PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Biblická slova o víře, naději, lásce, pomíjivosti života a smrti jsou Brahmsovým vlastním vyznáním, po smrti Clary Schumannové značně posmutnělým.“

„Bednářovo téma bylo v kontextu oficiální literatury té doby předem odsouzeno k cestě do šuplíku. V případě Hanušova zhudebnění takových veršů platilo totéž…“

„Oba interpreti, Švingr a Klauda, se staví za Hanušovo jednoznačně zdařilé, silné a z průměru vyčnívající závažné dílo s veškerou možnou vahou svého umění.“

Třetím z letošních programů zavítal festival Lípa Musica na jižní okraj Českolipska. Novým koncertním místem se v historických Sudetech stala kdysi německy hovořící obec Dürchel, dnes Drchlava, vesnice s polozničeným barokním katolickým kostelem. V inspirativně syrovém prostoru bez výplní oken zněla o první zářijové neděli závažná komorní vokální tvorba. Genius loci, poutavá interpretace a ani trochu banální dramaturgie se propojily do podvečerní hodinky s hudbou s parametry nenápadné výjimečnosti.

„Když cítím, že má něco opravdovou výpovědní hodnotu a dotýká se člověka, nehledím na to, jestli se to vejde do škatulky klasická hudba. Právě taková dramaturgická pestrost je dnes přirozenou cestou, jak mluvit s publikem napříč generacemi.“

„Humanita pro nás není abstraktní pojem, ale velmi konkrétní postoj. Znamená ochotu dívat se na svět s empatií, vnímat křehkost člověka i jeho vnitřní sílu.“

„Vždy mě fascinovalo, když někdo dokázal propojit duchovní text s hudbou, která v kostelích běžně nezaznívá. Palmeriho Misa a Buenos Aires je právě taková.“

Hudební svět se mění, publikum taky, konstatuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz ředitel festivalu Lípa Musica Martin Prokeš, když uvažuje o dramaturgii jako o schopnosti reflektovat různorodost světa a hledat nové kontexty a způsoby, jak se ´tady a teď´ hudbou dotknout člověka. Letošní ročník se uskuteční mezi 5. zářím a 1. listopadem. V myšlenkovém přesahu je inspirován osmdesátým výročím konce druhé světové války a současnými konflikty, ale po hudební stránce hledáním symbiózy dramaturgicky vytříbených programů se zajímavými místy.

„Přesnými gesty provedl Petr Vronský bezchybně intonující orchestr všemi dynamickými a melodickými vzepětími Novákovy skladby a vytvořil skutečně živý a plastický obraz bouře ve velehorách.“

„Hanušův opus je další výsostnou ukázkou z pokladnice nezatížené dobovými mravy a požadavky, hudbou čistou, svobodnou a nespoutanou, vycházející z poctivého základu tehdejší české moderny.“ 

„Dirigent nevyvolával jednotlivé hráče a skupiny prostřednictvím pokynů ze svého místa, jak bývá v závěru koncertů zvykem. Pěkně si je všechny obešel.“

Filharmonie Hradec Králové potvrdila na svém koncertě konaném v poslední dubnový den obdivuhodnou interpretační úroveň, k níž postupně se omlazující orchestr dospěl díky neutuchající energii a činorodosti svých členů a spoluprací tělesa s předními domácími i zahraničními dirigenty. Středeční večer v Sále filharmonie se pod taktovkou Petra Vronského zaměřil na českou hudbu a doslova hýřil barvami a náladami. 

„Klasicistní třívěté dílo potěšilo průzračností hlasů a jejich kontrastních proměn, jakož i zjevnou muzikálností souboru.“

„Souzvuk plně znějících nástrojů vyzrálé tónové kultury procházel sebejistou dynamickou paletou.“

„Strukturální a výrazové proměny obou skladeb českých autorů nastudoval a provedl dámský Kalabis Quintet výstižně a v duchu jejich kompozičních charakteristik.“

Koncert dámského dechového souboru Kalabis Quintet naplnil auditorium Sálu Martinů Lichtenštejnského paláce v sobotu 18. ledna dopoledne. Na programu koncertu Českého spolku pro komorní hudbu byla díla Johanna Christiana Bacha, Jeana Françaixe, Jana Hanuše a Viktora Kalabise a šlo o hodnotný hudební zážitek.

