mám ale za to, že každý, kdo dokáže ocenit divadelní inscenaci s jasným názorem, vnitřní logikou, důmyslnou prací se zvolenou symbolikou i překvapivou pointou, našel pro Warlikowského přístup k Verdimu a Shakesperovi pochopení.“

Počasí chladné, setrvale uplakané a opravdu podzimní – o konání prestižní přehlídky jménem Salzburger Festspiele svědčily spíš všudypřítomné vlajky, bannery a poutače, než zástupy kulturychtivých návštěvníků v ulicích. Festival ale přesto v plném proudu, a zájem o něj potvrzoval i fakt, že všechny reprízy obou operních inscenací, kvůli kterým jsem přijel, byly beznadějně vyprodané.

„Vévodit Galakoncertu z Paříže 14. července budou například tenorista Jonas Kaufmann nebo barytonista Ludovic Tézier; diváky hodlá zaujmout i hvězdný klavírista Daniil Trifonov.“

„Svébytnou disciplinou, náchylnou k mnoha problémům, je ale samotný televizní přenos; co divákovi doma před ‚bednou‘ nabídnout?“

„Detaily nemusí diváka v bytě zajímat; možná ale dodají další rozměr sledování pátečního přenosu na ČT Art.“

Jako pokaždé během posledních jedenácti let i tento pátek se – v den státního svátku Francie – zaplní Martova pole pod Eiffelovou věží desítkami tisíc diváků, což v zemi, která co chvíli vře výbuchy pouličního násilí, představuje i bezpečnostní riziko. Především je však večer 14. července vítanou příležitost nabídnout široké veřejnosti „to nejlepší z klasiky“. Jak publiku rozesetému po trávníku, tak milionům televizních diváků v mnoha zemích světa včetně České republiky. Letos program ČT Art odvysílá Galakoncert z Paříže podesáté za sebou.

„Přitahovat budou jistě koncerty Estonského festivalového orchestru, složeného z hráčů předních evropských těles.“

„Jako každý rok překvapí svým entuziasmem a nasazením Baltic Sea Philharmonic, kterou řídí Kristjan Järvi.“

„Za pozornost bude stát odpolední Järvi Session na téma „Strach udělat chybu“.“

Příští týden ožije estonské přímořské letovisko Pärnu znovu hudbou. Ve středu 12. července pozdvihne taktovku dirigentská ikona Neeme Järvi a koncertem se Sinfoniettou Riga zahájí tradiční hudební festival, který umělecky vede jeho syn Paavo Järvi a nemalou měrou se na něm podílí i jeho druhý syn Kristjan. Letos se festival s mottem Svět se setkává v Pärnu koná od 12. do 21. července.

„Projekt Farinelli et son temps je portrétem jednoho z největších kontratenoristů své doby Farinelliho a hudby, která pěvce inspirovala.“

„S Johnem Eliotem Gardinerem hraji už dvacet let a jeho přesvědčení, vášeň i touha proniknout do emocionálních hlubin každého díla, ke kterému přistupuje, na mne stále mají obrovský vliv.“

„Jsem přesvědčen, že každý výkon by měl být historicky poučený bez ohledu na to, zda se jedná o díla Claudia Monteverdiho nebo Steva Reicha.“

Renomovaný skotský violoncellista Robin Michael zastává prestižní posty ve třech proslulých orchestrech. Je vedoucí violoncellové sekce a sólistou Les Musiciens du Prince-Monaco, prvním violoncellistou Orchestre Revolutionnaire et Romantique a sólovým hráčem Les Siècles. Věnuje se rád také hře komorní a natáčí sólová alba se svými kolegy, z pozice prvního hráče spolupracuje s řadou zahraničních těles. V Praze se představí v projektu Farinelli et son temps / Farinelli a jeho doba…

„Tentokrát si auditorium v drážďanské Semperoper vyslechlo hudbu, která je přece jen zvuku Staatskapelle Dresden bližší.“

„Neznamenalo to však, že by barva orchestru v méně vášnivém provedení ztrácela na lesku, naopak.“

„Hrůša nám představil skladbu nikoliv za pomoci okázalých gest, drzosti a exhibicionismu, ale elegancí, delikátností a promyšleností.“

Dirigent Jakub Hrůša se po necelých dvou letech vrátil k pultu Sächsische Staatskapelle Dresden. V rámci mimořádného koncertu o Bílé sobotě, 8. dubna 2023, vynikajícím způsobem uvedl Straussovu báseň Don Juan a Berliozovu Fantastickou symfonii.

„Obrovská poklona a jedno velké bravo.“

„Filantropka Donatella Flick soutěž založila v roce 1990 s cílem nabídnout vítězům bezkonkurenční příležitosti.“

„Do soutěže se letos přihlásilo osmdesát dirigentů.“

Mladý český umělec Jiří Habart, třicetiletý dirigent operního souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, byl jedním ze tří finalistů soutěže Donatella Flick Conducting Competition v Londýně. Mezinárodní klání, ve kterém tři nejlepší z dvaceti účastníků řídili ve skladbách Richarda Wagnera, Edvarda Griega a Hectora Berlioze světoznámé těleso London Symphony Orchestra, vyhrál ve čtvrtek pětadvacetiletý italsko-německý dirigent Nicolò Foron. Spolu s Jiřím Habartem byl ve finále také Jakub Przybycień.