PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

V Divadle na Vídeňce připravili tentokrát operu Richarda Wagnera. Orchestr Vídeňských symfoniků hrál pod taktovkou Roberta Jindry a všichni umělci společně v režii Philippa Stölze přinesli divákům podívanou balancující mezi snem a skutečností. Raritou je provedení opery bez přestávky, což vyžaduje velké úsilí od diváků i účinkujících. Přesto byli příchozí svědky vynikajících výkonů, a to na jevišti i v orchestřišti. Premiéra se konala v Theater an der Wien 17. října.

Na scénu Divadla na Vídeňce v září uvedli operu Francesca Cavalliho na libreto Giovaniho Faustini La Calisto. Ředitel opery Stefan Herheim spojil síly s dirigentkou Christinou Pluhar a jejím orchestrem L’Arpeggiata, aby na scéně Silke Bauer vytvořili hudebně i inscenačně jiskřící zábavu. V roli Calisto excelovala Vera-Lotte Boecker, Jupiterem byl Milan Siljanov, Juno Giuseppina Bridelli, Endimionem Arnaud Gluck. Účinkující nabídli kompaktní podívanou, nabitou humorem a především excelentními výkony. Publikum tak nešetřilo ovacemi.

Theater an der Wien, tedy Divadlo na Vídeňce, uvedlo další premiéru. Tentokrát téměř neznámý titul Stiffelio Giuseppa Verdiho. Hudbu na libreto Francesca Maria Piaveho na scénu uvedl ruský režisér Vasily Barkhatov. V titulní roli vystoupil Luciano Ganci, hudebního nastudování se ujal Jéremie Rhorer a hrál ORF Radio-Symphonieorchester Wien. Sólisté se setkali s velkým ohlasem, na rozdíl od dirigenta, na kterého se bučelo. Premiéra se konala 13. května.

Theater an der Wien, druhá vídeňská operní scéna, má ještě malou sestru, komorní operu, ve které dostávají příležitost nadějní zpěváci v zajímavých projektech. Médea je inscenace, ve které se propojil činoherní a operní svět na hudbu barokních skladatelů. Pásmo o problémech imigrace vytvořili režisérka Corinna von Rad a vedoucí hudebního nastudování Benjamin Bayl. Premiéra se konala 17. března, reflexe je psána ze třetí reprízy 23. března.

„Na scéně Valentina Köhlera se předvádí moderní technické vybavení divadla, které dokáže samo o sobě ohromit.“

„Režisérka Elisabeth Stöppler vytvořila fantaskní svět neuvěřitelných postav, které se vyžívaly v krutostech a schválnostech. Žádná milá zvířátka, naopak krvelačné bestie.“

„Bílého králíka sytým kontratenorem zpíval Andrew Watts, který jako jediný ztvárnil tuto roli také v první inscenaci, která měla světovou premiéru v Mnichově v roce 2007.“

Hudební divadlo Na Vídeňce (Theater an der Wien) připravilo další operu, tentokrát pohádkovou. Na motivy knížky Alenka v říši divů anglického spisovatele Lewise Carolla vytvořili libreto David Henry Hwang spolu s Unsuk Chin, korejskou hudební skladatelkou, která je i autorkou hudby. Opera měla premiéru 17. listopadu v Theater an der Wien.

„Režisérka Marlene Monteiro Freitas charakterizuje svůj režijní přístup jako balancování mezi křehkostí a monumentalitou. Zasadila operu do varietního prostředí, které výborně konvenuje provizornímu industriálnímu interiéru v hale Muzea Quartiere.“

„Velký orchestr překypuje instrumentační barevností, expresivními rytmy i dynamikou, disonanční efekty jsou drásající, ale emočně vypovídající a pěvecké party jsou vypjaté a efektní.“

„Dispozice interpretky Lulu, mladé německé sopranistky Very-Lotte Boecker, jsou vskutku obdivuhodné.“

Poslední premiérou končící sezóny v Theater an der Wien byla opera Lulu Albana Berga. Premiéra se uskutečnila 27. května v prostorách Museumsquartiere a provedení se ujal ORF Radio-Symphonieorchester Wien s dirigentem Maximem Pascalem, operu režírovala Marlene Monteiro Freitas. V titulní roli vystoupila Vera-Lotte Boecker. Rezenze je psána ze třetí reprízy, konané dne 4. června.

