Jiří Heřman stojí v čele Janáčkovy opery Národního divadla Brno už dvanáct let. Za tu dobu vytvořil řadu inscenací, mezi nimi i tři opery Leoše Janáčka – Příhody lišky Bystroušky, Šárku a Z mrtvého domu. Právě tvorba brněnské opery bude jedním z pilířů letošního festivalu Janáček Brno, který se tak přiblíží vizi, již si Heřman dlouhodobě klade za cíl. Festival se uskuteční od 13. října do 17. listopadu. Při příležitosti jeho zahájení přinášíme rozhovor s jedním z nejvýraznějších českých operních režisérů.

Avizujete letošní ročník festivalu jako desátý, ale realizuje se přece již od roku 2004, pokud mě paměť neklame…

V roce 2004 se uskutečnil nultý ročník a od té doby se festival koná každé dva roky. Tehdy uplynulo 150 let od Janáčkova narození a 100 let od světové premiéry Její pastorkyně. První ročník následoval v roce 2006 a dramaturgie festivalu se od té doby postupně vyvíjí. Každý ročník má vlastní téma; letošní podtitul Kořeny odkazuje ke všemu, co Janáčkovu tvorbu ovlivňovalo. Patří sem především lidová píseň, z níž se rodily jeho nápěvky mluvy, ale také sborová a duchovní hudba i tehdejší moderní tvorba. Program připravují stálý dramaturg koncertní festivalové řady a janáčkolog Jiří Zahrádka společně s dramaturgyní operní řady Patricií Částkovou.

Už tehdy v roce 2004 se objevila myšlenka, že by na festivalu mělo zaznívat kompletní operní Janáčkovo dílo, letos se to tedy vskutku povedlo? 

Ano, povedlo se to, a to včetně málo uváděných oper: Janáčkovy prvotiny Šárky a Počátku románu. Kompletní provedení všech oper se uskutečnilo již při nultém ročníku s velkým úspěchem jsme je zopakovali také v roce 2018. Na rozdíl od předchozích ročníků představujeme v jubilejním desátém ročníku festivalu vlastní inscenace, které jsme od roku 2014 vytvořili se skvělými režiséry, jako jsou Robert Carsen, David Radok a Martin Glaser, a s dirigenty Markem Ivanovićem a Jakubem Hrůšou. Další přidanou hodnotu jim letos dodávají významné dirigentské osobnosti. Jakub Hrůša provede s Bamberskými symfoniky Její pastorkyni, Tomáš Netopil s rakouským rozhlasovým orchestrem ORF Příhody lišky Bystroušky a šéfdirigent Janáčkovy opery Robert Kružík se ujme nového hudebního nastudování Věci Makropulos a opery Z mrtvého domu ve spojení s Glagolskou mší. Tomáš Hanus bude dirigovat zahajovací představení Osudu s naším skvělým orchestrem, který zahraje také Káťu Kabanovou pod vedením Ondreje Olose. Nebudou chybět ani vynikající janáčkovští pěvci: sólisté Janáčkovy opery, Corinne Winters, Nicky Spence, Kateřina Kněžíková, Štefan Margita, Adam Plachetka, Pavel Černoch a další.

Když srovnáte divácký zájem o Janáčkův festival od počátku, tedy od roku 2004 až dosud, jak ten vývoj vidíte? 

Nemohu hodnotit období, kdy jsem v Brně ještě nepůsobil, mohu se vyjádřit k vývoji od roku 2014. Tehdy se festival dostal do širšího mezinárodního povědomí také díky konferenci Opera Europa, na kterou přijeli intendanti a odborná kritická veřejnost z celé Evropy. Cílem festivalu vždy bylo a stále je nabídnout divákům širokou paletu interpretací Janáčkova díla. Proto jsou jeho nedílnou součástí hostování významných evropských souborů, například Welsh National Opera, Norimberské opery nebo Staatsoper Berlin. Velkou radost mám z letošního historicky prvního hostování Bavorské státní opery se strhující inscenací polského režiséra Krzysztofa Warlikowského pod taktovkou Roberta Jindry. Tyto významné osobnosti pomáhají získávat nové publikum. Mnozí zahraniční diváci však přijíždějí také na naše inscenace. Návštěvnost se od roku 2014 výrazně zvýšila a dnes dosahuje svého maxima. V Brně se na Janáčka chodí!

