PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Neměl jsem moc rád divadlo, měl jsem ale rád herce.“

„Zdeněk Liška je stále nedoceněný.“

„Umělecká všestrannost je v Ypsilonce hodně důležitá, ale primární je přece jenom herectví.“

Profesor Jan Schmid byl prototypem renesančního člověka. Původní profesí výtvarník začal záhy pronikat k divadlu jako herec, dramatik a režisér. V roce 1964 založil dnes již legendární Studio Ypsilon, v jehož čele stál až do konce svého života. Kromě toho se věnoval kulturní publicistice, spisovatelské činnosti a moderování televizní literární revue Třistatřicetři, k tomu více než čtvrtstoletí vyučoval na DAMU na katedře alternativního a loutkového divadla. Setkali jsme se letos v dubnu v jeho divadelní kanceláři, abychom se poohlédli po jeho životních milnících a u příležitosti Roku české hudby popovídali i o vztahu k české opeře a jejím autorům. Jan Schmid měl tehdy ještě mnoho plánů, které už bohužel nestihl dokončit. Zemřel uprostřed rozdělané práce 3. června 2024 ve věku nedožitých osmaosmdesáti let. 

„Koncert byl příznačně nazván Bedřich Smetana a jeho následovníci.“

„Pietní foersterovské zastavení vystřídaly dvě skladby naprosto odlišného typu, a to zejména dobou vzniku, stylovou i žánrovou příslušností.“

„Motivace oslavit Rok české hudby 2024 netradičním a pokud možno navíc humorným způsobem doznala nevšedního vyústění.“

Všem, kteří obdivují, hledají a nacházejí humor v hudbě takzvaně vážné, určitě konvenoval koncert v pražské budově Českého rozhlasu na Vinohradské ve Studiu S1, pořádaný 6. května Vydavatelstvím a nakladatelstvím Českého rozhlasu, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a stanicí D-dur u příležitosti letošního Roku české hudby.

„Můj vztah ke klasické hudbě je velmi kladný, škoda že na ni není ve společnosti kladen tak velký důraz, jak by si zasloužila. Patří totiž k našim národním klenotům.“

„Stojím si za názorem, že hudba tvoří padesát procent filmu.“

„Zastávám názor, že skladatel by měl být schopen zaranžovat svoji píseň.“

Hudební skladatel a producent Daniel Barták podědil muzikantské geny po svém otci i dědečkovi. Vystudoval však herectví a již před více než dvaceti lety se velmi úspěšně etabloval v muzikálech, a to nejen jako interpret, ale také jako aranžér a skladatel. Za hlavní roli Andreucia v muzikálu Mefisto, k němuž zkomponoval hudbu, byl dokonce oceněn v Jižní Koreji…

„Uskutečnila se světová premiéra nově zrestaurované verze celovečerního režijního debutu Evalda Schorma Každý den odvahu z roku 1964. Hudební složka Jana Klusáka je velmi eliminována, jak ostatně bývalo ve filmech české nové vlny častým zvykem, aby dílo působilo syrově a autenticky.“

„Velmi důležitou roli hraje zvláště výrazný leitmotiv, který opakovaně zaznívá jako připomínka romantického vztahu hlavních protagonistů, do něhož se začíná plíživě vkrádat deziluze.“

„Geniálně prokomponovaná hudba Franka Churchilla je nedílnou součástí celé pohádky, a to nejen díky ústřední melodii, z níž se stal evergreen, ale také jako nezbytný dějotvorný prvek. Ve filmu se totiž neobjeví ani vteřina bez hudebního doprovodu.“

Ohlédnutí za Mezinárodním filmovým festivalem (MFF) Karlovy Vary se detailněji věnuje těm filmům a událostem, které autora obzvláště zaujaly, včetně jejich hudební složky. Oslovil také letošní laureátku Ceny prezidenta festivalu Danielu Kolářovou, laureáta téže Ceny za rok 2019 Vladimíra Smutného a dále herce, režiséra a hudebníky Janu Švandovou, Ondřeje Nováka, Karla Smyczka, Vilmu Frantovou, Jana Andra, Jana Smigmatora a Josefa Vejvodu, kteří patří k pravidelným festivalovým návštěvníkům, aby v krátkých interview sdělili, co pro ně tato událost znamená a jak hledí na filmovou hudbu.