„V právě probíhajícím Roce české hudby bylo velice osvěžující slyšet díla i méně protežovaných autorů.“

„Fialová dokáže svůj nástroj z roku 1745 rozeznít do natolik šťavnatého zvuku, až posluchače zcela obejme.“

„Romanticky laděné party Jitky Čechové se proměnily v barvité, přesto však vysoce pregnantní hudební vyjádření.“

Královny violy a klavíru. Právě tak se jmenoval večer deváté sezony koncertní řady Břevnovská hudební setkání, který se v Tereziánském sále Břevnovského kláštera odehrál 20. února. Romanticky laděným repertoárem počátku 20. století okořeněným jednou „soudobkou“ violistka Kristina Fialová a klavíristka Jitka Čechová potvrdily, že si svůj královský titul právem zaslouží.

„Varhanní matiné FOK ve Smetanově síni zahájil profesor AMU a známý koncertní varhaník Jaroslav Tůma.“

„Rozsah jeho repertoáru od renesance do současnosti je obdivuhodný. Je také prvním českým varhaníkem, který nahrál souborně varhanní dílo Johanna Sebastiana Bacha.“

„Z české literatury uvedl méně hrané autory Aloise Hábu a Jana Hanuše. Zakončil známou Pátou symfonií Charlese-Marii Widora.“

Tři varhanní matiné v sezoně pořádá Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK na cenné romantické varhany ve Smetanově síni Obecního domu v Praze, postavené varhanářskou firmou Voit z Durlachu u Karlsruhe roku 1912. Tato firma byla zvolena proto, že tehdy jako jediná v Evropě uměla postavit pojízdný hrací stůl varhan, potřebný vzhledem k úpravám podia koncertního sálu. V sobotu 23. září zasedl k varhanám Jaroslav Tůma, jeden z nejpřednějších českých varhaníků současnosti, profesor hudební fakulty AMU.

„Při Magnificat Jana Hanuše mi šel mráz po zádech. Polyfonická práce v kombinaci s transcendentálním námětem v kompozici bez aspirace na efekt, zato však silné svou čistotou, mě uchvátily.“

„To byl moment, kdy nastoupili avizovaní hosté, totiž bývalí členové sboru, a nám se naskytl velkolepý pohled a hmatatelný důkaz dosahu sbormistrovy, šestapadesát let trvající práce. Na pódiu totiž v tu chvíli stálo, včetně empory, jistě tři sta zpěváků.“

„Pan sbormistr skutečně stále umí. Gesto je jasné, přináší jen to nutné, nenajdeme v něm žádný dirigentský ‚plevel‘; když je potřeba, mávne energičtěji, naopak zas ví, kde inspirovat k jemnému vyjádření.“

Pražské Rudolfinum se 12. května 2023 stalo dějištěm koncertní oslavy. Jeho Dvořákova síň se zcela zaplnila při příležitosti výročního představení Kühnova dětského sboru, který před devíti dekádami založil sbormistr a zpěvák Jan Kühn. Jeho pokračovatel, Jiří Chvála, který sbor vede už více než půlstoletí, během večera vystřídal roli diváka s rolí vedoucího tělesa. Tato legenda českého sborového zpěvu před třemi dny oslavila zase svoje jubileum – rovněž devadesáté – a i na tento milník bylo v závěru večera decentně vzpomenuto. O podium se s jubilantem podělil sbormistr Petr Louženský, aby s koncertním oddělením Kühnova dětského sboru provedl skladby výhradně českých autorů – těch, jejichž tvorba je s existencí sboru spjata.

„Poslední skladbou večera byla premiéra nového díla Slavomíra Hořínky s názvem Ze všech sil.“

„S názvem pořadu Hlásám milost, se představil soubor L´Armonia terrena, který založil jeho dirigent a umělecký šéf Zdeněk Klauda v roce 2014, zaměřující se především na hudbu 18. a 19. století.“

„Dřevěný Kristus. Dílo, které bylo původně instrumentováno pro velký orchestr, aranžoval Jaroslav Pelikán pro orchestr komorní. Tímto získalo intimitu a ponor do okouzlené a pokorné duše, přičemž život mu vdechla exkluzivní interpretace Jana Martiníka.“

