PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dirigent Ondřej Vrabec opět dokázal své kvality.“

„Vrchol večera přinesla sólistka Barbora Kolářová.“

„Publikum odměnilo účinkující dlouhotrvajícím potleskem.“

Ve čtvrtek 8. května ožila historická budova Císařských lázní v Karlových Varech výjimečným koncertem, připomínajícím 80. výročí konce druhé světové války. Karlovarský symfonický orchestr pod vedením Ondřeje Vrabce předvedl mimořádně vyrovnaný a přesvědčivý výkon plný emocí, dynamiky i technické preciznosti a opět dokázal, že Karlovy Vary mají své nezastupitelné místo na mapě kulturních událostí. Sólové úlohy zastaly houslistka Barbora Kolářová a marimbistka Cécile Boiffin.

„Plné absolutorium si zaslouží celý orchestr, který dirigent David Lukáš dovedl k pojetí v závěrečné části vygradovanému k dokonalosti téměř dechberoucí.“

„Symfonickou báseň Finlandia odehráli s monumentalitou, která by mohla konkurovat i početně výrazně větším tělesům.“ 

„Provedení nechyběla energie, stejně jako citlivá práce dirigenta.“

V roce, kdy si hudební svět připomíná 150. výročí narození finského skladatele období pozdního romantismu a rané moderny Jeana Sibelia, pozval Litomyšlský symfonický orchestr 6. května 2025 své příznivce v rámci 604. Litomyšlského hudebního večera na putování za romantikou severu.

„Inscenace nabízí pohled na život Almy primárně optikou jejích dní v koncentračním táboře a prací s dalšími spoluvězenkyněmi na vybudování ženského orchestru.“

„Hudba není ve hře v druhém, ale v prvním plánu. Funguje jako glosátor děje, zasahuje do něj jako „němý“ účastník a celému příběhu dává zřetelný spád.“

„Emocionálně silný večer podpořený promyšlenou hudební dramaturgií a postavený na expresivních hudebních i hereckých výkonech ťal do živého.“

Syrový industriální prostor a syrová realita holocaustu mařícího lidské životy. Právě toto spojení nabídl ve čtvrtek 8. května v Den vítězství mladoboleslavský cyklus Rok na čtyři doby. Vybočil ze svého primárně koncertního zaměření a zařadil hudebně-divadelní inscenaci …because of Alma. Rozkryl pohnutý životní příběh houslistky a dirigentky židovského původu Almy Rosé, neteře komponisty Gustava Mahlera, v působivém koncertně-činoherním tvaru. Osmdesát let od konce druhé světové války, ve zjitřené době… jednoduše dobrý dramaturgický tah.

„Protože má pěvec brněnské kořeny, nechyběli jeho přátelé z dětství a mládí.“

„Skočná se rozjela v téměř nehratelném tempu a i dirigent podlehl názvu a čile si na stupínku zaskákal, zatímco se smyčce a prsty hudebníkům málem zavařily.“

„Blok italských oper ukončila árie Cavadarossiho, kterou zpíval tenorista znělým témbrem, s vroucností a pokorou.“

Český tenorista Pavel Černoch měl padesáté narozeniny už 2. května 2024. Oslavu mu tehdy uspořádala Filharmonie Brno v rámci Festivalu Špilberk, zmařila ji ale bouře. Proto se náhradní koncert konal v Janáčkově divadle a termín byl stanoven na 8. května. Oslavenci tedy už je jednapadesát, přesto mu ale přišli popřát významní hosté: sopranistka Jana Šrejma Kačírková i orchestr Slovenské filharmonie s dirigentem Jaroslavem Kyzlinkem. A do vyprodaného hlediště dorazilo i mnoho pěvcových přátel.

„Hejla považujem za autora, ktorý si vyprofiloval rozpoznateľnú, stále ale idiómami nezaťaženú hudobnú reč.“

„Efekt nádherného Magnificatu presvedčí o tom, že bola celá tektonika vystavaná veľmi dôsledne.“

„Nevyvolávajú prudké emócie, skôr vedú k zamysleniu, stíšeniu, majú svoj tajomný rozmer.“

Významným prírastkom do súčasnej českej duchovnej hudby sa 7. mája stali Nešpory na Svatováclavský chorál od Matouše Hejla. Celovečerná kompozícia vznikala pôvodne pre pražskú katedrálu: tam ale z rozhodnutia Správy Pražského hradu nezaznela a premiéra sa narýchlo presunula do kostola sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. Prevedenie mal na starosti Orchestr Berg (dirigent Petr Vrábel), obohatený o sedem spevákov.