„Liškova mimořádnost spočívala právě v tom, že dokázal neomylně vycítit náladu a vnitřní rytmus filmového záznamu.“

„Večer byl oživen promítáním ukázek, které demonstrovaly důležitost Liškovy hudby pro celkové vyznění filmu.“

„Jen nemnoha lidem se podaří dosáhnout naprostého vrcholu ve své profesi. Zdeněk Liška to nesporně dokázal.“

Zaplněný sál českolipského kina Crystal si v pátek 14. října připomněl mimořádného tvůrce, hudebního skladatele Zdeňka Lišku, od jehož narození letos uplynulo už celé století. Komponovaný pořad vytvořený na objednávku festivalu Lípa Musica připravil klavírista a skladatel Petr Malásek a ke vzpomínání si přizval dirigenta Maria Klemense a filmového producenta a zvukaře Michala Pekárka, neboť jak známo „tres faciunt collegium“.

„Hudba je ve filmu mocný nástroj, s nímž se musí zacházet velmi opatrně. Je obrovským pánem v tom, že dokáže úplně změnit vyznění scény.“

„Zdeněk Liška byl geniální tvůrce, který dokáže nenapodobitelným způsobem kombinovat hudbu akademického stylu s hudbou vysoce avantgardní a novátorskou.“

„Hudba by měla být sluhou, aby podpořila děj filmu a naznačila důležité momenty, které jsou v příběhu určitým způsobem zašifrované a vizuálně nepřímo sdělitelné.“

Několika rozhovory se skladateli a hudebníky a s nimi i nadčasovými postřehy o promítaných snímcích, zejména charakterizováním jejich hudební složky, se vracíme k letnímu Mezinárodnímu filmovému festivalu v Karlových Varech. Jeho 56. ročník se konal prvních devět červencových dní. Uskutečnilo se 453 filmových představení, kterých se zúčastnilo 10.592 akreditovaných návštěvníků. Vstupenek se prodalo celkem 121.015.

„Pokles návštěvnosti v České republice je místy až padesátiprocentní a i významné festivaly, které nemívaly problém po spuštění předprodejního systému naplnit kapacity i za pár hodin, stále nemají sály prodané.“

„Před dlouhou řadou let jsme se rozhodli, že půjdeme cestou čistě nekomerční. To znamená, že se nebudeme sklánět před mainstreamem.“

„Na stole je spíše v tuto chvíli úvaha, jak udržet festival v této kvalitě, třeba i na úkor toho, že se sníží na nějakou dobu počet koncertů.“

Už jedenadvacet let přináší Lípa Musica hudební zážitky na řadě míst Libereckého a Ústeckého kraje a v uplynulých deseti letech i v saském příhraničí. Na festivalu, pořádaném na přelomu léta a podzimu, mohou posluchači prožít setkání s hudbou a umělci velmi zblízka. Budovat ovšem takovou hudební přehlídku v bývalých Sudetech je trnitá cesta. I po sedmdesáti letech je tam patrná vykořeněnost a absence vztahu k hodnotám. Je to běh na dlouhou trať a zároveň nádherná výzva, říká ve velkém rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz ředitel festivalu Martin Prokeš.

„Zázračné záběry jsou podkresleny tuctovou sterilní pseudoromantickou kulisou.“

„Posluchači jsou nějak moc často spokojeni. V posledních letech jim v hudbě stačí čím dál méně.“

„Měli bychom si být jisti kvalitou produktu, který necháváme vstoupit do našeho nejniternějšího světa.“

Každý vlastník televize je příjemcem obrovského množství hudby, ať si to uvědomuje, nebo ne. Jaká je však kvalita hudby, která se k nám dostává skrze televizní reproduktory? Je srovnatelná s kvalitou vizuálu? A co hudba linoucí se z rádií? Právě tomu se ve svém SeriáluPlus věnuje Lukáš Hurník.

„Dostávám spoustu obrázků od dětí a poděkování od rodičů a učitelů. To je nejkrásnější odměna.“

„Jedině tak to lze s nadhledem a bez paniky překonat.“

„Pokud karanténní období takto tráví všichni skladatelé, vypadá to, že budou všechny orchestry a soubory brzy zavaleny novou muzikou.“

Jak prožívá pro mnohé umělce zastavený, nebo alespoň zpomalený čas v době koronaviru dirigent, skladatel a klavírista Jan Kučera? Vnímá úspěch svých aktuálních YouTube příspěvků jako výzvu do budoucna? A na co se těší, až pomine všeobecná karanténa?