Koncerty Velikonočního festivalu se v čase postním konaly tři dny po sobě. Po opulentním zahájení skladbou Františka Musila Stabat Mater v katedrále sv. Petra a Pavla zazněly v pondělí 3. dubna v kostele sv. Augustina vedle Postní meditace Marc-Antoine Charpentiera i skladby Henryho du Monte Allemande grais a Jesu dulceo cordium. Po skladbě O Jesu nomen dulce Heinricha Schütze se představil Slavomír Hořínka s premiérou skladby Ze všech sil. Interprety byli Cappella Mariana s pěvci Vojtěchem Semerádem, Ondřejem Holubem a Tomášem Králem. V úterý 4. dubna vystoupili v minoritském kostele sv. Janů L´Armoia Terrena s dirigentem Zdeňkem Klaudou a basistou Janem Martiníkem. Na programu byly skladby J. S. Bacha Ricercar a 6 z Hudební obětiny a Vor deinem Thron tret ich hiermit, dále cyklus písní Jana Hanuše Dřevěný Kristus pro nižší hlas a orchestr a Symfonie č. 2 pro trubku a smyčce Arthura Honeggera. Dva koncerty prodchnuté rozjímáním a niterným ponorem do rozjímání.

„Byla usměvavá, vyrovnaná, byla i přísná, ale vždy s pochopením pro děti a mladé lidi, jichž bylo kolem stále plno.“

„Byla sama výrazným dramaturgem, sbormistrem a pedagogem, dokázala tyto tři profese skloubit a povýšit svou pracovitostí, lidskostí a empatií.“

„V dramaturgii dětského rozhlasového sboru se Blanka Kulínská orientovala zejména na soudobou českou hudbu a úpravy lidových písní, ale také na produkci minulých staletí.“

Dětský pěvecký sbor Českého a předtím Československého rozhlasu a vedle toho Bambini di Praga. To jsou vokální tělesa, ke kterým neoddělitelně patří jméno legendární sbormistryně Blanky Kulínské. Ovlivňovala a vedla je po šest desetiletí. Letos na začátku léta se její život uzavřel. Na umělkyni a pedagožku, díky které si zamilovaly hudbu tisíce dětí a mladých lidí, vzpomíná někdejší rozhlasová redaktorka, hudební publicistka Stanislava Střelcová.

„Naším snad největším klenotem je koncertní nástroj Steinway & Sons.“

„Činnost Atria má tři základní programové pilíře: galerii, komunitní program a hudební akce.“

„Stál přede mnou úkol zachovat kontinuitu, ale zároveň Atrium otevřít, dát programu systém, zpřehlednit nabídku.“

Multifunkční, komunitní, dynamické. A také čím dále otevřenější koncertům klasické hudby. Tak bych ve zkratce charakterizovala Atrium na Žižkově, komorní prostor, který se poslední dobou stává dějištěm zajímavých hudebních počinů. O tom, jak se z Atria daří budovat moderní kulturní středisko a jaká hudba zde zní, prozrazují více ředitelka příspěvkové organizace Za Trojku Marie Kašparová a hudební dramaturgyně Atria Kristýna Borecká.

„Letošní program měl být opravdu ambiciózní.“

„Už v letech před sametovou revolucí bylo připraveno zdravé jádro účastníků, rezidentů a návštěvníků budoucího mezinárodního festivalu.“

„Všechno to šlo tak nějak přirozeně.“

Příznivci současného duchovního umění si v posledních více než třiceti letech těžko dovedli představit konec června bez návštěvy Kroměříže a některého z exkluzivních koncertů či premiér, které pravidelně přináší Forfest, jeden z našich umělecky a obsahově nejzajímavějších festivalů. Koronavirus a opatření proti němu nakonec letošní ročník znemožnily. Přinášíme shrnutí toho, co mělo být a je přesunuto, a také vzpomínku Zdeňky a Václava Vaculovičových na kořeny a začátky Forfestu před třemi desetiletími.

„Každý varhaník touží zahrát si na velké varhany, které mu umožní prezentovat větší a závažnější díla světové varhanní tvorby.“

„Většinou to byly mé osobní kontakty, ale jak se festival stával známější, stále častěji varhaníci sami psali a přáli si na festivalu hrát.“

„Skoro v každém ročníku se dařilo, abychom vedle interpretace slyšeli i improvizaci v podání opravdových mistrů.“

V bazilice sv. Jakuba v klášteře minoritů v Praze na Starém Městě se od 6. srpna do 24. září uskuteční pětadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného Svatojakubským Audite Organum. Využívá varhany, které jsou se svými 8277 znějícími píšťalami největšími v České republice. Řadu osmi recitálů otevře francouzský umělec David Cassan a uzavře ji titulární varhanice baziliky a hlavní organizátorka a ředitelka festivalu Irena Chřibková…