středa, 22 kvě 2019 18:30

Baroko na dotek

Autor:

„Všichni čistě intonující a stylově přednášející, hlasy pěkné samostatně i v souzvuku.“

„I Tůmův styl vystihli Luksovi hudebníci s citem, muzikálně a s neokázalým technickým mistrovstvím.“

„Kontaktní pocit sounáležitosti s účinkujícími byl výhodou, nepříliš častým zážitkem.“

 

190521C-VocaleTeDeum37cPetraHajska

 

Václav Luks se svými soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 otevřel v úterý v metropoli novou koncertní řadu. V Pražské křižovatce se v ní budou konat programy věnované staré vokální hudbě, programy výrazně komorní. Ten první hodinový koncert přinesl Tůmovu kantátu Stabat mater a drobnější duchovní skladby italských mistrů. Intimní atmosféru měl nádhernou, ale nezvyklou, málem až na hraně.

 

190521C-VocaleTeDeum62cPetraHajska

 

Bývalý kostel sv. Anny je z poloviny odkrytý odzdola až do krovu, z poloviny nabízí prostor překlenutý stropem. A právě v něm, v tom akusticky uzavřenějším, se rozhodl Václav Luks koncertovat. Collegium Vocale zpívalo v osmi a doprovodné nástroje byly čtyři – theorba, varhanní pozitiv, violoncello a kontrabas. Hlavní položkou programu bylo Tůmovo Stabat mater, vstupní skladbou ale bylo moteto Antonia Caldary a podle něj se také koncert jmenoval - Te Deum. Drobnějších liturgických skladeb od Caldary a od Antonia Lottiho zaznělo pod pěti tituly celkem devět. Dvojhlasá a trojhlasá moteta se vystřídala s šestihlasými a osmihlasými, před publikem se proto také postupně v různých sestavách vystřídali všichni zpěváci a zpěvačky. Helena Hozová, Marta Fadljevičová, Aneta Petrasová, Monika Jägerová, Čeněk Svoboda, Tomáš Kočan, Tomáš Šelc a Josef Kovačič – některá jména v Praze z různých sestav známá a známější, některá známá méně, všichni ale čistě intonující a stylově přednášející, hlasy pěkné samostatně i v souzvuku.

 

190521C-VocaleTeDeum02cPetraHajska

 

Luksovo vedení i v takto malém obsazení bylo energické, podrobné a návodné, sledující všechny detaily slov, akcenty ve frázích a pointy sdělení. Italští mistři Caldara a Lotti poskytli ze svého bohatého do programu drobné kusy, ale všechny v dokonale propracovaném konzervativním stylu plném bohatých figur, předpokládaných a vyzkoušených typů a způsobů zachycení a vystižení textu a jeho nálady. Římského a vídeňského hudebníka Caldaru s benátským a drážďanským hudebníkem Lottim spojuje vedle příslušnosti k jedné generaci i podobný hudební jazyk, polyfonie vycházející ze „stile antico“. Caldaru s Františkem Ignácem Tůmou spojuje jejich společný o něco starší vzor, vídeňský mistr Johann Joseph Fux, vlivný guru polyfonního stylu. Tůmovo zhudebnění textu Stabat mater, jedno z jeho několika, to v g moll, u nás nejčastěji zpívané, nicméně vykazuje vedle starých a rafinovaných prvků i některá citlivá řešení předznamenávající přerod do vyjadřování nazývaného pak hudebním klasicismem. I Tůmův styl vystihli Luksovi hudebníci s citem, muzikálně a s neokázalým technickým mistrovstvím.

 

190521C-VocaleTeDeum38cPetraHajska

 

Soubory Collegium Vocale 1704 a Collegium 1704 se v novém cyklu šesti koncertů vracejí výhradně ke komorní vokální hudbě a představují v něm široké spektrum vokálního umění. Opět v Pražské křižovatce 11. června zazní madrigalová díla od Lottiho, Caldary a Stradelly a 17. září pak Bachova moteta. Koncerty se budou konat také v barokní kapli Italského hudebního institutu – na programu tam na podzim budou postupně Carissimiho, Legrenziho a Cavalliho skladby, duchovní díla Heinricha Schütze a Johanna Hermanna Scheina a na závěr roku 2019 pak sborové kompozice z jedné Monteverdiho rozsáhlé sbírky.

První koncert cyklu postavil účinkující do bezprostřední blízkosti posluchačů, téměř na dosah a na dotek blízko, na jedné rovině bez pódia. Kontaktní pocit sounáležitosti s účinkujícími byl spíše výhodou, pro mnohého novým či dávno zasutým, každopádně nepříliš častým zážitkem - možností slyšet hlasy sboru každý zvlášť a nepropojené, možností vidět každý kradmý pohled a úsměv, slyšet každičký i sebemenší nádech. Něco jako nahlédnutí přímo do kuchyně… A nebo jako když vás pustí v letadle do pilotní kabiny.

 

190521C-VocaleTeDeum19cPetraHajska

 

190521C-VocaleTeDeum15cPetraHajska

 

Foto: Petra Hajská

 

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.