PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Sekera vyzdobil melodickou linku Bachova koncertu vkusnou ornamentikou, nádhernou kantilénou vyzněla často interpretovaná druhá věta. Co do stylovosti se sólista přiblížil ideální interpretaci také v následujícím Mozartově Koncertu A dur.“

„Dirigentka Alena Hron, nikterak zbytečně neexperimentující s tempy a s tradicí kodifikovaným pojetím Novosvětské, má pro Dvořákovu hudbu cit a porozumění.“

„Výkon orchestru pod vedením mladé dirigentky nenechal nikoho na pochybách, že v Aleně Hron u nás roste další výrazná dirigentská osobnost.“

Vnášení hudby do polozapadlých koutů pohraničních oblastí a jejím prostřednictvím oživování poničených stavební památky bezesporu patří k záslužným počinům. V poslední době podobných iniciativ přibývá, ne vždy se však setkávají s potřebnou finanční podporou, jakou by si záměry organizátorů zasloužily. Festival Živé pohraničí – Lebendes Grenzland, jehož koncerty se odehrávají v nejzápadnější části naší republiky a který letos vstoupil do pátého ročníku, se musel na rozdíl od minulého roku uskromnit. Tvoří ho tři symfonické a dva komorní koncerty, 1. července je pak v Hotelu Lesní mlýn zájemcům o historii tradičně nabídnuta beseda s předními historiky, tentokrát věnovaná 85. výročí Mnichovské dohody. Zahajovací koncert se odehrál v pátek 23. června a jeho protagonisty se právem stali pianista Miroslav Sekera a dirigentka Alena Hron.

„S každou další větou vzájemné hudební sepjetí gradovalo a hudebníci jako by stále více nacházeli ‚společnou řeč‘.“

„Říká se, že vynikající sóloví hráči nejsou příliš dobrými komorními partnery, Müller-Schott však potvrdil, že u těch skutečně nejlepších je pravdou pravý opak.“

„Finále pak už byla jen čirá radost, kdy si všichni muzikanti s úsměvem užívali každý jednotlivý takt a kouzlili tím zároveň úsměvy na tvářích všech přítomných posluchačů.“

Poslední koncert komorní řady S – Studio 1 Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) se uskutečnil 11. června. Nabídl posluchačům mimořádné komorní uskupení, v němž společně se členy SOČRu – koncertním mistrem Petrem Zdvihalem a zástupcem vedoucího violové skupiny Matoušem Hasoněm – vystoupil v klavírním kvintetu nejen jejich současný šéfdirigent Petr Popelka, ale také sólista světového renomé, německý violoncellista Daniel Müller-Schott. Ke klavíru usedl vynikající Miroslav Sekera, jeden z nejvyhledávanějších českých klavíristů. Na programu stálo Adagio a Allegro Roberta Schumanna a Klavírní kvintet A dur „Pstruh“ Franze Schuberta. Koncert zároveň přenášela rozhlasová stanice ČRo D-dur. Jak se dalo čekat, mimořádné uskupení přineslo i mimořádný zážitek.

„Jsme svědky počínajícího postupného přerodu soudobého skladatele v klasika.“

„Jde o kompozičně mistrně vystavěnou volnou variační passacaglii, ale to většina posluchačů neví, nepotřebuje vědět a neřeší.“

„Ocenění pro jedno album ze sféry klasiky, pocitově přilepené spíše na chvostu ceremoniálu, odpovídá realitě.“

Mysterium času Miloslava Kabeláče v nahrávce Marka Ivanoviće a Symfonického orchestru Českého rozhlasu získalo v kategorii Klasika prestižní Cenu Anděl. Dává to smysl v sousedství jmen jako Miroslav Žbirka, Robert Křesťan & Druhá tráva, Calin, Lenny, Lazer Viking, Kalle, Štěpánka Balcarová, Insania, 58G nebo Vypsaná fiXa?