Jak se vám podařilo splnit vizi, že soubor bude mít nastudované všechny Janáčkovy opery? Bylo to obtížné? 

Věděli jsme, že každé dva roky musíme připravit premiéru jednoho velkého Janáčkova díla, což to se nám podařilo. Cyklus velkých inscenací jsme završili operou Výlety páně Broučkovy, uvedenou v roce 2024 v režii Roberta Carsena. Abychom mohli všechny naše inscenace představit během jediného festivalového ročníku, museli jsme jednotlivé produkce obnovovat už v průběhu celého roku 2026. Mám nesmírnou radost také z vysoké návštěvnosti všech předfestivalových představení. Dokonce 4. září, kdy se do divadla obvykle příliš nechodí, bylo při obnovené premiéře Věci Makropulos s naší skvělou členkou ansámblu Janou Šrejmou Kačírkovou plné divadlo (rozhovor nedávno přinesla KlasikaPlus zde). Kvalitu festivalu potvrdilo také dvojnásobné ocenění International Opera Awards pro nejlepší festival světa, které jsme získali v letech 2018 a 2024. Naše inscenace Výletů páně Broučkových, která vznikla v koprodukci s Teatro Real Madrid a Staatsoper Berlin, navíc obdržela cenu Opera Awards za nejlepší inscenaci roku 2024. Spolupráce s významnými evropskými operními domy na festivalových produkcích je dalším důležitým přínosem pro mezinárodní rozvoj festivalu. 

Zastavme se na chvíli u Šárky; není trochu riskantní ji provádět?

Na festivalu představíme dvě verze Janáčkovy operní prvotiny. První z nich nastuduji s naším souborem a mimořádnými hosty, britským klavíristou Juliusem Drakem a tenoristou Nickym Spencem, který bude jistě ideálním Ctiradem po boku Elišky Gattringerové v roli Šárky. Nebude chybět ani náš skvělý sbor se sbormistrem Martinem Buchtou a dirigentem nejmladší generace Dominikem Pernicou. Tento projekt jsme si s Juliusem a Nickym přislíbili už v roce 2018. V našem pojetí se vydáme do Besedního domu, který byl za Janáčkova života kulturním a společenským centrem Brna. Divák bude důležitou součástí inscenace, nebude pasivním pozorovatelem, ale rovnocenným partnerem interpretů. Příběh rozehrajeme v různých částech sálu. Julius Zeyer Janáčkovi neumožnil uvést první verzi opery. Ke druhé, již instrumentované verzi se Janáček vrátil o mnoho let později a diváci letošního festivalu ji uslyší v koncertním provedení souboru Opery Národního divadla v Praze pod taktovkou Christophera Warda.

A co Počátek románu? Ten asi bude také netradiční…

Přesně tak. Bude to příležitost pro absolventa operní režie JAMU Marka Řiháka, který připravuje velmi netradiční provedení. Opera vznikla v době, kdy se Janáček intenzivně zabýval lidovou písní. Její příběh vypráví o nešťastné lásce dvou mladých lidí z rozdílných společenských vrstev, vesnické dívky Polušky a studenta Adolfa. Inscenace se uskuteční v aule VUT a režisér přenáší střet odlišných světů do současnosti. Zapojení humanoidních robotů generační konflikt nápaditě aktualizuje.

Které své inscenace tedy na letošním festivalu představíte jako režisér a umělecký šéf opery?

Z mých dřívějších inscenací se na letošním festivalu budou hrát Příhody lišky Bystroušky, které měly premiéru v roce 2018. Tentokrát ji pod taktovkou Tomáše Netopila provede ORF Radio-Symphonieorchester Wien. Kateřina Kněžíková vystoupí jako Liška a Adam Plachetka v roli Revírníka. Obnovenou inscenaci Z mrtvého domu, uváděnou ve spojení s Glagolskou mší, nově nastuduje Robert Kružík a 17. listopadu jí festival vyvrcholí. Také zde máme nové obsazení: v roli Luky vystoupí Štefan Margita, fenomenální janáčkovský pěvec s bohatými zkušenostmi z uvádění Janáčkových oper ve světě. A samozřejmě nebude chybět ani již zmíněná nová inscenace Šárky v Besedním domě.

Festival má v názvu “operní a hudební festival”, počítá se také s koncerty? 

