KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Byzantský sbor a libanonská zpěvačka unisono a zdobně english

„Zatímco masivní příliv migrantů z Blízkého východu do Evropy činí značné etnické a ekonomické potíže, invaze tamních kulturních hodnot je pro starý kontinent naopak velkým přínosem.“

„Za posvátného zpěvu, rozvážným krokem a s rozžatými svícemi v rukou vstoupila Ribale Wehbé do chrámové lodi, provázena členy vokálního ensemblu a stanula v kněžišti před publikem.“

„Zpěvní linie vychází z modálních struktur, které se vyznačují častým používáním postupů ve zvětšených sekundách, nechyběla melismata a glissanda, objevily se i mikrointervaly.“

Poslední akcí v Praze pořádaného mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos 2023 byl koncert libanonské zpěvačky Ribale Wehbé a mužského byzantského sboru z Kypru Cypriot Psaltic Ensemble, vedeného Giorgosem Demetriou. Konal se 17. října 2023 v pravoslavném chrámu svaté Kateřiny Alexandrijské ve Viničné ulici. Na programu byla byzantská hudba z Libanonu a Kypru.

Zatímco masivní příliv migrantů z Blízkého východu do Evropy činí značné etnické a ekonomické potíže, invaze tamních kulturních hodnot je pro starý kontinent naopak velkým přínosem. Rozšiřuje obzory a vytváří plodný dialog různých uměleckých směrů. Tuto recenzi proto není třeba analyzovat etnicky či liturgicky, považujme ji za standardní pohled na jednu z hudebních událostí, pořádaných v hudbymilovném středoevropském městě s dlouholetou koncertní tradicí.

Za posvátného zpěvu, rozvážným krokem a s rozžatými svícemi v rukou vstoupila Ribale Wehbé do chrámové lodi, provázena členy vokálního ensemblu a stanula v kněžišti před publikem. Jejich společné acappellové vystoupení bylo sestaveno ze 14 duchovních skladeb.

V programu čteme jejich názvy a jména autorů:

Axion Estin (Důstojno jest) – Mitri el Murr

Fos Ilaron (Světlo tiché) – Georgios Rigas

Meth imon o Theos (Bůh je s námi) – Joseph Yazbeck

Theotoke parthene (Panno Bohorodičko) – Arch. P. Farah/Joseph Yazbeck

Žalm 118 (výběr) – anonym

Antifony 4 móduPetros Peloponnesios

Žalm 135 (výběr) – klášter Simonos Petras (Athos)

Panagia Despoina (Přesvatá Panno) – Daniel Katounakiotes

Kratéma, 3. plagální modus – Panagiotis Chalatzoglou

Chairois Anassa (Raduj se, Královno) – Mitri el Murr

Kyrie eleison (Hospodi pomiluj) – anonym

Mystikos ei Theotoke (mariánská píseň) – Ioannis Arvanites

Dynamis Trisagiou (Trojsatá píseň – úryvek) – Balasios Iereas

Doxologia (Velká doxologie) – Petros Peloponnesios

Ve všech případech šlo o jednohlasý zpěv s bohatou ornamentikou, doplňovaný dlouhými tóny doprovázejícího sboru. Zpěvní linie vychází z modálních struktur, které se vyznačují častým používáním postupů ve zvětšených sekundách, nechyběla melismata a glissanda, objevily se i mikrointervaly. Metrorytmické struktury zde nejsou pravidelné, vznikají pod vlivem textové složky. Nabízí srovnání se snahami některých soudobých evropských experimentujících skladatelů, které pracují s obdobnými výrazovými prostředky. V našem případě však rozhodně nejde o něco nového, o objevné pokusy, ale o dobře zažité, dlouholetou praxí prověřené postupy.

Sborový part, rovněž jednohlasý, vedený nenápadným gestem sbormistra, je situován převážně do hlubokých poloh, odvíjí se v dlouhých rytmických hodnotách, jednotlivé tóny jsou nastavovány sborovým dechem a nejednou je lze vnímat i harmonicky, jako z našeho zorného úhlu pohledu tonální centra.

Převážnou většinu sólových partů přednesla Ribale Wehbé. Má krásný hlas, soustředěný do středních intonačních a dynamických poloh, její pěvecká technika se vyznačuje lehkostí a přirozeností. Obdobně lze charakterizovat i projev sólistů ze sboru, takže příjemným oživením bylo střídání mužského a ženského prvku na sólové pozici.

Vystoupení se odehrálo před neobyčejně pozorným a vnímavým publikem, složeným z prominentních VIP hostí, z věřících, nechyběli však ani náhodní zvědaví posluchači. Ti všichni byli okouzleni bohatstvím a výrazovou hloubkou východní hudební kultury.

******

Foto: Martin Pilpach

Vojtěch Mojžíš

Hudební skladatel, muzikolog, publicista a pedagog 

PhDr. Mgr. Vojtěch Mojžíš je absolventem katedry skladby brněnské JAMU ve třídě Ctirada Kohoutka  (1968 – 1974) a hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1980 – 1985).  V sedmdesátých letech vyučoval na moravských školách (Pedagogická fakulta UJEP v Brně, Gymnasium v Bystřici nad Pernštejnem,  LŠU Pozořice). V osmdesátých letech přešel do Prahy, kde začal působit nejprve jako hudební režisér a redaktor v Supraphonu a Pantonu,  poté pracoval na ústředí České školní inspekce. Vyučoval rovněž hudebně teoretické disciplíny na konzervatořích  (Pražská konzervatoř, Soukromá taneční konzervatoř, nyní vyučuje na Konzervatoři a Vyšší odborné škola Jaroslava Ježka), publikuje v odborných hudebních mediích, je členem Asociace hudebních umělců a vědců, pracoval ve výboru Přítomnosti. Na přelomu tisíciletí nastoupil na místo kurátora sbírek fonotéky Národního muzea, Českého muzea hudby, kde působil až do odchodu do důchodu. Je autorem díla orchestrálního, komorního a vokálního, jeho umělecké krédo je založeno na principu osobní lidské výpovědi, uskutečněné prostřednictvím abstraktních hudebních prostředků. Námětově je mu blízká zejména oblast hudby duchovní. Ve volném čase se věnuje vinařství, práci na zahradě a cestování. 



Příspěvky od Vojtěch Mojžíš



Více z této rubriky