„Rejchova skladba měla pod taktovkou Radka Baboráka uměřenost i vzruch, ušlechtilost a vznešenost.“

„Ondřej Brousek napsal vděčnou hudbu, ve které se neustále něco děje a která se opravdu dobře poslouchá.“

„Beethovenův Houslový koncert vyzněl bez pochybností – přesto, že suchá akustika sálu nezaoblila a neskryla nic.“

Cyklus Rok na 4 doby pokračoval v Mladé Boleslavi v pondělí ambiciózním projektem – Beethovenův Houslový koncert tam přednesl Josef Špaček a zazněla také současná kompozice z pera Ondřeje Brouska, ve které byli sólisty Miroslav Sekera a Ivana Dohnalová-Švestková. Dějištěm koncertu se stalo Škoda Muzeum. Byla to další příležitost pro vystoupení orchestru Radka Baboráka, který od loňska aktuálně nese název Ukrajinsko-Česká Sinfonietta.

„Vedle skvělé interpretace byla další ozdobou večera nápaditá dramaturgie, zahrnující díla od klasicismu po současnost, zvolená tak promyšleně, že tvořila jeden gradující celek.“

„Byl to Janáček oscilující mezi rozverností, melancholií, romantickou lyrikou, výrazně, oddaně a srozumitelně interpretovaný.“

„Barvy jednotlivých nástrojů se do sebe tak vpíjely, až tvořily zvukově dokonalou koláž.“

Jedním z největších klenotů české komorní hry je dechový soubor Afflatus Quintet, založený v roce 1995. Již dva roky nato zvítězil v prestižní Mezinárodní soutěži ARD, následovala řada úspěšných koncertů u nás i v zahraničí, dvakrát mu byla Českým spolkem pro komorní hudbu udělena Cena roku za mimořádné interpretační mistrovství. V rámci sezony spolku zahrál soubor na pondělním koncertu ve Dvořákově síni Rudolfina, který byl připomínkou pětadvacátého výročí jejich prvního vystoupení v tomto sále.

„Od prvních tónů zazněla hudba plná optimismu v průzračné interpretaci orchestru.“

„Baborákova hra je suverénní, plná odstínů, nadchne jeho nosný legato tón, srozumitelná artikulace i v šestnáctinových pasážích.“

„Sekerova hra je nesmírně kultivovaná a plná noblesy.“

Další abonentní koncert Západočeského symfonického orchestru nesl název Mozart gala. Šéfdirigent orchestru popřál posluchačům hned v úvodu koncertu, ať si Mozartovu narozeninovou party užijí. Přestože Mozart neslaví žádné kulaté výročí narození ani úmrtí, nápad uspořádat mozartovský program, kde jsou vedle jeho osvědčených děl zařazeny i dvě rané symfonie, se setkal s úspěchem.

„Závěr Smetanovy etudy navodil svou zjemnělou dynamikou opravdu atmosféru „vzpomínky“, Debussyho Svit luny pak doslova rozehrál tónovou barevnost impresionistického hudebního obrazu, úkol o to složitější, že interpret neměl k dispozici žádného „Steinwaye“, ale musel se vyrovnat s ne zcela dokonalým nástrojem, což je ovšem údělem všech klavíristů, koncertujících na méně prestižních pódiích.“

„Kultivovanost projevu, neokázalost a technickou bravuru nabídla publiku i hlavní protagonistka večera Michaela Hrabánková, tentokrát výhradně s díly francouzských autorů, což jistě souvisí i s místem jejího současného profesionálního působení.“

„S potěšením lze konstatovat, že po složitém „covidovém“ období si koncerty Kruhu přátel hudby ve Dvoře Králové nad Labem opět našly své publikum a pozitivní energii.!

Protagonisty 478. koncertu KPH 26. ledna 2023 byli dva špičkoví interpreti ve svých oborech. Hobojistka Michaela Hrabánková a klavírista Miroslav Sekera, kteří připravili publiku nevšední a pestrý posluchačský zážitek. Není mnoho příležitostí slyšet sólový hoboj, navíc v tak virtuózním provedení, jaké předvedla Michaela Hrabánková, mezinárodně respektovaná umělkyně žijící v Paříži, členka Orchestru královské opery ve Versailles, navíc schopná interpretovat hudební repertoár v celé jeho šíři, včetně staré hudby na dobové nástroje. To vše díky jejímu obdivuhodně širokému mezinárodnímu hudebnímu vzdělání, včetně „poučené“ historické interpretace. Jako jistý atraktivní bonus pak královédvorskému publiku představila historicky cenný anglický roh, na který bylo původně hráno proslulé vstupní sólo Dvořákova „Larga“ z 9. Symfonie e-moll při české premiéře tohoto díla.

