Česká filharmonie uvede na konci listopadu českou premiéru jednoaktové opery Vězeň Luigiho Dallapiccoly. Dramaturgicky odvážný program, který nastuduje sir Antonio Pappano, nabídne mimořádně sugestivní dílo moderního italského skladatele a navíc láká i Beethovenovým Císařským koncertem v podání respektovaného pianisty Víkingura Ólafssona.

Koncertní provedení Dallapiccolovy opery Il prigioniero (Vězeň) zazní ve Dvořákově síni Rudolfina třikrát mezi 26. a 28. listopadem. Pro Českou filharmonii půjde o vůbec první setkání s tvorbou italského komponisty, od jehož smrti letos uplynulo padesát let. Sir Antonio Pappano, který nyní stojí v čele Londýnského symfonického orchestru a dlouhodobě se věnuje hudbě dvacátého století, vnímá toto dílo jako hluboce aktuální. „V posledních letech slyšíme hodně o vězních, o paranoii, strachu a o krutosti manipulace. To vše má vazbu i na události, které prožíváme v současnosti,“ uvedl k titulu. K renomovanému dirigentovi se na jevišti připojí Pražský filharmonický sbor s hostujícím sbormistrem Simonem Halseym. Sólové obsazení bude mezinárodní: barytonista Brian Mulligan ztvární titulního vězně, sopranistka Ángeles Blancas Gulín vystoupí jako Matka a ukrajinský tenor Valentyn Dytjuk se představí ve dvojroli Žalářníka a Velkého inkvizitora.

Dallapiccola psal Vězně v letech 1944 až 1948 a přetavil do něj osobní zkušenost se ztrátou svobody i sílící represí. Narodil se na Istrii, jeho rodinu však během první světové války přesunuly rakousko-uherské úřady do vnitrozemí jako politicky nespolehlivou. Temná atmosféra díla je rovněž odrazem druhé světové války a rostoucího strachu, který skladatel prožíval i kvůli své židovské manželce. Libreto inspirované povídkou Augusta Villierse de L’Isle-Adam (La torture par l’espérance) vypráví příběh člověka, jehož naděje na útěk je jen součástí kruté hry mocných. Hudba, kombinující expresivní melodiku s dodekafonními principy, vytváří dusnou a hluboce psychologickou fresku, která se k publiku obrací s neztenčenou naléhavostí.

Po přestávce zazní Beethovenův Klavírní koncert č. 5 Es dur, známý jako Císařský. Vrcholné dílo klavírního repertoáru, které Beethoven kvůli postupující hluchotě již sám nepremiéroval, představí úspěšný islandský pianista Víkingur Ólafsson. Ten se k orchestru vrací po dvou letech, kdy společně na Pražském jaru uvedli klavírní koncert Johna Adamse Must the Devil Have All the Good Tunes? a rok předtím absolvoval Ólafsson s filharmoniky koncerty v Praze a následné německé turné. Reflexi jeho pražského recitálu s Bachovými Goldbergovými variacemi čtěte ZDE.

Dirigent Pappano se na Pražském jaru představil v letošním roce, jak portál KlasikaPlus.cz zaznamenal ZDE, a to se svými Londýnskými symfoniky. S nimi spolupracuje od loňského roku, kdy na postu šéfdirigenta nahradil sira Simona Rattla, hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie. V letech 2002 až 2024 byl nejdéle sloužícím hudebním ředitelem londýnské Královské opery Covent Garden. Jeho následníkem se stal Jakub Hrůša, designovaný šéfdirigent prvního českého tělesa od sezóny 2028/29. Trojice abonentních koncertů pod taktovkou Pappana začíná vždy v půl osmé a o hodinu dříve zve filharmonie také na tradiční Preludium.

foto: Česká filharmonie / Petr Kadlec

Facebook X E-mail WhatsApp