PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Díla Richarda Wagnera nebývají častým hostem v repertoáru našich operních scén. Proto za nimi český wagnerovec musí putovat. Většinou do německých měst. Nejnověji operu Tannhäuser aneb Zápas pěvců na Wartburgu nastudovali v celkem dostupném Norimberku.

„Christian Thielemann nastudoval a dirigoval Mlčenlivou ženu vůbec poprvé.“

„Mlčenlivá žena je jedna z nejlépe napsaných komických oper.“

„Všechny komické situace rozehrál režisér Gloger do posledního detailu.“

V berlínské Státní opeře Pod lipami se pravidelně věnují, jako ve většině německých divadel, opernímu odkazu Richarda Strausse. Ten napsal celkem patnáct oper, nejčastěji se z nich hrají Salome, Elektra, Růžový kavalír a Ariadna na Naxu, k nim na německých scénách se dají přiřadit ještě Arabella a Žena bez stínu. K těm méně hraným patří i Mlčenlivá žena, skladatelova jedenáctá opera, kterou napsal na vrcholu svých tvůrčích sil. Hudebně dílo nově nastudoval Christian Thielemann, režii si vzal na starost Jan Philipp Gloger a výsledek je mimořádně zdařilý.

„Inscenace Lazebníka sevillského je dokonalá.“

„Režijní koncepce Ruth Berghaus byla založena na stylizovaných pohybech.“

„Prvenství mezi sólisty si zasloužila Marina Viotti.“

Nestárnoucí inscenaci Rossiniho Lazebníka sevillského nabídla berlínská Státní opera v dalších reprízách. Ty únorové se hrají k poctě scénografa Achima Freyera, který se na vzniku opery podílel – 30. března se dožije devadesáti let. Představení skvěle vedl izraelský dirigent Ido Arad, z pěvců se patrně nejvýrazněji uvedla mezzosopranistka Marina Viotti v roli Rosiny.