„Z gest i pohybů dirigenta Johannesa Schlaefliho lze vycítit jistotu, ale zároveň lidskou vstřícnost.“

„Výhodou všech členů Tria Incendio je pochopitelně živelnost a bezprostřednost daná věkem, stávající se při bezchybném provedení vysokou přidanou hodnotou.“ 

„Jako by se Haydnův londýnský triumf z roku 1791 přenesl přímo do východních Čech, tak mohutný byl v Hradci účinek skvostně interpretovaného díla.“

Na úplný závěr stávající abonentní sezony zvolila Filharmonie Hradec Králové hudbu z období klasicismu. Na posledním koncertě malého symfonického cyklu zněla ve středu 7. května díla Ludwiga van Beethovena, Franze Becka a Josepha Hydna. Posluchačům se představil švýcarský dirigent Johannes Schlaefli a o kvalitách svého interpretačního umění nenechali nikoho na pochybách členové Tria Incendio.

„Jsem rád že si hudba Pavla Vranického pomalu razí cestu zpět na koncertní podia a na výsluní, kde byla i během autorova života.“

„Jednou z úloh festivalu Mahler Jihlava je přinést mimořádné projekty, které by bez existence festivalu v tomto městě zazněly jen velmi těžko.“

„Sbor Boni Pueri je pro hudbu druhé poloviny 18. století tím nejautentičtějším interpretem.“

Marek Štilec patři mezi nejvyhledávanější české dirigenty na světovém gramofonovém trhu. Zároveň je hlavním sbormistrem chlapeckého sboru Boni Pueri a uměleckým vedoucím orchestru Wranitzky Kapelle, který se specializuje na období vídeňského klasicismu. Dlouhodobě je spojován i s festivalem Mahler Jihlava, před jehož zahájením jsme umělce požádali o rozhovor.

„Atalante Quartet je ověnčen řadou cen, tvoří ho absolventi Vídeňské univerzity a Mozartea v Salcburku, spolupracují s Vídeňskými symfoniky.“

„Jemnost dynamických odstínů s měkce plastickým zvukem a skvělá volba temp byla pro ansámbl charakteristická.“

„Ocenil jsem nápaditost ve volbě přídavku z díla Antonína Dvořáka, který jsem opravdu nečekal.“

Šestapadesátý ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami pokračoval 6. května komorním koncertem rakouského smyčcového kvarteta zvaného Atalante Quartett. Soubor z Vídně vystoupil v kostele sv. Vojtěcha. V zajímavě koncipovaném programu z komorní tvorby především Josepha Haydna a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho zazněla i skladba amerického neoromantického autora Samuela Barbera. Kvarteto bylo příjemným osvěžením, zpestřením bohaté dramaturgie festivalu.

„Hudba zde byla vyjádřením toho, co slovy nelze říci.“

„Šaturová ukázala, že i tiše vyslovené může znít jako hymnus naděje.“

„Kozák hraje jako někdo, kdo hudbě naslouchá ještě dřív, než ji nechá zaznít.“

V pondělí 5. května uzavřela Janáčkova filharmonie Ostrava svůj letošní Komorní cyklus. Ohlédneme-li se za čtveřicí koncertů, je třeba ocenit jak dramaturgickou rozmanitost, tak promyšlený výběr interpretů. Ačkoliv komorní koncerty nebývají vždy vyprodané, nacházejí si stabilní publikum – možná že oslovují posluchače, kterým je blízká intimita hudebního výrazu, soustředěnost na detail a autenticita sdělení. Poslední večer této řady patřil sopranistce Simoně Šaturové a pianistovi Marku Kozákovi, kteří nabídli písňový recitál v ostravském sále Kina Vesmír.

„Johannes Brahms je dobrým příkladem autora, jehož tvorba je uvězněna v žaláři mýtického vyprávění.“

„Díky Brahmsovi získávají stoupenci hudebního akademismu zdánlivě mocnou zbraň obracející se proti wagnerovským a lisztovským požadavkům na sepětí hudby s dramatem.“

„Brahms se podílí na proměně hudebního vyjadřování, jež má svůj počátek u Beethovena a konec u Schönberga, Berga a Weberna.“

V roce 2033 uplyne sedmý květnový den dvě stě let od narození Johannesa Brahmse. Jubileum určitě bude podnětem pro intenzivní poslouchání jeho hudby i pro opětovné promýšlení jeho odkazu. A tam se naskýtá zásadní otázka. Není náhodou přetrvávající obraz konzervativního tradicionalisty bezmyšlenkovitým klišé, pohodlným mýtem, zakrývajícím to podstatnější, totiž inovativní stránku Brahmsova díla, která ovšem není halasnou revolucí, ale neméně vlivnou tichou revoltou…?