PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Hudební provedení premiérového večera bylo na velmi solidní úrovni, dirigent vedl orchestr pevnou rukou s jasnou představou.“

„Pokud scénografické řešení vyvolává otázky, na které lze při dobré vůli nalézt odpovědi, nelze totéž říci o kostýmech.“

„V titulní roli vystoupila sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Její výkon byl úctyhodný.“

Operní soubor Jihočeského divadla uvedl jako nejnáročnější titul této sezóny operu Giacoma Pucciniho Madama Butterfly. Režie byla svěřena Jakubu Šmídovi, hudebního nastudování se ujal šéfdirigent David Švec. Výtvarně poněkud zmatená inscenace si jistě najde svého diváka. 5. dubna měla u premiérového publika velký úspěch.

„Frankova hudební řeč se nepouští do nutných disonancí, charakterizujících soudobou hudební tvorbu.“

„Zaznělo kompaktní dílo plné nápadů.“

„Dílo nastudoval a diriguje šéf opery plzeňského divadla Jiří Petrdlík.“

Současní skladatelé se věnují opernímu dílu jen zřídka. Mladí autoři ještě řidčeji. Když ale autor je v operním domě zároveň dramaturgem a sejde se s vynikajícím libretistou a režisérem, jejich společné dílo má zelenou. A může hýřit nápady. Tak tomu bylo v sobotu na Malé scéně Divadla J. K. Tyla v Plzni. Světová premiéra opery Faraonova kletba aneb „vykradené opery o vykradené hrobce“ Vojtěcha Franka na libreto Jakuba Hojky, v režii uznávaného Slovince jménem Rocc, k slzám smíchu dovedla nejednoho posluchače.

„Dnešní opera nemůže být tím, čím byla v době Monteverdiho, Mozarta, Pucciniho nebo i Janáčka.“

„Životní příběh osobnosti rozehrál neobyčejně dramaticky.“

„Obvykle primární tvůrčí dvojice skladatel s libretistou nemá v tomto představení výlučné postavení.“

Dramaturgie Festivalu hudebního divadla Opera nabízí pokaždé pestrou paletu představení operních domů nejen domácích, ale i zahraničních. Ta obvykle spočívá v různorodosti interpretačního uchopení tradičního repertoáru, nejednou však nabídla i podněty k úvahám o současném směřování opery, tohoto specifického hudebního žánru. Dnešní opera nemůže být tím, čím byla v době Monteverdiho, Mozarta, Pucciniho nebo i Janáčka. Současné trendy, zejména díky nabízejícím se novým výrazovým prostředkům a scénickým technologiím, nelze s tvorbou minulosti ve všem srovnávat. Právě na tomto se 10. února shodla vzrušená debata, následující po pražském uvedení opery Komenský od Jana Jiráska. Do Státní opery s tímto titulem přijel operní soubor Jihočeského divadla.

„Nová opera není odpovědí na vývoj žánru z muzikologického pohledu, ale ani nechce být cílenou snahou o přístupnost všem.“

„Režie Petra Haška je až překvapivě osobitá, dynamická, plná pohybu, scénickou páteří je mu flexibilní operní sbor, jeho výkon je na jedničku s hvězdičkou.“

„Mezi výraznými výkony pěvců mě neobyčejně překvapila v titulní roli Vladimíra Janovská, není marné zhlédnout i druhou premiéru…“

Opera Jihočeského divadla v Českých Budějovicích uvedla ve dvou premiérách 6. a 7. prosince soudobou rodinnou operu Pinocchio. Předlohou je pohádka Carla Collodiho a její osobité uchopení v libretu Davida Košťáka, zhudebnění je skladatelů Tomáše Hanzlíka a Víta Zouhara na přímou objednávku Jihočeského divadla. Operu nastudoval dirigent Josef Kurfiřt, režie se ujal Petr Hašek na scéně Jakuba Kopeckého, v kostýmech Jitky Nejedlé.

„Ačkoliv jsou v Juliettě exponovány role Julietty a Michela, celá opera je v podstatě kolektivním dílem.“

„V lesní scéně jsem u Olgy Jelínkové obdivovala minuciózní práci s výrazem, jímž dokázala odlišit proměnlivé nálady Michelem vysněné dívky.“

„Lyrický tenor Tomáše Kořínka dobře souzněl s orchestrální partiturou, zaujal i jeho citový ponor do postavy, která bude od nynějška patřit k jeho parádním.“

V sobotu 8. června se na plzeňské Nové scéně Divadla Josefa Kajetána Tyla uskutečnila premiéra opery Bohuslava Martinů Julietta aneb Snář. I když se Plzeň co do počtu uvedení jevištních děl tohoto skladatele nemůže rovnat opeře brněnské, lze říct, že jeho hudba v Plzni zněla vždy a v podstatě s pravidelností. Nová inscenace má velký potenciál.