„Členky Alma Ansámblu hrály docela razantně až robustně, výrazově opravdu romanticky.“

„Radek Baborák zahrál, jak je u něj obvyklé, nejen víc než bezchybně, ale také mimořádně kultivovaně.“

„Joseph Summer nebere předlohu smrtelně vážně. Julie se Romea v této chvíli podle všeho patrně nedočká – a ani hudba není přehnaně závažná.“

Zámek ve městě Kosmonosy, na dohled od Mladé Boleslavi, byl v pondělí dějištěm závěrečného koncertu prvního ročníku projektu Rok na 4 doby. Hrálo smyčcové kvarteto Alma Ansámbl, hornista Radek Baborák a s nimi všemi po celý večer klavírista Miroslav Sekera, který za čtyřdílným koncertním cyklem stojí. V sále bylo plno a organizátoři už mají plány i příslib financí na další ročníky. Na Mladoboleslavsku vzniká nová hudební tradice, která očividně nachází jak živnou půdu, tak cílovou skupinu.

„První festivalový ročník byl skromným pokusem ‚zjistit zájem zdejších obyvatel o klasickou hudbu‘.“

„Těžiště LVHF tkví v Lednicko-valtickém areálu, zapsaném na Seznamu UNESCO jako nejrozsáhlejší komponovaná krajina v Evropě.“

„Vědom si pravdivého rčení, že ‚ďábel tkví v detailu‘, všímám si během festivalových večerů i toho, jak se zvedá nejen jeho organizační zdatnost, ale i jeho společenská úroveň.“

Chcete založit a rozvíjet festival zaměřený na cosi tak krásného, ovšem zároveň tak relativně okrajového, jako je klasická hudba? Ach, jak je to „snadné“…

„Zvolit si pro vstupní část koncertu Schubertovu Osmou symfonii h moll je jistě skvělý dramaturgický tah. Jedná se o dílo mimořádné v celém symfonickém světě po Beethovenovi.“

„Bravo Radku Baborákovi a celému Západočeskému symfonickému orchestru za vydařenou sezónu.“

V pátek 3. června zažil sál Casina v Mariánských Lázních krásný koncert Západočeského symfonického orchestru s jeho šéfem Radkem Baborákem. Atraktivní program zahrnoval díla epochy romantismu – Franze Schuberta, Franze Liszta a Gustava Mahlera. Nedokončená 8. symfonie h moll Schubertova je zajisté jednou z nejpopulárnějších symfonií světové literatury. Pro Lisztův virtuózní První klavírní koncert Es dur pozval Radek Baborák znamenitého sólistu, klavíristu Miroslava Sekeru, kterého zdobí krom mnoha jiných cen také první cena z Chopinovy soutěže v Mariánských Lázních. Večer vhodně doplnila kompozice Totenfeier od Gustava Mahlera. Koncert de facto zakončil první sezónu v historii ZSO, kdy šéfovské žezlo převzal v Mariánských Lázních vynikající světový hornista a výborný dirigent Radek Baborák. Je tedy možnost se spolu s reflexí koncertu poohlédnout za končícím prvním rokem působení nového šéfa orchestru.

„Všehovšudy by tato interpretace mohla jít bezpečně rovnou na nahrávku.“

„Haydnovský přídavek byl strhující, hraný v hraničním tempu, velmi srozumitelně a s takovou mírou risku, která dělá z dobrých živých vystoupení neopakovatelnou událost.“

Středeční večer 11. května v Sukově síni Rudolfina patřil recitálu Miroslava Sekery. Klavírista vystavěl obě půle koncertu od děl klasicistních k romantickým: v té první zazněla Haydnova sonáta následovaná třemi skladbami Fryderyka Chopina, ve druhé polovině pak díla Mozarta a Liszta. Recitál sklidil ohlas více než příznivý – publikum si vyžádalo hned tři přídavky.