Samozřejmě. Koncertní řadu připravil dramaturg Jiří Zahrádka a nabídne skutečně exkluzivní program. Téma Kořeny připomíná autory, kteří byli stejně jako Janáček ovlivněni lidovou písní, především Bélu Bartóka a Igora Stravinského. Ve čtyřech symfonických večerech vystoupí vynikající orchestry. Poprvé se na festivalu představí Česká filharmonie s dirigentem Vasilijem Petrenkem, ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod taktovkou Tomáše Netopila a již podruhé Bamberští symfonikové s brněnským rodákem Jakubem Hrůšou. Uslyšíme například koncertní suitu z baletu Petruška, Sinfoniettu, Uherské tance Johannesa Brahmse nebo Písně potulného tovaryše v podání Adama Plachetky. Symfonický koncert ORF s Tomášem Netopilem bude živě vysílat Česká televize. Součástí programu budou také komorní koncerty, a to nejen v divadelních prostorách, ale i v krásných brněnských vilách. Ve vile Tugendhat se uskuteční recitál Markéty Cukrové s Bennewitzovým kvartetem a vystoupí tam také pěvkyně Bella Adamová. Těším se na Iva Kahánka a Martina Kasíka, kteří provedou mimořádné úpravy Janáčkových skladeb pro dva klavíry, například Tarase Bulbu nebo Sinfoniettu, ale také melodram Pan s recitátorem Danielem Bambasem. Corinne Winters vystoupí v recitálu českých písní společně s Davidem Marečkem. Představí se také náš tradiční host Pavel Haas Quartet, čerstvý držitel ceny Gramophone Award. A chybět nebude ani sborová tvorba. Projekty se uskuteční v augustiniánském klášteře i v bazilice, kde zaznějí duchovní skladby, které Janáček za svého působení v klášteře interpretoval po vzoru svého učitele Pavla Křížkovského. Představí je Václav Luks a jeho Collegium 1704. Zajímavý projekt se uskuteční ve Vodojemech, kde soubor Ensemble Versus uvede vícehlasé zpěvy z Příborského kancionálu, které Janáčka velmi zaujaly. V tomto úchvatném prostoru se bude konat také přehlídka moravských krojů za doprovodu cimbálové muziky. Festivalový folklorní program tradičně připravila Magdalena Múčková. Vše je nachystáno a tento pětitýdenní maraton zahájíme 13. října!

Takže teď již můžete příslovečně v klidu spát a čekat, až přijdou diváci nebo připravujete další inscenaci? Co vás čeká v této sezóně?

V klidu spát? Možná po festivalu. (úsměv) Nyní už připravujeme další velký projekt, který je pro nás mimořádnou výzvou: Wagnerovy Mistry pěvce norimberské, kteří se do Brna vracejí po čtyřiceti letech. Dílo se uvádí zřídka kvůli své náročnosti. Budeme zkoušet s půlročním předstihem pod vedením dirigenta Roberta Kružíka a projekt připravujeme v koprodukci s Teatro Real Madrid a Královskou dánskou operou. Kromě slovenského barytonisty Richarda Švédy je celé obsazení české. V exkluzivním obsazení se objeví Kateřina Kněžíková, Aleš Briscein, Jan Šťáva a Tadeáš Hoza a další. Čeká nás také Archa Noemova Benjamina Brittena, projekt určený dětským divákům i dětským interpretům, který bude inscenovat režisér Marek Řihák. Dalším titulem bude Don Giovanni ve spolupráci s Collegiem 1704 a Václavem Luksem, v koprodukci s Théâtre de Caen a Théâtre de la Ville de Luxembourg. Tento projekt završí naši úspěšnou spolupráci v Janáčkově opeře. Jsem opravdu hrdý, že divákům můžeme umožnit slyšet Mozartovu hudbu v dobové interpretaci. Vrátí se také Figarova svatba, Tosca a Salome a samozřejmě budeme pokračovat v uvádění oper z předchozích sezon.

Takové práce tu máte – a přece budete v Brně končit… 

Je čas jít dál a přijmout nové výzvy. Sezona 2027/28 bude skutečně mou poslední v Brně. Už nyní připravujeme velký janáčkovský projekt založený na mezinárodní spolupráci, která tentokrát přesáhne Evropu a propojí partnery z celého světa. Bude to moje rozloučení s Janáčkovou operou. Více vám ale zatím neprozradím.

Foto: archiv Národního divadla Brno, archiv KlasikaPlus.cz

Facebook X E-mail WhatsApp