Jiří Vodička, jeden z předních českých houslistů současnosti, se představí na koncertech 27. a 28. února při svých prvních vystoupeních s Filharmonií Brno. Jako sólista provede Goldmarkův Koncert a moll, op. 28 řazený mezi významné romantické houslové koncerty. Dirigentem večerů je Robert Kružík, designovaný šéfdirigent Janáčkovy opery, který s Filharmonií Brno pravidelně spolupracuje a je znám citlivým přístupem k romantickému repertoáru. Vedle Goldmarkova koncertu v Janáčkově divadle zazní také Sibeliova předehra Karelia a Symfonie č. 1 E dur Josefa Suka.

Rakouský skladatel maďarského původu Karl Goldmark (1830–1915) slavil za života největší úspěch s operou Die Königin von Saba (Královna ze Sáby), poprvé uvedenou roku 1875 ve Vídni. Ve 20. století se díky věhlasným sólistům jako Nathan Milstein, Ruggiero Ricci, Itzhak Perlman nebo Joshua Bell dostal do širšího povědomí také Goldmarkův Houslový koncert a moll, premiérovaný roku 1877 v Brémách a označovaný jako první. Goldmarkův druhý houslový koncert nebyl ve své době publikován a dnes je považován za ztracený. Koncert a moll lze zařadit mezi velké romantické houslové koncerty, třebaže oproti koncertům Brahmsovu, Dvořákovu či Čajkovského, které byly napsány v přibližně stejné době, staví technickou brilanci nad symfonickou prokomponovanost sólového partu s orchestrální složkou.

Jean Sibelius (1865–1957) sice vyrůstal ve švédsky hovořící rodině, ale svou tvorbu spojil s finským hnutím národního uvědomění. Finsko, tehdy provinční země, politicky podrobená Rusku a jen pozvolna se vymaňující ze švédské kulturní a jazykové nadvlády, v něm nalezla nebývalý talent, ojedinělý zjev a symbol, jenž v procesu sebevymezování finského národa a formování jeho novodobé (hudební) kultury sehrál podstatnou roli. Sibelius studoval skladbu v Helsinkách, krátce pak i v Berlíně u Alberta Beckera a ve Vídni (1889–1890) u Karla Goldmarka a Roberta Fuchse. Poté se vrátil do Finska. Jeho myšlenkový svět ovlivňoval karelo-finský epos Kalevala (Země hrdinů), rozsáhlá sbírka lidového mytologického materiálu, vyvedená do námětově uceleného tvaru vesnickým lékařem, amatérským folkloristou a zaníceným vlastencem Eliasem Lönnrotem. Sibelius v Kalevale objevil intenzivní a hluboký pramen inspirace. Její otisk nese i předehra Karelia, op. 10 (1893), kterou spolu se stejnojmennou suitou op. 11 Sibelius vytvořil pro studentský spolek ve Vyborgu (finsky Viipuri) jako hudbu k výjevům z karelské historie.

Raná tvorba Josefa Suka (1874–1935) do jisté míry navazuje na Antonína Dvořáka, k němuž jej pojil nejen umělecký obdiv, ale také příbuzenský vztah: roku 1898 Josef Suk pojal za svou choť Dvořákovu dceru Otilii. V té době komponoval pod Dvořákovým vlivem Symfonii E dur, svou symfonickou prvotinu. Práci na ní přerušila objednávka scénické hudby k Zeyerově dramatické básni Radúz a Mahulena, z níž vzešla jedna z nejhranějších Sukových orchestrálních skladeb – suita s názvem Pohádka. Naopak Symfonie E dur, završená krátce poté, z koncertních pódií často nezní; snad proto, že se o ní mluví jako o příliš dvořákovské.

Koncertní mistr České filharmonie (od roku 2015), sólista a komorní hráč Jiří Vodička, patří k nejvýznamnějším a nejvyhledávanějším českým houslistům. Ve svých čtrnácti letech byl Jiří Vodička mimořádně přijat na vysokou školu – Institut pro umělecká studia v Ostravě, a to do třídy renomovaného pedagoga prof. Zdeňka Goly. Jiří Vodička pravidelně vystupuje s Českou filharmonií, Prague Philharmonia, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a jinými. Z těch zahraničních jsou to např. Qatar Philharmonic Orchestra či Neue Westfalen Philharmonie. Je dlouholetým sólistou předního čínského orchestru Wuhan Philharmonic Orchestra. Jako komorní hráč vystupuje s českými pianisty Martinem Kasíkem, Ivem Kahánkem, Ivanem Klánským a Miroslavem Sekerou a také je členem uskupení The Trio (Kasík, Vodička a violoncellista Václav Petr). V roce 2024 vydal pod hlavičkou vydavatelství Suprahon společně s pianistou Davidem Marečkem album s kompletním Dvořákovým dílem pro housle a klavír. Jiří Vodička hraje na italský nástroj Joseph Gagliano 1774.

Filharmonie Brno dále organizuje pořad věnovaný dětem ve věku tři až šest let pod názvem O duchu varhan. Dvě dvojice dopoledních programů ve dnech 28. února a 3. března moderují Kristýna Drášilová a Magdalena Dostálová, v Besedním domě účinkuje varhaník Šimon Kotvas. „Už dlouhou dobu stojí v sále Besedního domu varhany. Málokdo ale ví, že v nich žije Duch varhan, který v nich ale nepobývá úplně dobrovolně. Co provedl? A dokážeme jej společně vysvobodit? A bude k tomu stačit obyčejná písnička?“ klade ilustrativní otázky brněnská produkce. Interaktivní koncerty, „kde nečeká žádné sezení na židličkách, ale spousta hudební zábavy“, trvají padesát minut a v tuto chvíli jsou z velké části vyprodané.

…………….

Rozhovor s Jiřím Vodičkou pro portál KlasikaPlus.cz čtěte ZDE. Nový rozhovor vyjde brzy u příležitosti Vodičkova sólového výkonu při abonentních koncertech České filharmonie na konci března.

Foto/zdroj: archiv klasikyPlus.cz

Facebook X E-mail WhatsApp