„Režisér Stefan Herheim přistoupil k inscenaci s fantazií a s humorem, okořeněným poněkud absurdními špílci, které však nepřekročily rámec laskavého nadhledu.“

„Dirigovala Giedrė Šlekytė, potlačila janáčkovskou dravost a úsečnost, vyzvedla poetiku a lyričnost hudby a dala jí široké fráze a měkkost a současně hravost.“

„Hvězdami večera je liščí pár, Bystroušku zpívá Mélissa Petit, Lišáka Zlatohřbítka česká mezzosopranistka Jana Kurucová.“

Opera Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky je ve Vídni inscenována dost často. Z poslední doby připomeňme velkou pohádkovou inscenaci režiséra Otty Schenka, která se hrála ve Státní opeře v roce 2014. O tři roky později, v roce 2017, byla realizována umělecká instalace v Musikvereinu, kdy se za Cleveland Orchestra, který dirigoval Franz Welser-Möst, promítaly obrazy z přírody a Lišku zpívala Martina Janková. Nyní se Bystrouška prohání ve Vídni opět, tentokrát jde o inscenaci souboru Theater an der Wien. Kvůli rekonstrukci objektu divadla byla zvolena pro jejich provoz náhradní lokace, v hale E Museums Quartiere. Vzniklo tam pozoruhodné představení, oscilující mezi operou, loutkovým divadlem a muzikálem.

„Zřejmě i proto mohla vyjít nahrávka Sira Colina Davise také pod hlavičkou Supraphonu.“

„Mezinárodní obsazení korunuje německý basista Kurt Moll, skutečný basso profondo.“

„Nahrávka připomíná rolí Tamina umění tenoristy Petera Schreiera, umělce se světovou kariérou, který byl doma právě v Drážďanech.“

Premiéra Kouzelné flétny v Divadle Na Vídeňce v září 1791 vnesla díky velkému úspěchu do života pětatřicetiletého Wolfganga Amadea Mozarta příjemné rozjasnění. Že necelé tři měsíce poté už nebyl mezi živými, je z mnoha důvodů paradoxem, který nás dodnes nenechává lhostejnými. Kompletních nahrávek jeho poslední opery existuje řada. Krásné místo mezi nimi zaujímá ta, kterou v první polovině osmdesátých let dvacátého století pořídil v Drážďanech Sir Colin Davis. Dnešní Mozartovy 264. narozeniny byly dobrou příležitostí si album a také dirigentovu dlouholetou vazbu na Staatskapelle Dresden připomenout.

„Hlavní postavou se stal díky výrazově podmanivému zpěvu francouzský tenorista Mathias Vidal.“

„Václav Luks inicioval všechny nuance a v žádném z pěti dějství nenechal ani na chvíli opadnout tah a napětí.“

„Orchestr měl ve svých řadách nejen hráče na obvyklé nástroje, ale také skvělého bicistu.“

Václav Luks nastudoval a po Evropě hraje barokní operu Les Boréades od Jeana-Philippa Rameaua. Tragédie lyrique zachycuje starověkou báji o královně a potomcích bohů, o osudových předurčeních a nečekaných překvapeních. Končí po dvou a půl hodinách dobře, mladému páru nakonec nic nestojí v cestě. Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 s osmi sólisty po středečním koncertním uvedení díla v Theater an der Wien v rakouské metropoli pokračuje s projektem do Versailles a pak do Moskvy.